Kde vzal Putin inspiraci? V nacistické blokádě svého města

KOMENTÁŘ

Kde vzal Putin inspiraci? V nacistické blokádě svého města
Vladimir Putin. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Jiří Peňás
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Ruské systematické ničení ukrajinské energetické sítě, zdrojů tepla a elektřiny určené především pro domácnosti, už dostalo svůj název: zimní genocida. S tím slovem, které je právně definované, by se mělo zacházet opatrně, což se vůbec nedělo v případě konfliktu v Gaze, kde byla genocida „prokázána“ ještě předtím, než vůbec Izrael do Pásma vstoupil. Ale má-li to slovo označovat plánovanou, soustavnou a cílenou likvidaci života etnika, tak se jistě Putinův záměr nechat vymrznout, ba třeba zmrznout, velkou část civilního obyvatelstva Ukrajiny jako genocidní záměr uznat dá. Jistě, není to záměr uskutečnitelný, lidé vydrží mnoho, umí si poradit a Ukrajinci jsou drsný národ, který je (zatím) schopen za nesmírného vypětí čelit i této odporné strategii. Ale až se jednou budou sčítat ruské válečné zločiny jejich „speciální operace“, bude toto perfidní počínání hodně vysoko na „norimberském“ seznamu.

Kde se tento perverzní způsob „boje“ vzal a čím se inspiroval?

 

Samozřejmě smyslem válčení je porazit nepřítele všemi prostředky, ale jakých tedy Rusko používá? Těch, které samo zakusilo před více než osmdesáti lety během nacistické agrese! Vymrznutí civilního městského obyvatelstva byl Hitlerův plán poté, co selhal jeho sen o rychlém dobytí a obsazení Leningradu. Od září 1941 do ledna 1944, tedy 872 dní, trvalo nacistické obležení Leningradu. Vedle úplné blokády, tedy vyhladovění, se jako hlavní prostředek používalo ničení energetické infrastruktury. Tehdy samozřejmě nebyly drony, ale útoky letectva a masivní ostřelování dělostřelectvem mělo za následek především v zimě 1941/42 úplné zastavení dodávek tepla a elektřiny a vymrznutí tří milionů obyvatel obrovského města, kde pravidelně teploty v zimě padají pod dvacet stupňů. Během první zimy zemřelo půl milionů lidí, zvláště ti slabší, děti, staří lidé, na hlad a chlad, vyčerpání. Padali na ulici, neboť nemohli vydržet ve svých vymrzlých bytech, umírali vestoje, umírali tiše a bez pomoci, neboť ti, kteří jim pomoci chtěli, sami umírali vzápětí. To, co se tehdy v Leningradě/Petrohradě dělo, nemělo srovnání s žádnou jinou vojenskou operací, byl to čistý a strašlivý zločin, krystalické zlo, odporné vraždění civilistů pomalou krutou smrtí. Ano, podílel se na něm i Stalin, který své občany, rukojmí a zajatce skutečnosti, že žili ve „městě Lenina a revoluce“, obětoval své prestiži, která přitom neměla valný strategický význam. Ale zločin to byl samozřejmě primárně agresora, tedy Němců. O tom není pochyb.

Sovětský svaz byl po válce při své totalitní podstatě přijímán civilizovaným světem jako stát, který prošel peklem nacistické agrese, vytrpěl nejvíc a nese největší zásluhu na Hitlerově porážce. Příběh „hrdinného Leningradu“ v této legitimizaci jinak dosti obtížné země hrál významnou roli. Poválečné generace světa vyrůstaly s představou, že země, která prošla takovým peklem, bude jaksi poučena a imunizována, bude vědět, co to znamená nechat vymrznout statisíce domácností, co to znamená nemoci se ohřát, zatopit, uvařit si čaj, usínat a probouzet se do vymrzlého pokoje. Válka na Ukrajině vzala poslední iluze o nějakém zvláštním citu Rusů pro lidské chování, ve skutečnosti ho vždy měli jen pro sebe, když se zrovna nevyvražďovali navzájem. Ale použití stejných metod, jakých na ně používali nacisté, přece jen zarazí.

Vlastně nezarazí… Kde vyrůstal Vladimir Putin? Ve městě, které tím prošlo a kde se to naučil. Mrazivé peklo na něj za to čeká.

×

Podobné články