Rezervy se krátí už i největší VZP. Chystá se revoluční změna v placení za zdravotní péči?

Zdravotní pojišťovny čeká další rok, v němž budou muset sáhnout hluboko do rychle ubývajících rezerv. Naposledy v minulém týdnu oznámila největší pojišťovna VZP, že na příští rok plánuje obří deficit 12,7 miliardy korun. V posledních letech enormně bující rozpočet zdravotnictví tak opět vyvolává debaty, jak do systému dostat více peněz či ho zefektivnit, aby se podařilo výdaje zkrotit. Ve vznikající vládě hnutí ANO, SPD a Motoristů se objevuje i poměrně ambiciózní návrh, který by zásadně změnil způsob, jakým lidé platí odvody za zdravotní péči.

Zástupci vznikající vlády se netají tím, že chtějí vést diskuze o zásadní změně odvodů na zdravotní péči, která by i podle některých odborníků mohla situaci (ve spojení s dalšími kroky) zlepšit. Jde o zavedení tzv. dvousložkového pojistného, jednoduše řečeno, lidé by část odvodů platili přímo pojišťovnám, které by tím získali alespoň nějaký manévrovací prostor k tomu si vzájemně cenově konkurovat. V systému českého zdravotního pojištění by šlo o revoluční změnu, o které se však jako u řady dalších radikálnějších návrhů už dlouhé roky mluví a většinou se setkává i s tvrdým odporem.

Tato myšlenka se tak trochu zaobaleně probojovala i do návrhu programového prohlášení vznikající vlády. „Reformujeme systém veřejného zdravotního pojištění tak, aby mezi zdravotními pojišťovnami vzniklo skutečné konkurenční prostředí. Pojišťovny získají větší prostor pro samostatné hospodaření a odpovědnost za kvalitu služeb, které svým pojištěncům poskytují,“ uvádí se v návrhu. Otiskuje se tak do něj především program Motoristů, kteří měli explicitně dvousložkové pojištění ve svém volebním programu.

„Prosadíme rozdělení veřejného zdravotního pojištění na základní a variabilní složku, čímž vytvoříme skutečné konkurenční prostředí mezi zdravotními pojišťovnami a podpoříme individuální odpovědnost pojištěnců. Celkové odvody se přitom nezvýší – naopak se mohou mírně snížit u těch, kteří pečují o své zdraví nebo pokud jejich pojišťovna hospodaří efektivně,“ uváděli Motoristé v programu.

Jak by to mělo fungovat? Určité procento z výdělku by lidé odváděli nadále, menší část – tedy druhou složku pojištění – by si však mohly pojišťovny nastavovat jako pevnou částku na základě svých možností či s ní variabilně pracovat například v případě pojištěnců, kteří by poctivě chodili na preventivní kontroly. Tedy v určitém rozmezí by lidé mohli platit pojišťovně tímto způsobem měsíčně několik stovek korun či je naopak oproti jiným klientům ušetřit.

Mezi ty, kteří navrhovali jako součást dalších změn zavést i dvousložkové pojištění, patřila v posledních letech i Národní ekonomická rada vlády (NERV). „Doporučujeme zvážit převedení části odvodů na veřejné zdravotní pojištění z dnešního procenta hrubé mzdy na nominální částku, která by byla předmětem konkurence zdravotních pojišťoven v rámci veřejného zdravotního pojištění. Takové opatření by podpořilo motivaci občanů k prevenci, motivovalo pojišťovny k většímu důrazu na efektivitu a kvalitu a mohlo v budoucnosti posloužit i jako solidární a transparentní cesta pro přívod nových zdrojů,“ uvedli v doporučeních vládě odborníci z NERVu.

Tak jako už v minulosti uvádí NERV inspiraci systémem fungujícím v Nizozemsku. „Spočívá v převedení části dnešních procentních odvodů na veřejné zdravotní pojištění na nominální částku (od toho název nominální nebo dvousložkové pojistné), jejíž výše může být za stanovených podmínek určena zdravotní pojišťovnou a mimo jiné sloužit i jako motivace k prevenci. K tomuto převedení se nabízí například část odvodů placených zaměstnanci (nyní jedna třetina odvodů, tedy 4,5 % z hrubé mzdy). Částka nominálního pojistného by byla (za legislativou určených mantinelů) stanovena na rok dopředu každou zdravotní pojišťovnou. Mohla by se tedy mezi jednotlivými pojišťovnami lišit, což by vedlo k zásadnímu oživení konkurence zdravotních pojišťoven a jejímu nasměrování na zvýšení efektivity zdravotních služeb, včetně prevence,“ stojí v doporučeních, kde v jednotlivých možnostech řešení takového systému v praxi NERV upozorňuje na to, že je třeba řešit i dopad pevné částky nad rámec pojištění na různé příjmové skupiny obyvatel.

Ministerstvo zdravotnictví pro příští rok počítá podle úhradové vyhlášky s celkovými výdaji systému veřejného zdravotního pojištění, ve kterém působí sedm zdravotních pojišťoven, téměř 563 miliard korun a deficitem 15,5 miliardy. Vznikající vláda mluví o deficitu ještě větším, kolem 20 miliard. Možný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) pak mluví o navýšení plateb za státní pojištěnce, což mezi některými kritiky vyvolává obavy, že se taky mohou tradičně potíže ve zdravotnictví „zalít“ dalšími penězi ze státního rozpočtu a systémové změny opět zůstanou pouze v debatách.

Stát platí pojistné za zhruba šest milionů lidí, jsou mezi nimi senioři, děti nebo nezaměstnaní. Měsíčně jde letos o 2127 korun, příští rok to bude 2188 korun. Do systému půjde podle automatické valorizace navázané na vývoj ekonomiky meziročně asi o tři až čtyři miliardy víc. V roce 2027 bude podle Adama Vojtěcha mimořádná valorizace nezbytná.