Půjde oblíbený hejtman Grolich ve šlépějích Čunka? Straníci by ho chtěli za šéfa, má to ale háček

V krajské organizaci KDU-ČSL v Jihomoravském kraji běží dle informací Echo24 debaty o tom, zda by měl zdejší hejtman Jan Grolich kandidovat do čela strany. Lidová strana má svůj volební sjezd v druhé polovině dubna příštího roku. Dilema, které by oblíbený politik musel v případě vyslyšení výzev od svých kolegů řešit, ovšem není záviděníhodné: jak mít parlamentní dění z první ruky, když člověk není přítomen mezi zákonodárci? V minulosti to ale již někteří zvládli. Hejtmanem však prý chce Grolich určitě zůstat.

Svého předsedu lidovci volili naposledy před rokem a měsícem, v říjnu 2024. Ministra práce v demisi Mariana Jurečku tehdy v čele strany vystřídal jeho kabinetní kolega Marek Výborný, momentálně ministr zemědělství v demisi. Ten již stranu vedl i před Jurečkou a sice mezi lety 2019 a 2020. Již loni na podzim se přitom vyskytly debaty o tom, zda by se klání o post předsedy měl zúčastnit jihomoravský hejtman Jan Grolich, který jen chvíli předtím – koncem září 2024 – zaznamenal velký úspěch v rámci krajských voleb, kdy nejen že obhájil post šéfa jednoho z 14 územních celků ČR, ale zároveň si potvrdil i svou oblíbenost.

Dostal totiž 46 854 preferenčních hlasů, což byl v rámci tohoto typu voleb historický úspěch. Někteří lidovci si slibovali, že by krajský úspěch mohl alespoň částečně přenést na celorepublikovou úroveň, kde se strana v rámci průzkumů potácí pod 5procentní hranicí nutnou pro vstup do dolní parlamentní komory, kam by se zřejmě v letošních sněmovních volbách nedostala, nebýt koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Kromě jiného Grolich zvládá na výbornou marketing, kde dokázal mít – společně se svým humorným alteregem, panem Kšiltovkou – značný dosah. Na šéfa strany ale Grolich nakonec nekandidoval.

Chtěl se totiž věnovat svému kraji, protože by dle něj voliči vnímali negativně, kdyby krátce poté, co mu dali důvěru, odešel dělat vysokou politiku do Prahy. Nevýhodou šéfování straně s celorepublikovou působností je totiž téměř nutnost pobytu v hlavním městě. Nebýt součástí Parlamentu ČR, primárně tedy členem Poslanecké sněmovny, jež je suverénem českého politického systému, znamená muset spoléhat na druhé, na zákonodárce strany. Dění zkrátka nemáte z první ruky, což vede k vnitrostranickému zpochybňování, zda byste měl být předsedou.

Politická reminiscence

Své o tom ví například tehdejší starosta a senátor Jiří Čunek (senátorem je od října 2006 až dodnes), který, když se v prosinci 2006 stal předsedou KDU-ČSL, připustil, že je „určitým handicapem“, že jako šéf strany chybí v Poslanecké sněmovně. Ocitl se tak v podobné roli, jakou zažil před červnovými volbami 2006 lídr ODS Topolánek nicméně s lehkým rozdílem: Čunek byl alespoň po celé své období, kdy šéfoval straně (do roku 2009), senátorem.

Naopak Topolánek se probojoval do čela občanských demokratů v prosinci 2002, kdy byl také senátorem. Jenže senátorský mandát mu skončil v roce 2004, přičemž další sněmovní volby se konaly až v roce 2006 (v těch Topolánek uspěl a stal se poslancem). Zatímco tedy v prvních dvou letech Topolánek šéfoval ODS alespoň ze Senátu, další dva roky nebyl součástí Parlamentu ČR vůbec.

Grolich, který nyní dle informací Echo24 z několika na sobě nezávislých zdrojů, které si přály zůstat v anonymitě, silně uvažuje o tom, že do budoucna vyslyší své stranické kolegy a zabojuje o místo předsedy KDU-ČSL (ostatně napomáhá tomu i fakt, že koalice Spolu je nyní u ledu a každá strana bude muset bojovat sama za sebe), však propásl letošní sněmovní volby. V nich sice pomáhal v kampani, sám ale nekandidoval, a to opět s odkazem na to, že chce vykonávat funkci hejtmana co možná nejlépe a nechce tedy kumulovat funkce jako někteří poslanci a zároveň hejtmani z hnutí ANO: například Richard Brabec či Josef Bělica (oba zmínění si ponechali už jen hejtmanské funkce). Nyní Grolichovi ale jeho rozhodnutí značně komplikuje plány do budoucna.

Vzhledem k tomu, že další sněmovní volby proběhnou zřejmě až zase za 4 roky, má Grolich dle kuloárních informací zvažovat kandidaturu do Senátu. Byť horní parlamentní komora není tou dolní, dávala by taková úvaha smysl v tom ohledu, že by si v Praze vytvořil kontakty, jejichž absence je doposud jeho největším znevýhodněním. Zároveň je práce hejtmana s tou senátorskou skloubitelná – někteří politici dokonce hovoří o pozitivních synergiích obou funkcí, neboť senátor by měl – kromě toho, že je legislativní pojistkou, co se návrhů přicházejících ze Sněmovny týče – být také advokátem pro svůj region.

Grolich v zaslané odpovědi pro Echo24 kuloární informace nevyloučil, ani je však nepotvrdil. „Úvahy, které předkládáte, jsou velmi předčasné a rozhodně chci být nadále hejtmanem Jihomoravského kraje,“ napsal politik.

Pokud by se opravdu senátorem chtěl stát, ale zároveň si ponechat pozici hejtmana, dávalo by smysl, aby kandidoval do horní parlamentní komory ve svém domovském kraji. Ten obsahuje 8 senátních volebních obvodů, přičemž v příštím roce na podzim proběhnou volby hned ve třech z nich: v obvodu Znojmo, Vyškov a Brno-město. Nicméně na sjezd strany lidové dojde již v dubnu příštího roku, tedy před nimi. Buď by si tedy Grolich mohl natolik věřit, že nejprve riskne boj o předsedu s možností, že by se nemusel na podzim do Senátu dostat, nebo by si případně mohl počkat až na nějaký další sjezd strany v budoucnu.

Stoupající politická hvězda

Grolich do obecního zastupitelstva poprvé kandidoval v 26 letech v roce 2010 jako nestraník za KDU-ČSL, později se stal členem strany. V letech 2010 až 2020 byl starostou Velatic, do krajského zastupitelstva byl zvolen v roce 2016 z devátého místa. O čtyři roky později kandidátku KDU-ČSL v kraji vedl a získal nejvíce preferenčních hlasů. Byl dokonce třetím nejvíce kroužkovaným politikem v zemi a po volbách se v rámci vzniklé koalice KDU-ČSL, Pirátů, ODS a Starostů pro Jižní Moravu stal hejtmanem Jihomoravského kraje. V krajských volbách byl lídrem kandidátní listiny koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), která volby vyhrála se ziskem 31 z 65 mandátů.

V šestatřiceti letech se Grolich stal druhým nejmladším hejtmanem Jihomoravského kraje, Michal Hašek (ČSSD) byl v roce 2008 při zvolení o čtyři roky mladší. Celostátní primát patří dosavadnímu šéfovi Pardubického kraje Martinu Netolickému (ČSSD), který byl hejtmanem poprvé zvolen v listopadu 2012 a to již ve věku 30 let.