Aktivistka Greta Thunbergová, kdysi bojující proti globálnímu oteplování, nyní proti židovskému státu, nedobrovolně ukončila svou odyseu. Společně s dalšími 11 lidmi vyplula na plachetnici Madleen ze Sicílie s cílem prolomit izraelskou námořní blokádu Gazy a rozdat humanitární pomoc. Vzhledem k tomu, že vezla méně zásob, než se vejde do jednoho kamionu, je pro plavidlo příhodnější označení „selfíčková loď“, jak ji překřtili Izraelci. Thunbergová byla spolu s ostatními zadržena izraelským námořnictvem, následně byli vyhoštěni. Pomoc bude rozdána Gazanům skrze oficiální kanály.
Je dost možné, že Izraelci Gretě Thunbergové zachránili život. Setkání s revolučními organizacemi, které západní levičáci obdivují z pohodlí svých obýváků, může být smrtelné. Známý je případ skotského akademika a marxisty Malcolma Caldwella, který se zamiloval do režimu Rudých Khmerů a Pol Pota. V prosinci 1978 se mu splnil sen – navštívil Kambodžu a setkal se i se samotným Pol Potem, jen aby byl pár hodin nato zavražděn za podivných okolností.
Nebo tu máme italského aktivistu Vittoria Arrigoniho. Ten předčil Thunbergovou, když se mu podařilo vylodit v roce 2008 v Gaze. V dubnu 2011 ho unesla gazanská odnož al-Káidy a uškrtila.
V porovnání s tím se Thunbergové dostalo královského zacházení. Izraelské úřady jí nedovolily vplout do aktivní válečné zóny, nakrmily ji, nabídly jí vzdělání ohledně probíhajícího konfliktu promítnutím záběrů z masakru 7. října, což odmítla, a zaplatily jí letenku domů. Thunbergová z ekologických důvodů odmítá létat, takže to byla její první cesta letadlem po dlouhé době, možná vůbec, což je vždy vzrušující. Přesto tvrdí, že byla „unesena“.
I tak může být Thunbergová spokojená. Na několik dnů se mohla znovu těšit zájmu médií, jako za starých dobrých časů, kdy peskovala státníky na klimatických konferencích. Celý cirkus kolem Grety ale přehlušil skutečnou situaci v Gaze.
Humanitární pomoc je od samého začátku klíčovou zbraní Hamásu. Ten se neštítí brát si celé obyvatelstvo Gazy jako rukojmí a zásoby ve velkém krást a zadržovat. Skrze kontrolu humanitární pomoci si tak udržoval kontrolu nad obyvatelstvem Gazy. Dostal tím Izrael do složité situace – zablokování pomoci ve snaze oslabit Hamás okamžitě vedlo k titulkům ve světových médiích o hrozícím hladomoru a nelidském židovském státě. Povolení pomoci ale jen posilovalo Hamás.
Před pár týdny se podařilo konečně nalézt způsob, jak distribuovat pomoc Gazanům, aniž by ta padla do rukou Hamásu. Nová nadace Gaza Humanitarian Foundation, což je americko-izraelský projekt, otevřela již čtyři distribuční centra, celkově jich plánuje zřídit osm, odkud rozdává potraviny přímo Palestincům. Podle Izraele za poslední dva týdny vjelo do Gazy 1200 kamionů s pomocí a GHF rozdala téměř 11 milionů porcí jídla. Díky pomoci také klesly ceny potravin v Gaze.
GHF má řadu kritiků, na prvním místě ale Hamás a OSN. U Hamásu, který varoval před využíváním distribučních center, to není překvapivé – jde mu o moc. OSN zase hrozí ztráta tváře. Pokud GHF bude úspěšná, prokáže se, že lze rozdávat pomoc bez zapojení OSN – a lépe. Pravdou je, že reputace OSN v Izraeli je již nyní na bodu mrazu. V konfliktu nevystupuje jako nezávislá organizace, ale jasně straní Hamásu. To není překvapivé, jelikož je OSN v Gaze Hamásem skrznaskrz infiltrovaná teroristy. Její zaměstnanci se účastnili útoku 7. října a její zařízení v Gaze Hamás využívá k útokům na Izrael.
GHF se také musí potýkat s obviněním, že jde o past, kde Izraelci střílejí Palestince z plezíru. Například Wikipedie, v článku až komicky protiizraelském, tvrdí, že „k 8. červnu 2025 bylo při ‚distribuci pomoci‘ izraelskými silami zabito 110 Palestinců“.
V médiích byly probírány hlavně dva incidenty. O prvním informovala například BBC 1. června, kdy tvrdila, že izraelská armáda zabila 31 lidí čekajících na potravinové balíčky. Jenže se ukázalo, že k incidentu nikdy nedošlo. Video, jež mělo ukazovat následky izraelského úderu – byla na něm vidět oblaka prachu a zkrvavená těla –, bylo ve skutečnosti natočené úplně jinde a v jinou denní dobu.
Druhý incident se měl odehrát 48 hodin po prvním. Tentokrát podle BBC mělo zahynout 27 lidí. Izraelská armáda oznámila, že vypálila varovné výstřely po podezřelé skupině nacházející se asi 500 metrů od distribučního centra. Co se vlastně stalo, není jisté, ale rozhodně nedošlo k palbě přímo v distribučním centru.
Nedává žádný smysl, aby by Izrael střílel po Palestincích, kterým distribuuje pomoc. Naopak – získání si jejich důvěry je klíčové k tomu, aby pokračovali v přijímání pomoci od GHF a tím podrývali moc Hamásu. Je to právě Hamás, kdo má zájem na šíření zpráv o masakrech u distribučních center. GHF varovala, že tyto zkazky jsou „aktivně podněcované Hamásem“.
V posledních dnech přišly dvě další zprávy ukazující, proč jakékoli informace z Gazy brát mimořádně obezřetně. Agentura Palestinské civilní obrany se tváří jako nezávislá na Hamásu, a tedy důvěryhodnější než jiné organizace působící v Gaze. Nicméně se ukázalo, že její mluvčí Mahmoud Bassal je členem Hamásu.
Pak je tu oznámení izraelské armády, že zabila nového šéfa Hamásu Muhammada Sinvára v tunelech přímo pod Evropskou nemocnicí v Gaze. Dokonce zorganizovala pro novináře návštěvu tunelu. Deník The New York Times přiznává, že Izraelci při útoku bombardovali pouze okolí a dávali si pozor, aby nezasáhli nemocnici. Přesto New York Times naznačují, že úder nebyl zcela legitimní.
„Myslím, že Izrael má dost problémů i bez únosu Grety Thunbergové,“ vtipkoval o událostech americký prezident Donald Trump. Má pravdu.
00:07
