Litva je připravena vyslat vojáky na Ukrajinu. Premiérka k tomu má povolení parlamentu

VOJÁCI NA UKRAJINĚ

Litva je připravena vyslat vojáky na Ukrajinu. Premiérka k tomu má povolení parlamentuAKTUALIZOVÁNO
Litevský parlament povolil vyslání vojáků na Ukrajinu. Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

Litevští vojáci by již brzy mohli být vysláni na výcvikovou misi na Ukrajinu. Litevská premiérka Ingrida Šimonytėová deníku Financial Times (FT) řekla, že Litva je připravena a premiérka má k tomuto kroku parlamentní povolení. Zda k tomu skutečně dojde ale zatím není jasné, existují totiž obavy z ruské odvetné reakci na tento krok, informuje FT. Současně se na webu ukrajinského prezidenta objevila petice, která požaduje pozvat vojáky ze Západu na pomoc Ukrajině.

"Litva je připravena vyslat své vojáky na Ukrajinu na výcvikovou misi," řekla její premiérka Ingrida Šimonytėová novináři z FT Andy Boundsovi. K tomu, aby k vyslání vojáků mohlo dojít je zapotřebí parlamentní povolení, které podle svých slov Šimonytėová nyní získala. Kyjev ale podle ní o pomoc zatím nepožádal a tak litevští vojáci zatím zůstávají doma.

Existují obavy, že by Rusko mohlo tuto akci vidět jako provokaci a mohlo by tak dojít k nějaké pomstě. "Kdybychom mysleli jen na ruskou reakci, tak bychom nemohli nic poslat. Každý druhý týden slyšíte, že někdo bude bombardován," uvedla pro FT Šimonytėová.

Do Litvy přitom před válkou na Ukrajině uteklo již několik set tisíc lidí, mezi nimi i muži, kteří by ještě byli schopni bojovat a v případě, že by zůstali na Ukrajině by mohli být mobilizováni. O tom, že by Litva tyto muže vyhledávala a navracela, ale není řeč. „Nebudeme organizovat deportace ani hledat ukrajinské muže v zemi, protože by to nebylo legální,“ řekla Šimonytėová a dodala, že EU jim zaručila ochranu do března 2025. Těm, kterým Kyjev prokáže, že se vyhýbají vojenské službě, však může být odepřen trvalý pobyt, dodala.

Kvůli otázkám ohledně obrany Ukrajiny se na začátku tohoto týdne Šimonytėová sešla v Rize s lotyšskou premiérkou Evikou Siliňovou, estonskou premiérkou Kajou Kallasovou a německý kancléřem Olafem Scholzem.

Vyslání západních vojáků na Ukrajinu ale začali požadovat i ukrajinští občané. Na oficiálních webových stránkách ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskeho se 7. května objevila petice, která požaduje "rozhodnutí o žádosti o vojenskou pomoc každému z členských států Evropské unie, Spojenému království Velké Británie a Severního Irska co nejdříve Británii a Severnímu Irsku a Spojeným státům americkým ohledně vstupu jejich vojsk na území Ukrajiny pomoci odrazit ozbrojenou agresi Ruské federace a obnovit územní celistvost Ukrajiny". Aby se Zelenskyj peticí zabýval, musí jí podepsat nejméně 25 tisíc lidí.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz