Stát chce vědět, kolik máme bytů. „Centrální plánování tu už bylo,“ hřmí kritika

Vláda v minulých dnech schválila vznik nového registru bytů, který má podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a ministerstva financí přinést přehled o tom, kolik bytů v Česku existuje, kde se nacházejí a jak jsou velké. Stát chce data využívat k cílené bytové politice a efektivnějšímu plánování. Projekt však vyvolává obavy z nadměrné byrokracie a zásahu do soukromí občanů.

Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) po jednání kabinetu minulý týden uvedl, že registr by měl být hotov do dvou let od přijetí novely zákona o základních registrech, tedy nejpozději do konce roku 2029. „Díky nové evidenci nebudeme vědět pouze rozmístění, ale i velikosti bytů a to, zdali jsou vhodné pro jednotlivce, či pro rodiny. Můžeme tak lépe cílit programy, které pro dostupné bydlení vytváříme,“ vysvětlil Kulhánek.

Registr má zároveň zjednodušit komunikaci občanů s úřady. „Evidence uleví občanům – už nebudou muset opakovaně dokládat údaje, které stát povede centrálně,“ uvedlo MMR v tiskové zprávě.

Data z katastru, sčítání i statistického úřadu

V současnosti stát čerpá údaje o bytech z katastru nemovitostí, ze sčítání lidu a z dat Českého statistického úřadu. Podle těchto zdrojů bylo v roce 2021 v Česku přibližně 200 000 neobydlených bytů, což je o 40 procent více než v roce 2011. Část z nich jsou investiční byty nebo byty určené ke krátkodobému pronájmu, například přes platformu Airbnb.

Ministerstvo financí již dříve spustilo cenovou mapu nájemného, která sleduje výši nájmů podle katastrálních území. Nyní by měl registr bytů poskytnout detailnější podklad pro rozhodování o podpoře výstavby či o daních z nemovitostí.

Kritika opozice: „Centrální plánování tu už bylo“

Proti návrhu se ostře postavila stínová ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). „Nevím, jestli si pan ministr Kulhánek nespletl dobu. Centrální plánování tu už bylo a k ničemu dobrému to nevedlo. Máme přece katastr nemovitostí, takže paralelní registr bytů by znamenal jen další byrokracii a úřednická místa,“ uvedla pro Echo24.

Podle Dostálové může registr sloužit jako podklad pro vyšší zdanění bytů nebo kontrolu krátkodobých pronájmů. „Pokud má jít o nástroj navázaný na nepovedený zákon o podpoře bydlení, bude to jen další nehospodárně vynaložený projekt. Obce přece své evidence už vedou,“ dodala.

Podobně se na sociálních sítích vyjádřil například i moravskoslezský zastupitel Róbert Masarovič (nez.). „Posedlost našeho státu nejrůznějšími registry se stává pomalu, ale jistě patologickou. Po absurdním registru turistů je nejnovější nápad registr bytů. Registrem pohlavních styků by to mohlo skončit,“ ironizoval.

Ministerstvo: Nejde o zásah do soukromí

Ministerstvo pro místní rozvoj kritiku odmítá. „Soukromí vlastníků a obyvatel registr bytů žádným způsobem nenaruší. Nebude evidovat osobní údaje ani data vlastnictví. Na jednom místě se v něm pouze propojí informace, které stát už dnes sbírá, například v katastru nemovitostí či v registru sčítacích obvodů,“ vysvětluje ve vyjádření pro redakci mluvčí resortu Roman Chrenčík.

Podle něj jde i o naplnění nové evropské legislativy, která vyžaduje častější sběr statistických dat o bydlení. „Nařízení Evropského parlamentu a Rady zkracuje interval sběru informací na tři roky, některé údaje se mají sbírat každý rok. Bez těchto dat nelze efektivně plánovat výstavbu obecního bydlení nebo rozvoj měst,“ dodal.

Ministerstvo argumentuje i ekonomickou úsporou. „Dnes musí stát aktuální údaje o bytech získávat pro každý účel zvlášť, často za vysoké částky. Registr to odstraní a zlevní i samotné sčítání lidu, domů a bytů,“ uvedl Chrenčík.

Návrat k debatě o prázdných bytech

Plánovaný registr oživuje i starší spor o to, zda stát může sledovat nevyužívané byty, aniž by zasahoval do vlastnických práv. V roce 2019 vzbudil v Praze rozruch návrh Pirátů analyzovat prázdné byty podle odběru elektřiny z elektroměrů. Po kritice ze strany tehdejšího předsedy pražské TOP 09 Jiřího Pospíšila byl projekt zrušen jako „zásah do soukromí“.

Podle MMR se ale nový registr nebude podobnými metodami řídit. „Nejde o sledování lidí, ale o aktualizaci údajů o bytech, které stát už má, jen nejsou propojené a aktuální,“ uvedlo ministerstvo.

Registr má podle vlády především pomoci s plánováním dostupného bydlení, které se v posledních letech stává klíčovým sociálním i ekonomickým problémem.

Podle aktuálních dat společnosti Deloitte nájmy ve třetím čtvrtletí vzrostly mezičtvrtletně o 3,1 procenta na 336 Kč za metr čtvereční, přičemž nejvíce zdražilo Brno (o 7,8 %) a Praha (o 3,6 %).

MMR proto tvrdí, že potřebuje přesnější mapu bytového fondu. „Bez aktuálních informací o reálném počtu a struktuře bytů nemůžeme efektivně podporovat výstavbu, nastavovat dotační programy ani vyhodnocovat, kde lidé skutečně bydlí a kde byty zůstávají prázdné,“ uzavřel ministr Kulhánek.