OBRAZEM: Valná hromada ČEZ rozhoduje o dividendě. Přinese deset miliard navíc, říká Stanjura

Valná hromada energetické společnosti ČEZ rozhoduje o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy. Stát jako největší akcionář navrhl vyplacení celého zisku 78 miliard korun, což by znamenalo 145 korun za akcii. Vedení podniku navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, tedy 117 korun za akcii. V obou případech by se jednalo o nejvyšší dividendu, kterou firma kdy vyplatila. Rozhodující slovo bude mít valná hromada. Krátce po jedenácté hodině muselo být jednání přerušeno kvůli tomu, že průběh valné hromady narušily klimatičtí aktivisté. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odpoledne uvedl, že návrh MF přinese do rozpočtu o 10 miliard více, než se čekalo.

„Ten zisk byl vygenerován kvůli inflaci i vysokým cenám energií. Státnímu rozpočtu to přinese asi o deset miliard víc, než jsme čekali. Je to jeden ze zdrojů, které použijeme na věci, na které stát vynakládá velké prostředky, tedy především zvládání cen energií, respektive strop na energie a také třeba příspěvek na bydlení,“ řekl Stanjura s tím, že výplata dividend v této výši pomůže státnímu rozpočtu celkově třeba i v souvislosti s mimořádnou valorizací důchodů.

Aktivisté protestovali proti prodloužení těžby v lomu Bílina, které získaly Severočeské doly ze skupiny ČEZ od báňského úřadu do roku 2035. Dvě aktivistky z hnutí Greenpeace se kolem 11:20 postavily před řečnický pultík, kde své dotazy v angličtině přednášel jeden z akcionářů Simon Jakub Tadeáš a upozorňoval na škodlivé dopady těžby v dole Bílina na životní prostředí. Držely transparenty s nápisy „ČEZ, neprodlužujte těžbu na Bílině“ a „Ukončete fosilní zločiny“. Předsedové valné hromady následně aktivistky vyzvali, aby protest ukončily, a vyhlásili desetiminutovou přestávku. K aktivistkám se poté přidali další členové Greenpeace a po pár minutách za doprovodu policie opustili jednací sál.

Zhruba po deseti minutách však aktivisté odešli za asistence policie a valná hromada mohla pokračovat v jednání. Vedení ČEZ navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, tedy 117 korun za akcii. Ministerstvo financí, které v roli akcionáře společnosti zastupuje stát, původně oznámilo, že nechystá protinávrh. V polovině června však úřad podal návrh na vyplacení téměř celého zisku. Představenstvo ČEZ k tomu uvedlo, že je firma schopna pokrýt výplatu zvýšené dividendy bez nutnosti přijetí mimořádných opatření. Do budoucna to však podle vedení může snížit likviditu a kreditní rating společnosti.

Vzhledem k tomu, že přítomní akcionáři zastupují více než 30 procent základního kapitálu společnosti, byla valná hromada prohlášena za usnášeníschopnou. Minoritní akcionář a zároveň jeden z největších kritiků vedení ČEZ Michal Šnobr po úvodním proslovu protestoval proti jednacímu řádu, je podle něj diskriminační.

„Jednací řád tak, jak ho známe, je diskriminační vůči minoritním akcionářům a nedává mnoho prostoru v průběhu valné hromady na to dotazovat se,“ řekl. „Zároveň mi dovolte, protože vy jste to neudělali, tu přivítat všechny minoritní akcionáře. Tito akcionáři, kteří tady obsadili sál, jsou vaši vlastníci a podle toho byste se také měli chovat,“ dodal Šnobr, který na valných hromadách ČEZ protestuje opakovaně. V reakci na to vystoupil ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš a uvedl, že minoritní akcionáře přivítal. “Pan Šnobr zřejmě nebyl při přivítání v sále,” uvedl Beneš.

Následovala řada dotazů z řad drobných akcionářů. Jedna z akcionářek po přestávce požadovala, aby stát odkoupil 100 procent akcií skupiny ČEZ, a stal se tak jejím jediným vlastníkem. Měl by tak podle ní učinit „na záchranu České republiky“. „Obrali jste české firmy a občany až na kost,“ dodala následně k rekordnímu zisku skupiny v loňském roce.

Dividenda má zachránit státní rozpočet

V případě, že bude schválen návrh ministerstva financí na vyplacení celého loňského očištěného zisku akcionářům, dostane stát 54 miliard korun. Podle představitelů koaličních stran je nutné, aby byla dividenda vyplacena ve výši, kterou navrhuje ministerstvo financí. Právě peníze od ČEZu totiž mají alespoň částečně zachránit letošní rozpočet, který s největší pravděpodobností překoná schválený schodek ve výši 295 miliard.

„Obecně vzato však není žádným tajemstvím, že v loňském roce vzhledem k vysokým cenám energií dosahovaly vysokých zisků firmy působící v oblasti energetiky včetně společnosti ČEZ, která je z necelých 70 % vlastněná státem,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MF Stefan Fous. „Příjem státu z dividendy této společnosti za loňský rok, o které konkrétně rozhodne valná hromada této společnosti naplánovaná na 26. 6. 2023, tak jistě bude výrazně vyšší než v předchozích letech,“ dodal mluvčí MF.

Kromě rozdělení loňského zisku bude valná hromada podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže řešit standardní body, jako je schvalování účetní závěrky nebo rozhodnutí o objemu peněz pro poskytování darů. Naopak možné rozdělení společnosti, o němž uvažuje vláda, na programu není.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Akcie ČEZ na pražské burze na to reagovaly prudkým poklesem, podle analytiků totiž návrh usnadní možné rozdělení a zestátnění části skupiny ČEZ. Premiér Petr Fiala (ODS) v této souvislosti odmítl, že by zákon cílil na konkrétní firmu. Premiér ale zároveň přiznal, že vláda chce posílit kontrolu státu nad energetickou infrastrukturou, což se podle něj ukázalo být důležité v době nedávné energetické krize.