Vánoční dvojčíslo s třemi rozhovory. Jak se překrucuje historie a kdo je neomarxista?

NOVÉ VYDÁNÍ TÝDENÍKU ECHO

Vánoční dvojčíslo s třemi rozhovory. Jak se překrucuje historie a kdo je neomarxista? 1
Týdeník
Týdeník ECHO
Sdílet:

Tři velké rozhovory a spoustu dalšího čtení na závěr roku přináší rozšířené vánoční dvojčíslo Týdeníku Echo. Lukáš Novosad se dva dny před finále nejsledovanější televizní relace StarDance sešel s Evou Adamczykovou. Měla napilno, ale stihli si toho nakonec hodně říct, jak můžete sami posoudit.

„Dvořák napsal nejlepší symfonii. Smetanova Má vlast je světový unikát.“ V sobotu uplynulo 130 let od světové premiéry Dvořákovy 9. symfonie Z Nového světa. „Novosvětská“ je dodnes jednou z nejhranějších symfonií vůbec. Jak se čeští skladatelé mohli dostat tak vysoko? A co všechno z tehdejších hudebních vzmachů v nás zbylo? Nad touto otázkou jsme zasedli s klavíristou Radoslavem Kvapilem, znalcem díla Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany či Leoše Janáčka. Rozhovor vedl Daniel Kaiser.

Když byl islám tolerantnější než křesťanství. V Evropě si klademe otázky, nakolik je možné soužití různých kultur a náboženství, zda není naše vlastní kultura v nebezpečí a co čekat od budoucnosti. Mnozí žijí v přesvědčení, že takovou situaci zažíváme poprvé v historii. A právě proto existuje stará literatura, abychom v ní nacházeli příběhy o tom, jak podobným situacím čelili naši předkové. Jak o světě vypráví hrdinská literatura byzantská, jejíž příběhy se odehrávají právě na hranicích mezi křesťany a muslimy? O tom hovoří literární historička Markéta Kulhánková v rozhovoru s Lukášem Novosadem.

Kdo je tady neomarxista? Sto let frankfurtské školy. Existuje někdo, kdo by se za neomarxistu sám považoval? Tuto otázku si lze položit na pozadí stého výročí Institutu pro sociální výzkum, jehož představitelé se k marxismu hlásí. Založen byl roku 1923 ve Frankfurtu nad Mohanem, odtud rovněž označení frankfurtská škola. Více v textu Terezy Matějčkové.

Vědci chybují i podvádějí. O překrucování historie v zájmu ideologie. Replikační krize je závažný problém ve vědě. Když někdy na začátku desátých let tohoto století vědci začali opakovat staré experimenty (často šlo o slavná zjištění, na nichž stála celá odvětví), nedokázali dospět ke stejným výsledkům. Krize je obzvlášť velká v psychologii, kde se různým studiím podařilo zopakovat jen asi 23 až 63 % výsledků. Ale krize zasáhla i jiné disciplíny… Více v textu Ondřeje Šmigola.

Tóny pro přelom roku. Osm alb, která za to stojí. Krátce před změnou letopočtu se redaktor Týdeníku Echo ohlíží za hudební produkcí posledních dvanácti měsíců, aby z ní vybral tituly hodné doporučení širšímu publiku. Ten výběr je zcela subjektivní, možná nejvíc odpovídající potřebám stárnoucího ucha, které zatoužilo po mírném osvěžení, píše Ondřej Štindl.

Státu budeme odevzdávat ještě víc. Na co se připravit v příštím roce. Fialův kabinet přicházel k moci s tím, že nezvýší daně, nebude zatěžovat podnikání dalšími regulacemi a celkově nechá víc peněz v kapsách občanů. Z balíčku však nakonec vyplynulo, že od roku 2024 budeme všichni státu odevzdávat ještě víc. Přehled změn od nového roku připravila Markéta Malá.

Nejsou lidi. Proč se Češi nehrnou do technologií. Do bank už drtivá většina lidí přestala chodit. Všechno jsme schopni řešit přes mobilní a digitální bankovnictví. Kdy už bez jediné návštěvy úřadu budeme schopni řešit všechno, kde se musíme potkat se státem? V Salonu Echa se sešel vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan BartošJanem Blažkem, předsedou představenstva Bankovní identity, a s Pavlem Kolářem, expertem na digitalizaci v České bankovní asociaci. Debatu vedla Lenka Zlámalová.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy