Masakr u STAN, pohořeli ministři i šéf klubu. Nováčků je devadesát

Demokratické volby jsou zúčtováním, ve kterém občané vystaví „vysvědčení“ zákonodárcům za jejich práci: někteří jsou zvoleni znovu, někteří pohoří. Jiní se rozhodnou sami vůbec kandidovat. Podle propočtu Echa24 přibylo po letošních sněmovních volbách přesně 90 nováčků, což je o něco méně než před 4 lety – tehdy jich bylo bezmála sto. Kdo pohořel?

Nejvíce tváří se proměnilo v klubu hnutí STAN, bylo jich 15. V uplynulých 4 letech měl klub Starostů 33 poslaneckých křesel, po volbách jich mají jen 22. V Karlovarském kraji pohořel například ministr Petr Kulhánek, který rok vedl ministerstvo pro místní rozvoj poté, co z vlády Petra Fialy (ODS) odešli Piráti. V minulém roce Kulhánek, který byl dříve hejtmanem kraje, také neuspěl. Dalším členem Fialova kabinetu, který svůj mandát neobhájil, je Vladimír Balaš, někdejší děkan Fakulty právnické Západočeské univerzity, který kandidoval v Praze. Mezi lety 2022 a 2023 působil coby ministr školství.

Post neobhájil ani Josef Cogan, který v uplynulých letech působil jako šéf poslaneckého klubu STAN a který kandidoval v Královehradeckém kraji. Je také členem předsednictva strany. Voliče dostatečně nezaujal ani Martin Exner, předkladatel zákona, který Rusům zakazuje mít dvojí občanství – pokud chtějí české, musí se vzdát toho ruského. Mimo Sněmovnu skončil i Jan Lacina, který například hájil navýšení koncesionářských poplatků pro ČT a ČRo.

Zároveň ale STAN bude mít 11 sněmovních nováčků, což je řadí na třetí příčku v počtu nově příchozích za druhé místo sdílené mezi koalicí Spolu, tedy stranami ODS, TOP 09 a KDU-ČSL (16 nováčků) a Piráty (také 16) a za první ANO (27). Mezi novými tvářemi STAN je řada mladých s právním vzděláním, například Jan Papajanovský (Ústecký kraj, 30 let, právník a starosta města Česká Kamenice), Adriana Chochelová (Středočeský kraj, 27 let, právnička iniciativy Pod svícnem) či vůbec nejmladší zvolená zákonodárkyně v historii ČR Julie Smejkalová (Praha, 21 let, studentka práv).

Nejméně ztrát mají Piráti

Právě zmírnění Piráti přišli naopak o nejméně „známých tváří“, protože v minulém období měli jen 4 poslance – nyní jich budou mít 18. Nedostal se pouze Jakub Michálek, který 8 uplynulých let působil coby šéf poslaneckého klubu partaje. Pohořeli ale někteří kandidáti, které strana umístila na čelní místa kandidátek: v Karlovarském kraji například bývalý diplomat Vladimír Votápek, u kterého se řešilo jeho před- i polistopadové členství v KSČ. V Pardubickém kraji se nedostal z prvního místa ani bratr Olgy Richterové Mikuláš Ferjenčík, který neúspěšně kandidoval i v minulém roce do eurovoleb. Voliči nedali důvěru ani Liboru Duškovi, který kandidoval v Praze a který zasedal v uplynulých letech v Národní ekonomické radě vlády (NERV).

Ránou pro vedení České pirátské strany může být i to, že se nedostali ani 3 z 5 jejich členů předsednictva: v Olomouckém kraji hudebník Martin Šmída, 1. místopředseda strany, na Vysočině zastupitelka Hana Hajnová, 2. místopředsedkyně, a ve středních Čechách zakladatel platformy Hlídač státu Michal Bláha, 3. místopředseda.

