VIDEO: Protesty proti „ruskému zákonu“ v Gruzii pokračují. Parlament přerušil zasedání
PROTESTY V GRUZII
Gruzínská policie začala zatýkat demonstranty, kteří i ve čtvrtek pokračují v metropoli Tbilisi v protestech proti návrhu zákona o zahraničním vlivu. Gruzínský parlament tuto kontroverzní normu ve středu schválil ve druhém čtení. Vysoký komisař OSN pro lidská práva vyzval vládu, aby předlohu stáhla z jednání parlamentu. Informují o tom tiskové agentury.
"Vyzývám gruzínské úřady, aby tento návrh zákona stáhly a zahájily dialog, zejména s občanskou společností a médii," uvedl vysoký komisař Volker Türk podle agentury AFP. Předlohu označil za vážnou hrozbu pro práva na svobodu projevu a sdružování. Vyjádřil také znepokojení nad "nepřiměřeným použitím síly proti protestujícím".
Demonstranti podle serveru Gruzija online zablokovali náměstí Hrdinů v centru Tbilisi. Na náměstí a v přilehlých ulicích úplně ochromili dopravu tím, že se posadili na vozovky. "Unaví nás to? Ne!" skandovali.
Náměstí Hrdinů v Tbilisi teď a od parlamentu tam jde velký průvod. pic.twitter.com/G5aPVxYt26
— Roman M🐦 (@Fbeyeee) May 2, 2024
Proti demonstrantům zasáhla policie, uvedl zpravodaj ruské agentury TASS. Policisté podle něj začali vytlačovat demonstranty z vozovky. Ty, kteří neuposlechli pokynu, zatkli.
Dopravu se tak alespoň částečně podařilo obnovit. Mezitím se podpořit své kolegy na náměstí Hrdinů vydali demonstranti, kteří dosud protestovali před sídlem parlamentu. Ten ale jednání plánované na dnešek zrušil.
Waves of people in the streets of Tbilisi. Freedom will prevail. https://t.co/Mt8vxXimMr
— Katie Shoshiashvili (@KShoshiashvili) May 2, 2024
Třetí a poslední čtení se v případě tohoto návrhu zákona očekává v polovině května. Vládnoucí strana Gruzínský sen podobný návrh loni po rozsáhlých protestech stáhla, nedávno však oznámila, že předlohu mírně upravila a znovu ji předložila parlamentu. V Tbilisi od 9. dubna demonstrují odpůrci návrhu.
Kritici předlohu označují za "ruský zákon", sepsaný po vzoru Ruska, kde podobné normy pomohly Kremlu rozdrtit opozici a umlčet nezávislá média. Podle Gruzínského snu má chystaná norma vnést větší jasno do financování nevládních organizací. Předloha zákona vyžaduje, aby se organizace, která dostává více než pětinu svého rozpočtu ze zahraničí, zaregistrovala jako "organizace nesoucí zájmy cizí moci".
Evropská unie v prosinci udělila Gruzii status kandidáta na členství. Zároveň varovala, že Tbilisi musí reformovat svůj soudní a volební systém, zmírnit polarizaci politického života, posílit svobodu tisku a omezit moc oligarchů, než budou moci začít přístupová jednání. EU návrh zákona kritizovala, není podle ní v souladu s normami a hodnotami sedmadvacítky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf unijní diplomacie Josep Borrell odsoudili násilí a policejní zásahy.
Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová zároveň uvedla, že země je na rozcestí. Upozornila, že občané Gruzie chtějí evropskou budoucnost.
Podobně se vyjádřil americký velvyslanec v Gruzii Robin L. Dunnigan. "Vyzýváme gruzínskou vládu, aby se se znovu přihlásila k euroatlantické budoucnosti své země, tak m jak je psáno v gruzínské ústavě. Spojené státy jsou odhodlány k pokračování našich vztahů a jsou a chtějí mír, stabilitu a prosperitu Gruzínského lidu," uvedl velvyslanec.
Statement from Ambassador Dunnigan
— U.S. Embassy Tbilisi (@usingeo) May 2, 2024
I am deeply concerned that in recent weeks the Georgian government’s choices have moved the country away from its Euro-Atlantic future, a destination desired by the overwhelming majority of Georgians. Unfortunately, the ruling party appears…
V pondělí vládní strana svolala své přívržence do Tbilisi na shromáždění, na kterém čestný předseda strany, miliardář Bidzina Ivanišvili, ostře kritizoval Západ a sliboval tvrdě zúčtovat s opozicí po říjnových parlamentních volbách. Strana má v parlamentu dost hlasů, aby prosadila přijetí zákona a následně přehlasovala očekávané veto prezidentky Salome Zurabišviliové.
Gruzínský sen, který v pětimilionové kavkazské zemi vládne od roku 2012, obviňují kritici z autoritářských sklonů a přílišné blízkosti k Rusku. Vládní strana podle průzkumů veřejného mínění zůstává nejoblíbenějším uskupením v zemi, i když její popularita od posledních voleb v roce 2020 zeslábla.
