Itálií Babiš jen začal. Přehled toho nejdůležitějšího politického dění v příštím týdnu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se poté, co zažehnal domácí krizi vyvolanou zveřejněním SMS zpráv ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé sobě) adresovaných prezidentu republiky Petru Pavlovi, vydává do zahraničí, kde ho čeká týden plný schůzek s evropskými špičkami. A zatímco Babiš bude hledat podporu pro změny v evropské energetické a průmyslové politice včetně revize klimatické politiky, v Praze bude bez něj kabinet projednávat mimo jiné návrh na zabavování vozidel lidem porušujícím zákaz řízení. Předloha z dílny ministerstva spravedlnosti přichází týden poté, co vláda posvětila možnost odčerpat majetek i těm osobám, které se nevyslechli pravomocný odsuzující rozsudek, což opozice kritizuje jako průlom nedotknutelnosti soukromého vlastnictví.

Po středeční schůzce na Pražském hradě je jasno: schůzky čtyř nejvyšších ústavních činitelů doplněných o šéfa diplomatů se konat nebudou, prezident bude s premiérem, předsedou Senátu i Poslanecké sněmovny jednat bilaterálně. Zda se spor mezi vládou a prezidentem – o který premiér dle svých slov nestojí – alespoň navenek utlumí, zjistíme již začátkem příštího týdne, kdy bude kabinet na své pravidelné schůzi jednat mimo jiné o návrhu na uskutečnění cesty prezidenta Pavla a ministra Macinky na únorovou Mnichovskou bezpečnostní konferenci, která je v této komunitě vnímána jako jeden z vrcholů roku.

Babiš každopádně ve středu uvedl na konto projevu Macinky, který ho přednesl ve sněmovně při projednávání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě, že věří, že šlo o poslední konfrontační vyjádření adresované hlavě státu.

Na pondělním jednání kabinetu nebude každopádně přítomen ani Babiš, ani vicepremiérem Karel Havlíček (ANO). Ti spolu totiž zamíří do Mnichova a setkají se tam s bavorským ministerským předsedou Markusem Söderem. Tématy návštěvy budou mimo jiné partnerství v jaderné energetice či rozšíření přeshraniční spolupráce přes dvojjazyčné školy.

V úterý odpoledne pak bude Babiše čekat jednání v rámci Slavkovského formátu v Bratislavě se slovenským premiérem Robertem Ficem a rakouským kancléřem Christianem Stockerem. Dominantním tématem jednání má být konkurenceschopnost Unie a energetika, tedy zejména emisní povolenky ETS I a II. Právě schopnost EU obstát v konkurenci je jediným tématem mimořádného summitu Evropské unie, který se uskuteční ve čtvrtek na zámku Alden Biesen asi 100 kilometrů na východ od Bruselu.

Babiš v dopisu adresovaném lídrům EU zveřejněném v pondělí 2. února kritizuje systém emisních povolenek a celkové klimatické architektury EU jakožto to, co činí EU nekonkurenceschopnou. Premiér upozorňuje na prudký růst cen povolenek ETS, který výrazně překračuje původní predikce Evropské komise, a navrhuje zavedení cenových stropů či pásem a omezení spekulativního obchodování. Zároveň žádá odklad zavedení ETS 2, zjednodušení státní podpory, urychlení povolovacích procesů a razantní snížení byrokratické zátěže. Dopis uzavírá výzvou k vytvoření neformální skupiny „Přátel konkurenceschopnosti“, která by měla tlačit na rychlé a konkrétní změny ještě před jednáním o novém víceletém finančním rámci EU.

Setkání s těmito evropskými lídry předcházelo již setkání ve středu 4. února v Římě, kde Babiš jednal s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Italská vláda uvedla, že rozhovory se týkaly konkurenceschopnosti EU či bilaterálních vztahů, ve kterých chce Itálie dosáhnout konkrétních výsledků třeba v obraně či energetice. Babiš naopak vyzdvihl shodu na přípravě akčního plánu spolupráce mezi Českem a Itálií na roky 2026 až 2030. „A to s cílem dosáhnout konkrétních výsledků v oblastech vzájemného zájmu,“ uvedl Chigiho palác, italská obdoba české „Strakovky“.

