„Z kauzy Nagyové nejvíce těžil Babiš, zabrzdila kariéru Kuby“

POLITOLOG BALÍK

„Z kauzy Nagyové nejvíce těžil Babiš, zabrzdila kariéru Kuby“
Politolog Stanislav Balík: Kauza v podstatě zlikvidovala tehdejšího předsedu vlády Petra Nečase, který měl se svou šéfkou kabinetu Nagyovou poměr a později si ji vzal. Foto: Jan Zatorsky
1
Krátké zprávy
Sdílet:

Pád vlády Petra Nečase (ODS) v roce 2013 nejvíce pomohl Andreji Babišovi (ANO), politickou kariéru naopak zkomplikoval současnému jihočeskému hejtmanovi Martinovi Kubovi (ODS). ČTK to v rozhovoru řekl politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík, který působí rovněž v Národním institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik SYRI. Nečasovou demisí vyvrcholila razie na úřadu vlády a kauza týkající se tehdejší šéfky kabinetu Jany Nagyové (později Nečasové).

V reakci na demisi vlády se v říjnu 2013 konaly předčasné volby do Poslanecké sněmovny. Vítězem se stala ČSSD s více než 20 procenty hlasů, na druhém místě skončilo s 18,65 procenta hnutí ANO vedené Babišem. „Zda by ANO tak uspělo i bez kauzy Nagyové, je možná jedna z nejzajímavějších otázek polistopadové politiky. V senátních volbách 2012 mělo preference na nižších jednotkách procent a najednou se za pár měsíců dostalo téměř na nejvyšší příčku. K Babišovi se v důsledku skandálu přelila nějaká část zklamaných voličů pravice a on posílil natolik, že se mohl stát ministrem financí,“ řekl Balík s tím, že na výsledek voleb měly vliv i jiné faktory, jako třeba nákup vydavatelství Mafra Babišovým holdingem Agrofert.

Kauza v podstatě zlikvidovala tehdejšího předsedu vlády Petra Nečase, který měl se svou šéfkou kabinetu Nagyovou poměr a později si ji vzal. Podle Balíka nicméně Nečas neměl ideální vlohy na hlavní lídrovskou pozici a navíc vládl s podobně silnou stranou, která cílila na podobný typ voličů. Velmi dobře měl naopak nakročeno tehdejší místopředseda ODS Kuba. „Nečas by se velmi pravděpodobně i bez ohledu na zásah neudržel v čele ODS a Kuba byl zevnitř strany jediný možný, který projevoval nástupnické ambice a schopnosti Nečase vystřídat,“ míní Balík.

Policejní zásah také otevřel cestu současnému premiérovi Petru Fialovi (ODS). „Stal se předsedou strany jen pár týdnů poté, co do ní vstoupil. To by za normálních okolností bylo u takhle konzervativní strany nepředstavitelné. Fiala by měl nějakou úlohu, ale zřejmě by to nestačilo na předsednický post, kam směřoval právě Kuba. Fatální poškození značky ODS mu (Kubovi) zastavilo politickou kariéru, i když se po dlouhých letech dokázal vrátit a v roli hejtmana ukazuje, jak tuhle pozici politicky zajímavě využít,“ poznamenal politolog.

Právě celkové poškození ODS nicméně mohlo pro stranu představovat bod zlomu. V té době totiž byla poměrně slabá, což dokazují výsledky krajských voleb v roce 2012, ve kterých skončila s velkým odstupem za ČSSD a KSČM, v šesti krajích neměla ani deset procent. „Kauza pro ODS znamenala téměř úplnou katastrofu a jen náhodou se tenkrát udržela ve Sněmovně. Mohla pro ni ale být nějakou ránou z milosti, signálem, že je potřeba něco udělat. Cesta zpět trvala dlouho, plná dvě volební období. I když někdo by mohl říct, že se do pozice jako dříve, kdy byla sama schopna vyhrávat volby nebo získat 30 procent hlasů, vlastně nevrátila,“ dodal.

Voliči podle Balíka na podobné aféry nezapomínají, ale zároveň se nedomnívá, že by se dnes někdo rozhodoval na základě deset let staré kauzy. Kromě toho se elektorát neustále obměňuje a část současných voličů byla v té době ve věku, kdy se o politiku nezajímala.

ODS tehdy vládla spolu s TOP 09 a uskupením LIDEM – liberální demokraté, jehož členové původně zastupovali Věci veřejné. Zatímco pro LIDEM pád vlády znamenal v podstatě konec, TOP 09 tolik neuškodil. Balík si to vysvětluje tím, že TOP 09 nebyla s kauzou Nagyová spojená a lépe odpovídala na potřeby pravicových voličů, kteří byli více proevropští. Zajímavostí podle něj ale je, že z kauzy nedokázaly těžit opoziční ČSSD a KSČM.

„ČSSD byla hlavní opoziční silou a zatímco ve volbách 2010 získala 22 procent hlasů, v roce 2013 jen přes 20 procent. Přestože přišel skandál, který zlikvidoval jejího hlavního soupeře. ČSSD měla teoreticky vyhrát s 35 procenty, ale už tehdy voliči ukázali, že jí nevěří a není to pro ně alternativa pro případ zklamání. Podobné je to u KSČM, která posílila o nějaká tři procenta na 15 procent, ale měla jít někam na 20 (procent). Zvlášť v době doznívající celosvětové hospodářské krize,“ konstatoval Balík.

Kauza Nagyová kromě vývoje politických stran také naznačila, jak bude první přímo zvolený prezident Miloš Zeman přistupovat k úřadu. Zeman byl zvolen se slibem odstranění Nečasovy vlády. „Měl velký plán, a to posunout zemi k poloprezidentskému francouzskému režimu, kde je prezident volen přímo a má obrovský vliv na podobu vlády. To, že jmenoval vládu Jiřího Rusnoka, o které dopředu věděl, že nezíská podporu dolní komory, byla první jasná ukázka toho, že nechce být jen reprezentantem, ale že chce vládnout,“ doplnil politolog.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články