Baxa: Ústavní soud odmítl stížnosti na skryté koalice, postup SPD a Stačilo! není protiústavní

Ústavní soud odmítl dvě ústavní stížnosti na údajné skryté koalice hnutí Stačilo! a SPD s jejími partnery. Uvedl to šéf ÚS Josef Baxa s tím, že s ohledem na zákony a politickou praxi není postup těchto subjektů protiústavní. Soud podle Baxy rozhodl o věci jednomyslně. Přiznané a skryté koalice mají mimo jiné po volbách zcela odlišné podmínky a je tak z ústavního pohledu možné k nim přistupovat jinak.

V polovině září obdržel Ústavní soud dvě ústavní stížnosti od strany Volt Česko. „Věnovali jsme se té věci s absolutní prioritou, všechny výroky krajského soudu byly stejné, žádný nerozhodl o zrušení skrytých koalic, nicméně vznikla nejistota ohledně otázky koalic,“ uvedl Baxa s tím, že ústavní soudci chtěli, aby voliči mohli ve volbách rozhodovat s klidem a s tím, že vědí, že jejich hlasy nepropadnou.

Soudci řešili ústavnost právní úpravy, judikáty Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu, do úvahy vzali také praxi z nedávného období. „Zákon nijak neomezuje politické strany v tom, aby na svých kandidátních listinách uváděly kandidáty, kteří jsou členy jiné, nebo žádné politické strany. Postup je považován za ústavně konformní, prakticky jediný možný,“ řekl Baxa. Koalicí je podle Baxy to, co je za koalici prohlášen takový subjekt, který se sám koalici prohlásí.

Baxa se domnívá, že jsou tímto rozhodnutím jasné také otázky případných žalob na výsledek voleb, které by mohly přijít, pokud by například hnutí Stačilo! nepřekročila vyšší, sedmiprocentní uzavírací klauzuli, která by platila pro přiznané koalice. „Pokud přijdou žaloby na výsledek voleb k Nejvyšším správnímu soudu, tak si dovolím předvídat, že tento problém (vyšší uzavírací klauzule) je naším rozhodnutím vyřešen,“ dodal Baxa.

V rovině parlamentního práva je podle ÚST klíčové to, že politické strany, jež prostřednictvím svých členů kandidují na kandidátních listinách jiné politické strany, nemohou založit poslanecký klub podle jednacího řádu sněmovny. Členové těchto politických stran se sice mohou za určitých podmínek sdružit v klubu, to však sebou nese několik nevýhod – tento klub nemá nárok na poměrné nebo paritní zastoupení v orgánech Sněmovny, nemá nárok na příspěvek z rozpočtu Sněmovny, k jeho ustavení je potřeba deset poslanců, zatímco pro ustavení běžného poslaneckého klubu postačují tři poslanci.

To, ke kterému ze dvou zmíněných režimů spolupráce se politické strany rozhodnou, je podle ÚS pouze projevem jejich svobodné vůle. Každá z těchto variant má specifické výhody a nevýhody, jejichž vyhodnocení je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů. „Naopak stát, respektive napadená právní úprava, zakotvením formálního pojetí koalic žádný politický subjekt systémově nestaví do horšího postavení a neomezuje jeho rovné šance na volební úspěch. Není tedy v rozporu s principem svobodné politické soutěže,“ uvádí ÚS. „Přiznané“ koalice ve smyslu zákona o volbách do Parlamentu na straně jedné a „nepřiznané“ koalice na straně druhé se totiž nacházejí v podstatně odlišném postavení, což z ústavního hlediska dovoluje, aby s nimi zákonodárce zacházel rozdílně.

Europoslanec a místopředseda Stačilo! Ondřej Dostál uvedl, že se rozhodnutí dalo čekat. „Ústavní soud odmítl stížnost proti hnutí Stačilo! a SPD. Přesně tak, jak očekávali skuteční ústavní právníci. Tato mediálně-politická hra, snažící se poškodit obě opoziční hnutí, právě skončila. Rádoby-právníkům a novinářům, co tohle dva měsíce jeli, zbyla jen zasloužená ostuda,“ napsal na X Dostál.

Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) Ústavní soud znovu potvrdil, že v Česku není žádná totalita, o které opakovaně mluví představitelé opozice. „O to důležitější, že se rozhodnutí týká právě těch, kteří o tom nezodpovědně vyřvávají. Komouše a extremisty porazíme společně ve volbách,“ napsala Nerudová.