Zmrazení platů v justici smetl Ústavní soud. Tepal vládu, stát teď musí doplatit stovky milionů

Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS), fixní platovou základnu dnes zrušil a zkritizoval opakované nesystémové zásahy do hmotného zabezpečení soudců. Stát musí platy zpětně dorovnat, podle odhadu ministerstva spravedlnosti jde o více než 800 milionů korun plus úroky a náklady řízení. Základna měla podle standardního výpočtového mechanismu překročit 130.000 korun, vláda ji ale s ohledem na rozpočtové úspory pro letošek stanovila na 121.685 korun, což řada soudců pokládala za protiústavní. Úspěšný návrh k ÚS podal Okresní soud v Děčíně.

Desítky soudců kvůli platovým výměrům podaly civilní žaloby, domáhají se dorovnání na úroveň, která by jim náležela podle standardního zákonného výpočtového mechanismu. Žalobu podal také jeden z děčínských soudců. Argumentoval tím, že zásahy do platů soudců musí být výjimečným opatřením, že případné platové restrikce se musí týkat všech zaměstnanců ve veřejném sektoru, nikoliv selektivně soudců, a že exekutiva musí zásahy do platů řádně odůvodnit. Vláda podle něj podmínky nenaplnila, proto je zmrazení platu v justici protiústavní.

Kolegovu žalobu dostala na stůl děčínská samosoudkyně Andrea Pěničková, jeho argumenty uznala jako důvodné a předložila ústavním soudcům návrh na zrušení fixní platové základny

Ministerstvo spravedlnosti respektuje dnešní rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), podle kterého stát neměl právo zmrazit platy v justici. Očekává, že na zpětné dorovnání platů vydá 570 až 620 milionů korun. Částku pokryje z kapitoly Všeobecná pokladní správa, tak jako v obdobných případech v minulosti. Ministerstvo to uvedlo na sociální síti X.

Plat soudce se určuje jako součin koeficientu a platové základny, která má být trojnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém kalendářním roce. Loni byla základna 113.775 Kč. Pro letošní rok novela platovou základnu soudců stanovila pevně na 121.685 korun, jinak by byla s ohledem na inflaci v minulých letech vyšší. K dočasnému zpomalení růstu základny přistoupila vláda proto, aby alespoň částečně dosáhla zamýšlených rozpočtových úspor.

ÚS ještě zvažoval, zda nález bude účinný jen do budoucna, nebo zda rozhodne také o zpětném dorovnání. "S ohledem na opakované pokusy moci výkonné a zákonodárné o zásahy do materiálního zabezpečení soudkyň a soudců, nerespektující předchozí nálezovou judikaturu ÚS, musel ÚS rozhodnout o tom, že napadená úprava nemůže být aplikována již ode dne 1. 1. 2025,“ stojí v nálezu.

"Nastavení pravidel pro výpočet platu soudců a soudkyň rozhodně není nezměnitelné. Určení výpočtu platu soudců však nemůže být předmětem ani výsledkem politického boje, jehož je soudní moc pouhým divákem, a lze je jistě řešit koncepční úpravou platového automatu, nikoli opakovanými nesystémovými zásahy, které platový automat eliminují, jak k tomu docházelo v minulých letech i v roce letošním," uvedla soudkyně Ústavního soudu Lucie Dolanská Bányaiová. Odlišné stanovisko k nálezu uplatnil soudce Jan Wintr.

Jednotlivé soudcovské žaloby jsou rozeseté po celém Česku. Soudci je podávali u prvostupňových soudů ve městech, kde působí. Několik jich už uspělo s argumentací opřenou o evropské primární právo. Vláda jim ale zatím platy nedorovnávala, čekala na rozhodnutí ÚS.