Radikalizace mladých v Česku? Velkou roli při verbování hraje on-line gaming, říká expert

Policie oznámila minulý týden zadržení pěti mladých lidí, kteří chtěli podpálit synagogu v Brně, šířili nenávist a lákali zájemce do bojů v Sýrii. Případ je podle experta na extremismus a terorismus Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně vážný v tom, že zapadá do trendu, že se k džihádistickým praktikám hlásí velmi mladí lidé ve věku teenagerů. Mareš to uvedl v pořadu Echo Prime Time.

Podle Mareše lze sledovat trend, kdy se radikalizují mladí, respektive náctiletí lidé. „Zároveň je ale vidět, že nejde o případ masového terorismu, který jsme viděli ve Francii či v Německu. Ale zároveň bych ho nebanalizoval, je vidět, že proces radikalizace se zintenzivňoval a mohlo dojít k nějakému násilnějšímu útoku,“ popsal Mareš.

Islamismus podle něj v současnosti představuje jednu z alternativ, kde mohou mladí lidé najít jakési útočiště. Alternativou je podle něj třeba neonacismus. Pro dospívající to může být cesta nejen k tomu někam zapadnout, ale také mít pocit důležitosti. „Získávají tak pocit převahy nad svými vrstevníky, kterými člověk opovrhuje třeba i proto, že u nich nenašli zastání,“ uvedl Mareš s tím, že verbíři Islámského státu využívají celou řadu platforem, kde mladé lidi verbují.

Nechtěl spekulovat, přes jakou platformu se radikalizovala skupina z Brna. „Počkejme na výsledky vyšetřování, může se jednat právě o to, že se necítili jako součást majority. Mezi hlavní platformy patří často třeba on-line gaming, který sehrává výraznou roli, vytváří se určité skupiny lidí na velkých herních platformách, kde se sdružují na základě toho ideového a fanatického zázemí, vytváří různé klany, kde už využívají třeba tu rétoriku a verbíři si je mohou vybrat,“ popsal Mareš.

Pro rodiče je podle experta problém poznat, že se jejich dítě radikalizuje, zvláště pokud nemají navázaný kontakt a pokud jsou dospívající uzavření jen v on-line prostředí. „Indicie mohou být nejen v on-line světě, ale i v off-line světě. Je třeba sledovat nějaké výrazy, rétoriku. Občas to může působit jako černý humor, pokud je to ale doplněno o nějaké například provokativní chování, tak by měl rodič zpozornět. Rodič musí to dítě sledovat a hovořit s ním i o jeho problémech tak, aby mu ukázal relativně správnou cestu, co dělat,“ vysvětlit Mareš a dodal, že je potřeba zintenzivnit boj proti extremismu ve školách či zájmových skupinách. „Musí to být děláno citlivě tak, aby to nevyznělo jako nějaká špatně udělaná kampaň, která bude mít nakonec ještě opačné důsledky,“ míní.

Dodal, že je klidně možné, že je v Česku takových lidí, jako je skupina z Brna, více. Ale i proto je podle něj potřeba dělat rozsáhlou kampaň. Reagoval na slova šéfa BIS Michala Koudelky, nicméně bezpečnostní služba nemůže podle Mareše sama o sobě vychovávat a vést dlouhodobé kampaně. „Je otázkou, zda si člověk, kterému je 16 a komunikuje s nějakým teroristou někde v zahraničí vezme k srdci apel šéfa BIS,“ zamyslel se Mareš.

Šíření islámské propagandy se zintenzivňuje v souvislosti se situací na Blízkém východě. „Konflikt v Gaze a na Západním břehu Jordánu působí na radikalizaci velmi silně, vidíme prolnutí evropské levice se sekulárními palestinskými organizacemi, ale také s islamistickými organizacemi,“ poukázal Mareš.

Hranice odlišení mezi radikalizací a relevantním odlišným názorem na situaci v Gaze může být podle něj tenká. „Pokud někdo přechází k dehumanizační rétorice směrem k židovské komunitě a nerespektuje demokratické procesy, tak už to může být nebezpečné. Jasným znakem radikalizace je pak samozřejmě násilí,“ dodal Mareš.