Blažek čeká arénu nactiutrhačství, vláda bojuje o důvěru. Opozice jde hlavně po Stanjurovi

Poslanecká sněmovna zasedá k mimořádné schůzi, na níž se bude jednat o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy (ODS). Iniciátorem jednání je hnutí ANO, které se spolu s SPD) snaží sesadit kabinet kvůli bitcoinové aféře kolem daru pro ministerstvo spravedlnosti. Opozice požaduje demisi nejen premiéra, ale i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).

Zatímco vláda podle očekávání hlasování ustojí – opozici chybí potřebných 101 hlasů – jednání slibuje ostrá prohlášení na obou stranách barikády. Předseda hnutí STAN a vicepremiér Vít Rakušan předem ubezpečil, že jeho hnutí kabinet nepodrazí. „Nebudeme krátce před volbami shazovat vládu, na které jsme se přes tři roky podíleli. Ani nebudeme z vlády demonstrativně odcházet, abychom ji v kampani mohli drsně kritizovat,“ napsal na síti X. Zároveň označil aféru za „průšvih ODS“, který musí být do voleb objasněn. „Problémy jsou od toho, aby se řešily, ne aby se před nimi uhýbalo,“ dodal.

Fakta nejen pro dnešní jednání Sněmovny:

1/ Dárce je soudně uznaným vlastníkem mnoho let policií zabavených elektronických zařízení včetně jejich obsahu.

2/ Až do podpisu darovací smlouvy nebylo jisté, zda se po tolika letech vůbec podaří získat přístup k obsahu zařízení, ani…

— Pavel Blažek (@blazek_p) June 17, 2025

Proti opozičním výtkám se ve výbušném příspěvku na síti X brání i exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), jehož rezignace před měsícem celou politickou krizi spustila. V podrobném prohlášení předložil jedenáctibodovou argumentaci, v níž tvrdí, že celý převod bitcoinů byl zákonný, transparentní a výhodný pro stát. „Stát legálně nabyté bitcoiny postupně vydražil v aukcích, neboť jinak než zpeněžené se nemohly stát součástí příjmů státního rozpočtu,“ uvedl.

Podle Blažka dárce – podnikatel Tomáš Jiřikovský – vrátil po letech státu přístup k elektronickým zařízením, jež mu byla v minulosti policií zabavena. Až po získání přístupu se podle něj ukázalo, zda zařízení skutečně obsahovala kryptoměnu. „Výsledek mohl být i ten, že stát z toho nebude mít nic,“ upozornil Blažek.

Bývalý ministr se také důrazně ohrazuje proti tvrzením, že by dar mohl být výnosem z trestné činnosti. Podle něj zatím žádný státní orgán nevyjádřil pochybnosti o původu bitcoinů. „Dárce se odsouzené trestné činnosti dopustil před 12 lety a uhradil vše, co podle soudů uhradit měl. V současnosti není z ničeho obviněn,“ zdůraznil Blažek s tím, že ve veřejném prostoru se šíří „neověřené i zcela smyšlené“ informace. Sněmovna se podle něj stane „arénou nepodložených, neověřitelných, ovšem o to hlasitějších nactiutrhačných frází“.

Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) přislíbila, že nechá celý případ přezkoumat nezávislou externí firmou a zároveň připraví návrhy na úpravu vnitřních pravidel resortu. Vzniknout má také nový koordinační orgán složený z právních expertů. Souběžně se případem zabývají i orgány činné v trestním řízení.

Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš zdůvodnil dnešní pokus o odvolání vlády snahou zabránit kabinetu tři a půl měsíce před volbami v podivných zakázkách, jmenoval nákupy ministerstva obrany. Kauzu bitcoinů, kvůli které odstoupil ministr spravedlnosti Pavel Blažek, se podle něj snaží vládní koalice vymlčet. Vyzval nezávislé orgány, aby nespolupracovaly při objasňování aféry s jeho nástupkyní Evou Decroix (ODS). Podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka (ANO) má kabinet dovládnout v demisi.

"My nepotřebujeme audit, máme jasno. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) by měl skončit," uvedl Babiš s odkazem na opatření připravovaná Decroix. Během mimořádné schůze bude podle něj ANO poukazovat na celou řadu kauz z končícího volebního období. "ANO chce vystavit vládě účet za tři a půl roku jejího zločineckého působení," uvedl.

Aby kabinet padl, muselo by pro jeho svržení aktivně hlasovat nejméně 101 z 200 poslanců. Kluby ANO a SPD mají dohromady 92 mandátů. Piráti připustili, že by mohli hlasovat pro nedůvěru, pokud by byli ve vedení resortů spravedlnosti a financí jmenováni nezávislí odborníci – v tom případě by však dodali maximálně čtyři hlasy. O konečném výsledku by tak musel rozhodnout i postoj některých vládních poslanců.

Prezident Petr Pavel již dopředu upozornil, že svržení vlády tři měsíce před volbami by vedlo k politické nestabilitě. Vládní politici označují schůzi za součást opoziční kampaně. Jde již o čtvrtý pokus opozice sesadit vládu během tohoto volebního období – předchozí neuspěly v září 2022, lednu 2023 a říjnu 2023. Podle koalice i komentátorů jde zároveň o předzvěst konce volebního období a ostrého volebního finiše.