Navrchu huj, vespod zahraniční obchod

ÚHEL POHLEDU

Navrchu huj, vespod zahraniční obchod
A najednou tu máme čísla o zahraničním obchodě naprosto rozbombardovaná. To, co se na první pohled jeví jako zlepšení zahraničního obchodu, tedy jako zvýšení vývozů a snížení dovozů, je v realitě přesně naopak: vývozy se snížily a dovozy se zvětšily. Foto: Shutterstock
1
Úhel pohledu
Markéta Šichtařová
Sdílet:

Nejprve si povězme, o čem to vlastně mluvíme, když mluvíme o obchodní bilanci. Obchodní bilance je rozdíl mezi vývozem a dovozem zboží a služeb mezi domácí ekonomikou a zahraničím. Je to zjednodušeně to, čemu se trochu lidově říká „zahraniční obchod“. A k čemu je dobré vědět, jak se zahraniční obchod té které země vyvíjí? Vliv to má na spoustu věcí, ale jednou z nejdůležitějších je kurz domácí měny.

Pokud se například do Česka víc dováží, než se od nás vyváží, musíme my poptávat víc (třeba) eur, abychom za obchod zaplatili, než kolik musí (třeba eurozóna) poptávat korun. A proto koruna má sklon oslabovat. A naopak pokud se z Česka víc vyváží, než se sem dováží, je tomu přesně obráceně a koruna má sklon posilovat. To je jen jeden z významů sledování obchodní bilance.

A právě tento týden statistici přišli s čísly o zahraničním obchodu. Hlavní zpráva zní, že podle předběžných údajů skončila v lednu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem, a to ve výši 9,5 mld. Kč. Ten byl meziročně o 2,1 mld. Kč větší.
Ještě v předešlých měsících se ale zahraniční obchod držel v deficitu, neboli do Česka se víc dováželo, než se vyváželo. V deficitu se zahraniční obchod držel od února minulého roku. Nyní v úvodu nového roku se tedy obchodní bilance vrátila do plusu. To ale není zase takové terno, když vezmeme v úvahu, že se čekal ještě lepší výsledek zahraničního obchodu.

Zároveň musíme připomenout, že leden bývá tradičně spojen s kladnou obchodní bilancí. Tohle v českém zahraničním obchodu se zbožím platí už od roku 2010. Leden roku 2023 tedy tuto tradici neporušil.

Všechno ovšem dostane jiný nádech, pokud se podíváme na konkrétní čísla: meziročně vzrostl vývoz o 12,1 % na 375,5 mld. Kč. Jenomže my víme, že meziroční inflace ve stejné době byla 17,5 %. A když tohle vezmeme v úvahu, naše představa o tom, jak se vývozu daří, se najednou rozplyne. V realitě skutečný hmotný objem vývozu poklesl.

A vedle toho dovoz narostl o 11,8 % na 366,0 mld. Kč. Jenomže inflace v zahraničí – podle toho, jak kde – byla povětšinou do deseti procent. A ještě k tomu koruna je velmi silná – je poblíž nejsilnějších hodnot od roku 2008. Takže vyjádřeno v (silných) korunách, objem dovezeného zboží je ještě větší. Jinými slovy, v realitě hmotný objem dovozů narostl. A najednou tu máme čísla o zahraničním obchodě naprosto rozbombardovaná. To, co se na první pohled jeví jako zlepšení zahraničního obchodu, tedy jako zvýšení vývozů a snížení dovozů, je v realitě přesně naopak: vývozy se snížily a dovozy se zvětšily.

Koneckonců to, co popisuji, není až taková fantasmagorie; v ekonomické teorii dokonce tento jev dostal název „J-křivka“. Ostatně za celý rok 2022 zaznamenala obchodní bilance schodek ve výši 200 mld. Kč. Údaje za rok 2022 tedy ukázaly meziroční zhoršení obchodní bilance o zhruba 190 mld. Kč. To je podobné zhoršení, jaké jsme viděli mezi rokem 2020 a 2021.

Jestliže jsme tedy na počátku řekli, že jedním z důsledků, které bilance zahraničního obchodu má, je vliv na kurz koruny, pak nám z toho zase tak závratná podpora pro posilování kurzu české koruny do dalších měsíců nevychází; naopak.

A také jde o krásný příklad toho, jak je záhodno dávat si pozor na zjednodušené mediální a politické interpretace…

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články