ANO zvítězilo, SPD ne

Hnutí ANO rozšířilo svůj poslanecký klub, získalo o 8 poslanců více než při volbách v roce 2021. Nicméně i u nich se dva lidé nedostali: Jaromír Dědeček a jmenovkyně předsedy ANO Andrea Babišová (jde jen o shodu), ani jeden z nich nepatřil k nejvíce aktivním politikům dolní komory. Naopak se vrací pražská zastupitelka Barbora Rázga (dříve Kořanová), která již byla ve Sněmovně mezi lety 2017-2021. Nejvíce nováčků ANO získalo ve středních Čechách, přesně pět, mezi nimi například: primátora statutárního města Mladá Boleslav Jiřího Bouška, náměstka města Kladna Františka Bureše či místostarostu Mělníka Petra Kowandu.

O řadu poslaneckých tváří přišlo SPD, konkrétně o 9. V minulých 4 letech mělo hnutí 20 poslanců, nyní jich bylo z kandidátky subjektu zvoleno 15. Neuspěli bývalý všechlapský místostarosta Radek Rozvoral, který reprezentoval hnutí 8 let, stejně tak Radovan Vích. Jak v nedělním debatním pořadu na ČT uvedl 1. místopředseda hnutí Radim Fiala, v uplynulých letech šéf poslaneckého klubu hnutí, subjekt bude z výsledku muset vyvodit důsledky. V malém Karlovarském kraji, kde se rozděluje nemnoho mandátů, neobhájila ani výrazná Karla Maříková, která se věnovala oblasti zdravotnictví.

SPD ovšem také získalo nováčky, konkrétně jich je 7. Hned 4 z nich jsou ale z jiných stran: předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová, předseda PRO Jindřich Rajchl a dva zástupci Svobodných: předseda strany Libor Vondráček a ekonomka Markéta Šichtařová. Novými čistokrevnými „spďáckými“ poslanci tak jsou jen ekonom Miroslav Ševčík, středoškolská učitelka Irena Němcová a člen vedení spolku Svatopluk, politolog Tomáš Doležal.

Spolu prořídlo

Co se koalice Spolu týče, i zde došlo na výraznou obměnu: v minulém funkčním období, které skončilo v sobotu 4. října, měla koalice 71 mandátů (ODS konkrétně 35, KDU-ČSL 22 a TOP 09 14), nyní jich má koalice jen 52 (ODS 27, KDU-ČSL 16 a TOP 09 9 poslanců). Nejvíce nováčků přitom získali lidovci, z 15 hned osm. Jde například o končícího náměstka na MŽP Františka Talíře (32) v jižních Čechách či dosavadního náměstka na MPSV Benjamina Činčilu (29), který kandidoval na Vysočině. Naopak TOP 09 získala jen jednu novou tvář, starostku Jeseníka Zdeňku Blišťanovou.

Nedostala se naopak řada známých tváří: kromě končícího ministra financí Zbyňka Stanjury, jehož výsledek v Moravskoslezském kraji byl bedlivě sledován veřejností, neuspěl ani ekonom a někdejší děkan Fakulty ekonomické Západočeské univerzity Miloš Nový (TOP 09), končící náměstek na ministerstvu zahraničních věcí Eduard Hulicius (KDU-ČSL), který je také místopředsedou lidovců. Poslanecké křeslo též opouští Nina Nováková (nestraník za KDU-ČSL), dlouholetá oblíbená zastupitelka Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi, která v uplynulých letech byla kritizována za výroky ohledně fyzického trestání dětí, které jí přišlo „v pohodě“.

Ve volbách do Sněmovny se rozděluje 200 poslaneckých křesel, téměř polovina z nich pravidelně připadá na čtyři nejlidnatější regiony. Tedy na Prahu, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, v nichž dohromady žije zhruba polovina obyvatel ČR. Od vzniku současného krajského uspořádání v lednu 2000 pocházelo z těchto krajů většinou 94 poslanců, výjimkou byly volby v roce 2017 a letos, kdy to bylo ještě o jednoho zákonodárce více.