AfD ovládla parlamentní volby na východě Německa, v Berlíně dominuje Levice

Alternativa pro Německo (AfD) se v nedělních parlamentních volbách stala nejsilnější stranou ve všech pěti spolkových zemích ve východním Německu, tedy v Sasku, Durynsku, Braniborsku, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. V hlavním městě Berlíně, který má rovněž status spolkové země, slaví nečekané vítězství levicově populistická až krajně levicová strana Levice. Vyplývá to z předběžných výsledků zveřejněných ústřední volební komisí.

V celém Německu zvítězila s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě zamíří do křesla spolkového kancléře. AfD skončila s 20,8 procenta hlasů celkově druhá, před sociální demokracií (SPD) nynějšího kancléře Olafa Scholze s 16,4 procenta. Levice, která byla ještě na začátku roku v předvolebních průzkumech pod pětiprocentní hranicí, získala 8,8 procenta hlasů.

Ačkoliv AfD v loňských volbách ve třech spolkových zemích na východě Německa výrazně posílila, nejsilnější stranou byla až dosud pouze v Durynsku. Po nedělních parlamentních volbách je nejsilnější politickou silou ve všech pěti takzvaných nových spolkových zemích, přičemž v každé z nich získala výrazně přes 30 procent hlasů - nejvíce v Durynsku (38,6 procenta) a Sasku (37,3 procenta).

AfD je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit je v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích na východě - v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku - ji místní tajné služby vedou dokonce jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá.

Až na čtvrtém místě se AfD s 15,2 procenta hlasů umístila v Berlíně, kde s 19,9 procenta hlasů nečekaně zvítězila strana Levice. Její volební zisk je zhruba dvakrát vyšší než ve volbách v roce 2021. Druhá v Berlíně skončila CDU/CSU s 18,3 procenta. Podle DPA jde o první vítězství Levice ve volbách do Spolkového sněmu v německém hlavním městě. Levici a AfD se dařilo hlavně v centrálních a východních částech města. Na západě Berlína většinu okrsků ovládla CDU.

Levici podle prvních analýz pomohla zdařilá kampaň, která vsadila na mladé i starší voliče. Předsedkyně parlamentní frakce Levice Heidi Reichinneková byla velmi aktivní na sociálních sítích. Nestorové strany, 77letý poslanec Gregor Gysi, 69letý bývalý durynský premiér Bodo Ramelow a 66letý poslanec Dietmar Bartsch odstartovali "akci šediny", jejímž cílem bylo získat přímé mandáty, a obejít tak nutnost získat pět procent hlasů. Takzvaná základní mandátní klauzule v německém volebním systému umožňuje stranám, které nedostaly pět procent hlasů, dostat se do parlamentu, když získají aspoň tři přímé mandáty.

Klička s přímými mandáty nakonec nebyla potřeba. Levice získala v celém Německu výrazně více než pět procent hlasů. Přímo získala šest mandátů. Z takzvané "akce šediny" byli úspěšní dva kandidáti: Gysi v Berlíně a Ramelow v Durynsku. Politici Levice ale získali přímé mandáty i v dalších čtyřech obvodech, tři z toho jsou v Berlíně, jeden v Lipsku.