Podporu bude šéf ANO hledat i u další důležité země sedmadvacítky. V předvečer neformálního setkání lídrů v Bruselu zamíří český premiér do Elysejského paláce v Paříži. Francouzský prezident Emmanuel Macron bude chtít s Babišem dle francouzského velvyslance v ČR Stéphanea Crouzata hovořit o podpoře Ukrajiny či navyšování obranných výdajů v souvislosti se závazky vůči Severoatlantické alianci (NATO). Tématem schůzky, která se v Paříži uskuteční ve středu večer, má být kromě zmíněné konkurenceschopnosti kontinentu též dle diplomata postoj české vlády k Radě míru, kterou založil americký prezident Donald Trump.

Do zahraničí kromě premiéra vyrazí v příštím týdnu i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), pojede na jednodenní pracovní návštěvu do Varšavy. V polské metropoli bude jednat s předsedkyní Senátu Małgorzatou Kidawou-Błońskou a rovněž s maršálkem Sejmu Włodzimierzem Czarzastym.

Kritizovaný návrh resortu spravedlnosti

Co se nadcházejícího pondělního jednání vlády týče, kromě zmíněného personálního obsazení mnichovské konference se bude řešit i návrh nařízení vlády o podmínkách poskytování příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti či návrh novely trestního zákoníku. V druhém zmíněném navrhuje ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) možnost zabavit vozidlo a prodat jej u těch řidičů, kteří opakovaně jezdí opilí nebo intoxikovaní a nerespektují zákaz řízení. Zabavení by se dle předlohy mělo týkat i automobilu, který dotyčný nevlastní, ale byl mu někým zapůjčen. Na ideu se ovšem snesla kritika kvůli tomu, že formulace, že „dotyčný mohl vědět, komu vozidlo půjčuje“, není dostatečně exaktní.

V pondělí 2. února kabinet pro změnu podpořil poslanecké návrhy ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na odklad začátku výplaty tzv. superdávky státní sociální pomoci ze začátku dubna na začátek července. Superdávka má podle nového zákona o dávce státní sociální pomoci nahradit dosavadní dávky přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení.

Odklad má pomoci Úřadu práce ČR zvládnout enormní počet žádostí, který je s přechodem spojen. Novela zároveň počítá s tím, že po dobu odkladu budou lidé dál pobírat dosavadní rušené dávky. Úřadům práce má usnadnit situaci také souběžně navržený odklad navýšení částek životního minima z 1. května rovněž na 1. červenec. Vláda projednala také návrh nového zákona o odčerpání podezřelého majetku, který do české legislativy zapracovává požadavky evropské směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku. Nový zákon má umožnit ve specifikovaných případech zabavit majetek zjevně pocházející z trestné činnosti, který není možné zabavit prostřednictvím dosud uplatňovaných běžných trestních nástrojů.

Cílem kritiky se stal ovšem fakt, že dle návrhu zákona, který schválila vláda, by stát mohl nově získat možnost odčerpat majetek pocházející z trestné činnosti i v případech, kdy se nepodaří dosáhnout odsuzujícího rozsudku. „V praxi se opakovaně vyskytují případy, kdy je v trestním řízení zajištěn majetek, který byl pravděpodobně získán trestným činem, ale pro důkazní nouzi jej nelze odčerpat a musí být vrácen,“ uvádějí autoři návrhu v důvodové zprávě. „Stokrát může být člověk ‚sprostý podezřelý‘, ale dokud neexistuje výrok soudu, je zabavování majetku přes všechny myslitelné čáry,“ kritizoval například na sociální síti X místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS).