Výčepní roku 2025 Štěpán Velký: Špatně načepované pivo bych nikdy nevydal

Nový Mistr Výčepní roku Štěpán Velký z Hasičárny Blesk v Ostravě přesvědčil porotu 2. ročníku soutěže svými precizními hladinkami i šnyty. V rozhovoru popisuje čerstvé pocity z vítězství, jakou pochoutku by doporučil k orosenému půllitru, i to, že se nikdy nesmíří s takzvanými „kopečkáři“.

Vloni skončil druhý, letos v těžké konkurenci 18 finalistů soutěže Výčepní roku 2025 zvítězil Štěpán Velký díky preciznímu řemeslu, klidu u výčepu a odhodlání naservírovat jen to nejlepší pivo. Do pražské Galerie Mánes s ním dorazila početná skupina kolegů a štamgastů z Hasičárny Blesk, kde už brzy vystaví zlatý putovní pohár pro nejlepšího výčepního certifikovaných provozoven Pivovarů Staropramen. „Slyšet své jméno jako vítěze byl luxusní, nezapomenutelný zážitek,” říká nový mistr.

Kdo vás do soutěže přihlásil?
Přihlásil jsem se sám. Minulý rok jsem skončil druhý a byl to skvělý večer, tak jsem si chtěl ten zážitek zopakovat. Ani jsem cíleně netrénoval, jen v rámci běžného provozu v práci. Čím víc piv člověk načepuje, tím lepší výkon podá. Za směnu tam načepujeme i 300 až 350 piv, takže je to trénink čepování a posilovna v jednom.

Byl jste nervózní? Nastal během soutěže moment, kdy vás napadlo, že to asi nevyjde?
Upřímně, nervózní jsem moc nebyl. Možná proto, že jsem to už zažil. Takže jsem tam šel vyklidněný. A ne že bych neudělal žádnou chybu, ale dokázal jsem si za vším stát. Byl jsem si jistý, protože takové pivo, co jsem naservíroval porotě, bych servíroval i u nás v Hasičárně.

Stejně jako vyhlášené pečené koleno, které jste porotcům při finálovém kole doporučoval?
Přesně tak. Salát k pivu bych určitě nedoporučil. Když na tom bude někdo trvat, tak mu k tomu pivu samozřejmě salát dám. Ale určitě doporučuju kolínko. I já to mám nejradši.

Jaké pak bylo při vyhlášení vítěze slyšet své jméno?
Byl to luxusní pocit a nezapomenutelný zážitek.

Jak a kde budete výhru slavit?
Slavit budu tady a teď. Přijel se mnou početný tým – kolegové, štamgasti… Prostě Ostrava v Praze. Celou dobu mi fandili, měl jsem ode všech ve svém okolí obrovskou podporu.

Jak dlouho už se věnujete řemeslu výčepního?
Zhruba rok a čtvrt.

To jste se na mistra vypracoval hodně rychle. Jak jste se k práci výčepního dostal?
Postupem času jsem zjišťoval, co mě baví a co ne. A nejvíc mě to bavilo v hospodě. Čepovat mě učil přímo ostravský brewmaster Vojta Slivoň. Navíc rád komunikuju s lidmi a dostávám zpětnou vazbu na dobrou práci.

Co je podle vás nejhorší pivní zlozvyk?
Kopečkáři. Tedy ti, co vyžadují pivo s pěnovou čepicí. To mi vadí úplně nejvíc. Teď už to po mně moc nechtějí, ale když jsem začínal, hodně lidí to vyžadovalo. Ale teď už pochopili, že jim špatně načepované pivo prostě nevydám.

Jaký je ideální vztah mezi výčepním a hostem?
Ne moc blízký, ne moc vzdálený. Tak akorát, aby host nebyl příliš drzý, ale zároveň mohl přijít a říct „Čau Štěpo, dej mi šnyta“.

Kromě titulu si odnášíte i hodnotné ceny nejen pro vás, ale i pro váš podnik. Už víte, jak s nimi naložíte?
Zatím netuším, šel jsem hlavně pro ten pohár. Už se těším, až ho v hospodě vystavím.