„Ceny potravin dál porostou. Řítí se na nás zelené dotační tsunami,“ říká Mlsna

ŠÉF ANTIMONOPOLNÍHO ÚŘADU

„Ceny potravin dál porostou. Řítí se na nás zelené dotační tsunami,“ říká Mlsna
"Potravináři berou inflaci jako inflační očekávání. Myslí si, že to současné zdražování bude pokračovat, a přizpůsobují se tomu," říká Petra Mlsna, ředitel antimonopolního úřadu. Foto: Shutterstock
3
Týdeník
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Česká republika patří k zemím, kde v posledních měsících potraviny zdražují nejvíc v celé Evropě. A stále se hledá odpověď na to, proč právě tady. Kdo a co za to může. Minulý týden padl ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který celé měsíce tvrdil, že za zdražením jsou především rekordní marže obchodníků. Navzdory tomu, že oficiální data Českého statistického úřadu už měsíce ukazovala, že nejvíc zdražili především zemědělci a potravináři. Ministr financí Zbyněk Stanjura už před několika měsíci upozornil, že právě zemědělci měli loni zisky o 167 procent vyšší než v předchozím roce.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který má ze zákona povinnost hlídat, jestli na trhu správně funguje konkurence, detailně prozkoumal, co konkrétně se stalo s cenami sedmi základních potravin od mléka po vejce. Předseda úřadu Petr Mlsna upozorňuje, že za velké zdražování bohužel vděčíme příliš slabé konkurenci. Zároveň varuje, že se máme připravit na to, že jídlo bude kvůli novým regulacím, které přináší evropský Green New Deal, zdražovat neustále. „Dřív jsme regulovali proto, abychom chránili zájmy lidí. Jejich blahobyt byl cílem všech těch regulací. V poslední době ale už regulujeme proti zájmu člověka, ve jménu ideologie a spásy světa,“ říká v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Co přesně se stalo při zdražování potravin?

Podívali jsme se na vývoj cen od roku 2018 do roku 2023. To je období, které zachycuje epidemii covidu, ale i éru prosperity před ní, kdy ještě byla inflace velmi nízká. Zachytili jsme tedy období stabilních cen a zároveň i lockdowny, kdy se zpřetrhaly světové dodavatelské řetězce. Dalším velkým zásahem byla energetická krize a ruská agrese proti Ukrajině. Když jsme se dívali na celé to období, tak je zřejmé, že trhy s potravinami reagují psychologicky na změnu vnějších podmínek. Nehraje zásadní roli, jestli se něco zdraží. Třeba energie. Mnohem podstatnější je, jestli hráči na trhu s potravinami cítí očekávání jistoty, nebo naopak nejistoty. Podle toho zvedají ceny. Tady se ukázalo, že klíčový vliv na zdražování mělo to, že trh znejistěl. Když nemá žádné světlo na konci tunelu, tak na to reaguje.

Tím, že zvedá ceny výrazně víc, než o kolik skutečně vzrostly náklady?

Začne se často chovat i proti ekonomickým pravidlům. Začne si vytvářet nějaké zisky do zásoby na horší časy, kterých se hráči na trhu s potravinami obávají. Naše data o zdražování pěti základních potravin to jasně potvrdila. Ukázalo se, že největším impulzem ke zdražování byla energetická krize. Extrémní růst cen elektřiny a plynu. Ale hlavně očekávání, jestli ještě vůbec cena energií někdy klesne. Tam jednoznačně došlo k největšímu růstu cen. Hlavně se ale ukazuje, že ceny potravin kopírují celkovou inflaci.

Takže pokud ji Česká národní banka nebude schopna rychle srazit, dál porostou i ceny potravin, protože jedou na vlně očekávání, že taková inflace se stává novým normálem?

To je na datech vidět zcela neúprosně.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

Petr Mlsna (1978) vystudoval Právnickou fakultu UK (doc., JUDr., Ph.D.) a Fakultu sociálních věd UK (PhDr.), na obou pedagogicky působí. V letech 2012 až 2013 byl ministrem bez portfeje ve vládě Petra Nečase a předsedou Legislativní rady vlády. Za vlády Andreje Babiše byl během pandemie covidu náměstkem ministra vnitra. Od roku 2020 je předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V roce 2022 ho prezident Miloš Zeman dekoroval vyznamenáním Za zásluhy.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články