Řekni, kde ty děti jsou
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
NEMOCI SRDCE A CÉV
Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku, péče o nemocné stojí desítky miliard korun za rok. Změnit to má nový Národní kardiovaskulární plán, ...
Ve středu tu Jiří Peňás na příkladu úpadku Pirátské strany psal, že politika už u nás (ale je to víceméně celoevropský jev) vlastně neexistuje. Důležitá a osudová témata se prý odstěhovala do Bruselu a ten transfer moci deklasuje politiku v členských zemích na stínohru. „Zbývá politika jako samopohyb, víceméně otravná rutina, kterou posouvají rituální činnosti: volby, sestavování vlád, vyměňování ministrů...“
Doplnil bych kolegu Peňáse jen v tom, že důležitá a osudová témata se odstěhovala některá do Bruselu a některá do černé díry. Ve veřejném prostoru nejsou, politická třída se nad nimi nesklání a nepře se o ně. O evropské klimatické legislativě aspoň víme, připomíná se nám v souvislosti s Bruselem. Před čtvrt rokem jsme se na chvíli zděsili ideologicky podmíněného zdražování pohonných hmot a topení (v rámci obchodu s emisními povolenkami), za tři čtyři roky se zděsíme směrnice o energetické náročnosti budov, jejíž zostření bylo odhlasováno letos (povinnost mít emisně neutrální nové stavby platí od roku 2030 a prodraží stavbu domu o stovky tisíc korun.)
Ale některé, pro tvář naší země zásadní jevy se už ve světě naší politické třídy nevyskytují ani coby odstěhovány do Bruselu, prostě jako kdyby nebyly vůbec. Pokračuje dechberoucí propad porodnosti. Český statistický úřad zveřejnil čísla za první pololetí letošního roku a oproti stejné době loni je to – opět – propad o deset procent: z 46,1 loni na 41,6 tisíce narozených dětí letos. Při stejném trendu by to znamenalo, že letos se v České republice narodí 83 tisíc dětí. Roku 2021 se jich u nás narodilo 112 tisíc, v roce 2022 ještě 101 tisíc, loni 91 tisíc.
Pravda je, že rokem 2021 dozníval a vrcholil vzestupný trend. Ale následný dvaapůlletý (a pokud se do konce roku nějakým zázrakem nezmění trend, tak tříletý) propad by byl ještě strmější, nebýt příchodu Ukrajinek, jejichž děti se samozřejmě započítávají do statistiky nově narozených bez ohledu na občanství matky.
Ani kdyby propad porodnosti trval ještě řadu let, už to nic nezmění na skutečnosti, že začal tři čtvrtě roku od začátku očkování žen v reprodukčním věku proti covidu-19. Ale i kdyby se našla souvislost, zase to nevysvětluje skutečnost, že u nás je propad v porodnosti spolu se Švédskem větší než prakticky v celé Evropě. Co dělá vláda – a myslíme vládu v širším významu, tedy nikoliv jen konkrétní Fialova vláda, ale i poslední Babišova, protože v tom základním byla mezi nimi politická kontinuita – špatně?
Nejsme schopni zachytit všechno, co se děje, co kdo řekne nebo napíše, ale autor komentáře zatím neslyšel nikoho ze stran pětikoalice o tomto českém propadu porodnosti něco podstatného říct, vůbec ho komentovat.
Probíhá teď ve vládním táboře interní diskuse, jestli uzákonit povinnost pro obce zajistit dětem místo v mateřské škole, a během této politické diskuse znějí hlasy, že vzhledem k propadu populace to zřejmě ani nebude potřeba. Takže vědomi si toho, aspoň někteří, jsou. Proč tedy to ticho, které si někdo může splést až s netečností?