Česká ekonomika by měla v příštím roce vzrůst o 2,2 procenta, ukazuje prognóza

Česká ekonomika by měla v příštím roce patřit k nejrychleji rostoucím v Evropě. Podle nové prognózy Institutu pro ekonomiku společnosti Mastercard vzroste český hrubý domácí produkt v roce 2026 o 2,2 procenta. To je více než v případě Německa či Rakouska a zhruba na úrovni dalších zemí střední a východní Evropy.

Oživení očekává institut napříč regionem střední a východní Evropy, zatímco jádro eurozóny bude podle odhadů růst pomalejším tempem. Německo by si v roce 2026 mělo polepšit o 1,2 procenta, Rakousko o 0,9 procenta a Švýcarsko o 0,7 procenta. Mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky by se měly zařadit zejména Polsko s očekávaným růstem o 3,4 procenta, Bulharsko s 3,3 procenta a Švédsko s 2,6 procenta.

Prognóza pro eurozónu jako celek počítá s růstem o 1,2 procenta, ke kterému by měly přispět nižší úrokové sazby, klesající inflace, stabilní spotřebitelská poptávka a podpůrná fiskální politika. Průměrná inflace v Evropě by měla v roce 2026 zpomalit na 1,8 procenta, a to zejména v důsledku poklesu cen energií, posílení eura a levnějších dovozů z pevninské Číny. Globální ekonomika by podle odhadů institutu měla v roce 2026 mírně zpomalit tempo růstu na 3,1 procenta.

„Evropská ekonomika v roce 2026 poroste stabilním tempem. Podpoří ji v tom nižší inflace, nižší úrokové míry a odolný trh práce. Zároveň se však růst bude lišit podle fiskální odvahy. Fiskální expanze pomůže Německu k urychlení růstu, zatímco v zemích, kde zůstane opatrná, bude tempo růstu střídmější, například ve Francii, Itálii nebo Velké Británii. Výkon ekonomik na jihu kontinentu a ve střední a východní Evropě zůstane stabilní,” uvedla hlavní ekonomka institutu Natalia Lechmanova.

I přes silné základní parametry zůstávají spotřebitelé spíše opatrní. Jsou ochotní utrácet více za potraviny a další drobnější výdaje, ale odkládají větší nákupy, jako je například drahý nábytek nebo elektronika. Kategorie menších výdajů zahrnují oblečení, kosmetiku, diskontní zboží, zábavu jak v podobě digitální, tak i mimo domov, pozemní cestování a útraty v restauracích.

„Spotřebitelé v Evropě zůstávají mnozí spíše opatrní a pečlivě si vybírají, za co utrácet. Upřednostňují zážitky a spíše drobnější výdaje, čímž přispívají k odolné domácí poptávce. Malé a střední podniky pokračují ve své digitalizaci a proměňují tak sektor retailu v celém regionu. Využívání umělé inteligence se přesouvá od experimentování k plné produkční integraci, což zvyšuje produktivitu a růst. Tyto trendy ukazují na odolnou a nadále se vyvíjející evropskou ekonomiku,“ upozornila Lechmanova.

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt zvýší podle výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 15 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK o dvě až 2,5 procenta. Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností.