Když byl islám tolerantnější než křesťanství

S LITERÁRNÍ HISTORIČKOU O BYZANCI

Když byl islám tolerantnější než křesťanstvíROZHOVOR
Jak o světě vypráví hrdinská literatura na hranicích mezi křesťany a muslimy? O tom hovoří literární historička Markéta Kulhánková. Foto: Michal Čížek
1
Rozhovory
Lukáš Novosad
Sdílet:

V Evropě si klademe otázky, nakolik je možné soužití různých kultur a náboženství, zda není naše vlastní kultura v nebezpečí a co čekat od budoucnosti. Mnozí žijí v přesvědčení, že takovou situaci zažíváme poprvé v historii. A právě proto existuje stará literatura, abychom v ní nacházeli příběhy o tom, jak podobným situacím čelili naši předkové. Odpovědi nabízejí třeba eposy a hrdinská vyprávění – antická, germánská, severská, samozřejmě i česká. Ale jak o světě vypráví hrdinská literatura byzantská, jejíž příběhy se odehrávají právě na hranicích mezi křesťany a muslimy? O tom hovoří literární historička Markéta Kulhánková.

Byzanc bývala mocná evropská říše, ale my ji u nás vlastně neznáme. Proč?

To je nejspíš naším geopolitickým myšlením, prostorem, kde žijeme. U nás se vyzdvihuje cyrilometodějská tradice, tu zná každý. Ale co se o ní říká? Vezměte si třeba populární vzdělávací kreslený seriál pro děti Dějiny udatného českého národa, kde v díle o Velké Moravě zazní, že Cyril a Metoděj byli naši bratři ze Soluně. O Byzanci ani slovo, prostě jsou to Slované z jihu. Ale Byzanc s námi opravdu měla společného málo, bylo to krátkodeché spojení.

Zato podstatné.

Podstatné… Pro vznik slovanského písemnictví ano. Vzniklo tu písmo, vyrostla kultura, ale zároveň se Morava rychle přiklonila k západní kultuře. O pozdější vztahy s Byzancí se pokoušeli až husité v patnáctém století, když zkoušeli vyjednávat s byzantským císařem, ale byla to jednání bezúspěšná.

Je to zjevný nepoměr: antické příběhy máme v kultuře a povědomí zakořeněné, zato nejsme seznamováni se středověkým Řeckem. Dá se oné říši tak říkat?

Dá, území to sice bylo o něco větší, ale kultura to byla skutečně převážně řecká, a samozřejmě středověká. Ale k vaší poznámce: antika je začátek literatury a vědy, Byzanc v jejím duchu sice pokračovala, jenže stejně tak na antiku navazoval západní středověk. A to jsou ty naše dějiny a kořeny: západní středověká kultura.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

Markéta Kulhánková (1976) se narodila se v Brně, vystudovala klasickou a novořeckou filologii na FF MU. Do loňska pracovala v tamním Ústavu klasických studií, nyní ve Slovanském ústavu AV ČR. Její badatelský zájem se soustřeďuje na byzantskou narativní literaturu, z byzantské i novořecké literatury také překládá. S Ondřejem Cikánem přeložila hrdinskou báseň Digenis Akritis, sama přeložila detektivky Panagiotise Agapitose odehrávající se právě ve středověké Byzanci.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Kdo nedá, nedostane

EDITORIAL

Podněcujte svou vášnivost! je titulek rozhovoru Terezy Matějčkové s jedním z nejvýznačnějších psychoanalytiků současnosti Luigim Zojou. Tento přední italský ...

00:09

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články