Pojišťovny a letecké společnosti se připravují na hrozbu jaderného výbuchu

Napjatá geopolitická situace, kdy se vojenských střetů účastní jak Rusko a Severní Korea, tak Indie s Pákistánem, vedou k napětí po celém světě. Tyto země, ať už ve válce na Ukrajině či v konfliktu v Kašmíru totiž mají jaderné zbraně. A stoupající riziko jaderného konfliktu začínají řešit i pojišťovny. Nukleární výbuch je totiž jednou z mála situací, které nepokrývá pojištění leteckých společností. To by se však mohlo změnit. Některé největší pojišťovny v oblasti letectví však o současné situaci jednají, informuje například The Telegraph.

Zatímco největší světové pojišťovny nabízí i krytí v případě válečného konfliktu či nehody v oblasti zbraní hromadného ničení, v byznysu s letectvím se dlouhodobě proti nukleárnímu riziku nepojišťuje, jedná se o známou výjimku. Případný jaderný výbuch by tak mohl naprosto paralyzovat světový letecký provoz. Současná výjimka pochází z 50. let minulého století.

„V době, kdy tato pravidla vznikala, se předpokládalo, že jakákoliv nepřátelská nukleární detonace by znamenala konec, Armageddon,“ uvedl Nigel Weyman z pojišťovny Gallagher, jedné z největších, která se zaměřuje na oblast letectví. Podle něj se však v dnešní době situace mění, a to s větším rozvojem taktických nukleárních zbraní, které by měly být schopné účinně zasáhnout pouze malou oblast bojiště. „Proč by například Air New Zealand měla kvůli malému nukleárnímu výbuchu například v Evropě, který by samozřejmě nebyl malý pro místní, přestat létat?“ táže se Weyman.

A není zřejmě jediný, kdo si tuto otázku klade. Právě pojišťovna Gallagher začala s ostatními pojišťovnami jednat o platné výjimce, týkajících se nepojišťování letadel v případě nukleárního konfliktu, krátce po ruském útoku na Ukrajinu v roce 2022. V současnosti o změnách jedná 15 největších pojišťovacích společností v oblasti letectví. Zatím se předpokládá vznik pojišťovacího plánu i pro tento typ katastrofy.

V případě nukleárního výbuchu by se největší hráči na trhu v řádu jednotek hodin měli sejít a vyhodnotit, ve kterých zemích a oblastech je létání bezpečné a mohlo by pokračovat. Zájem o tuto změnu podle The Telegraph projevila pětina světových leteckých společností. Nejmenší zájem o nové pojištění mají evropské nízkonákladové společnosti.

Zpráva o postupu v jednáních přichází krátce poté, co se do ozbrojeného střetu dostaly dvě jaderné velmoci a to Indie a Pákistán v oblasti Kašmíru, který je dlouhodobým bodem sporů mezi Indií, Pákistánem a Čínou.

SOUVISEJICÍ KOMENTÁŘ: Napětí na střeše světa

V posledních letech se k vlastnictví taktických jaderných zbraní přihlásil právě například Pákistán, který v roce 2013 do výzbroje zavedl raketu Nasr, která má dosah 70 km a Pákistán ji prezentuje jako odstrašující platformu proti Indii v případě, že by se konflikt s Indií odehrával na jeho území. K vlastnictví taktických jaderných zbraní se v roce 2023 pak přihlásila například KLDR. Rusko má mít až 2000 taktických jaderných zbraní.

Nebezpečí jaderné eskalace neřeší jen pojišťovny. Například známá investiční skupina Black Rock ve svém výhledu deseti největších geopolitických rizik pro světový obchod, který pravidelně sestavuje a zaznamenává hrozby, které by se mohly přelít do nejistoty na světových trzích, zmiňuje jaderné zbraně hned u dvou z deseti bodů. A to v soupeření mezi USA a Čínou a v napětí na Korejském poloostrově.

PSALI JSME: Svět je plný jaderných zbraní, přes 500 hlavic má i Evropa

Obavy z jaderné eskalace se přelily i do jednání OSN, kde minulý rok na podzim valné shromáždění schválilo vznik panelu, který se má zabývat dopadem, jak fyzickým, tak sociálním, potencionálního jaderného konfliktu. První výsledky se očekávají v roce 2027.