Němci, co útočí s nožem, se nově jmenují Abdul, Abdulláh a Ahmed
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
JE DUKOVANY
Evropská komise žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Prověřuje, zda korejské společnosti KHNP ...
Lidé, co se nechtějí ženit nebo vdávat, často tvrdí, že „je to jen papír“. Mužům se to celkem dá i věřit, ženám méně, ty však tuto větu pronášejí s o to větším důrazem. Stereotypy vznikají tak, že se něco děje nějakým obvyklým způsobem. I o tom bude následující příspěvek. Německo totiž aktuálně napíná všechny své síly k tomu, aby „papír“ (tj. oficiální, řádně oštemplovaný, důmyslným byrokratickým soustrojím protažený úřední dokument) – spolkové občanství – ztratil obsah a hodnotu a stal se opravdu jen tím „papírem“.
V nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku opět dramaticky vyletěl počet násilných trestných činů za použití bodné zbraně. Už v roce 2023 jich bylo 1680. O rok později 2160. To je nárůst z roku na rok skoro o třetinu. Nejpozoruhodnější ale je, že podle německých kriminálních statistik většina těchto okouzlujících mladých mužů s noži s dlouhými čepelemi, případně s mačetami, nebyla občany zemí, které vás patrně okamžitě napadly, ale z Německa (852). Až s dlouhým odstupem následují Syřané (213), Turci (110) a Iráčané (60). Což je poměrně překvapivá informace, vzhledem k tomu, že tento nešťastný fenomén se objevil na ulicích de facto až před deseti lety, poté, co německá vláda za své občany rozhodla, že hranice se přežily.
Co se stalo? Adoptovaly snad místní kriminální živly krvavou exotickou praktiku a zahrnuly ji do svého každodenního repertoáru stejně, jako němčina objala dříve výstřední pojmy „Messerstecher“ (útočník s nožem) nebo „skupinové znásilnění“? Ovšem najíždění autem do nějakého shromáždění zatím ještě, aspoň pokud vím, němčinu neobohatilo, to pořád opisuje poměrně krkolomně. Vysvětlení nové porýnské preference pro ubodávání lidí podá jiná statistika, také policejní, ale výrazně méně exponovaná: seznam křestních jmen útočníků. Tedy křestních právě ne. Němci s dýkami se nejmenují ani Michael, ani Stephan, ani Günter, jmenují se Abdul, Abdulláh nebo Ahmed. Z loňských celkem 1745 zadržených pro útok nožem byli z poloviny cizinci a jména dalších tří set odtajňují jejich „migrační pozadí“. Jsou to Němci nového typu.
Němci nového typu a cizinci útočili nožem ve dvou třetinách případů. Souběžně klesá počet Syřanů v cizineckém registru. Loňská reforma zákona o občanství (naturalizaci) vyžaduje v principu už jen pět let pobytu v zemi místo původních osmi k akvizici německého pasu. Předloni se tak 75 tisíc Syřanů stalo Němci, v roce 2022 to bylo 48 tisíc. Loňská čísla ještě nejsou k dispozici, ale venkoncem není důvod, proč by se tendence co nejdřív dosáhnout na německý pas a související civilizační výhody měla měnit. Cizinců v Německu žije aktuálně 17 procent, cizinecká kriminalita je na hlavu výrazně vyšší, třeba u zmiňovaného skupinového znásilnění pětkrát. A to dokonce bez započtení Němců nového typu.
Oslavme nyní českou demokracii veřejnou úvahou, zda Němce opravdu dělá německý pas. Úvahy o zachování národního státu v etnicko-kulturním smyslu jsou "za hranicí za hranicí" (případ AfD). U nás nehrozí, že by kvůli tomu na člověka zpravodajci úřadů na ochranu ústavy či jiných politických agentur zakládali spis. Osobně věřím, že německý pas sám o sobě, bez niterného přijetí tradičních německých nebo šířeji západních hodnot a jejich praktikování, vyrobí z cizince Němce asi tak, jako zákon o sebeurčení vyrobí z muže ženu. Jakými Němci jsou islamisté, co před půl rokem demonstrovali v Hamburku za nastolení chalífátu (a příležitost zároveň vhodně využili pro antisemitský kravál)? Německý pas je v tomto případě opravdu jen cár papíru.
ZPRÁVA TAJNÉ SLUŽBY