Osmé výročí brexitu a sranda seriálu Parlament

KOMENTÁŘ

Osmé výročí brexitu a sranda seriálu Parlament
Letos výročí britského rozhodnutí o odchodu z Evropské unie připomíná také nástup strůjce brexitu Nigela Farage v ostrovní domácí politice. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Lukáš Novosad
Sdílet:

Hlavní zprávy

Rudozelený STAN

KOMENTÁŘ

Podle průzkumu Medianu ze 17. ledna by Starostové skončili na druhém místě za ANO, získali by 13 procent hlasů, a předběhli by tak ODS. Ambice prý mají na získá ...

00:07

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Někdy se to sejde neobyčejně vhodně: dnes je neděle 23. června, což znamená, že uplynulo na den přesně osm let od referenda a rozhodnutí britských občanů vystoupit z Evropské unie. Vypadalo to na evropskou zkázu, předpovídalo se, jak moc Velká Británie zchudne, co všecko zkolabuje, ale nestalo se: nedávno londýnská City oznámila, že už je zase největší burzou kontinentu, uzmula si první místo zpět z Paříže. Taky se říkalo, že brexit ochromí kontinentální Evropu, protože jejími tahouny se stane nechvalně proslulé duo Německo s Francií bez korekce někoho příčetného. Výsledky této předpovědi je zatím těžší soudit, protože do standardního vývoje Unie, na jaký byla zvyklá, zasáhly covid a válka na Ukrajině.

 

Rozhodně je zřetelné, že díru po Británii snaží se zaplnit Polsko, třebaže je nejasné, jestli se mu to podaří, protože západní státy hledí na ty východní přece jenom pořád skepticky a nechtějí se nechat jen tak přehlasovat. Je to jedna z met, o něž se hraje: nakolik a zda vůbec po odchodu Británie a přijetí Chorvatska posílí v evropských institucích a jejich hlasování a vidění světa východní evropské křídlo. Polákům v jejich postavení rozhodně pomáhá, že se rozhodli stát bezpečnostní pevností proti Rusku, takže s nimi je nutno seriózně počítat.

Letos výročí britského rozhodnutí o odchodu z Evropské unie připomíná také nástup strůjce brexitu Nigela Farage v ostrovní domácí politice: dle průzkumů to vypadá, že nynější vůdce strany Reform UK Party má prvně ve svém životě šanci dostat se do britského parlamentu. Prozatím v této snaze nikdy neuspěl, dařilo se mu paradoxně právě jen ve volbách evropských, přičemž se netajil tím, že evropskou politiku nenávidí. Až se člověk musel opakovaně ptát, proč tam teda leze a tolik si ubližuje – leč ráznou odpovědí bylo nakonec hlasování po hanebné kampani před těmi osmi roky. Dnes můžeme říct, že brexit byl rozhodně dalším z punktů, které přesvědčily Rusy, že Evropy není třeba se bát, že je slabá.

Zároveň je pořád ještě těsně po eurovolbách, které proběhly před čtrnácti dny. Jejich výsledky jako by v této volební periodě daly za pravdu Faragovi a jeho mínění, že budoucnost Evropy není federalistická, nýbrž spočívá ve volnějším sdružení národních států. Tutéž pozici zastává v českém prostředí například Jan Zahradil. Je poutavé to evropské pnutí sledovat: tu vzrůstající nechuť k Bruselu a tamní politice, která je příliš vzdálená, a proto nesrozumitelná (vždycky mě zajímalo, jestli to sami Belgičané vnímají jinak, ale zatím mě nenapadlo žádného se zeptat). Versus jednoznačně podmanivé výsledky, jako je schopnost představitelů sedmadvaceti členských států se pořád na něčem dohodnout a pružně táhnout víceméně za jeden provaz – jako například po ruské invazi na Ukrajinu.