Může bitcoinový skandál položit vládu? K převratu by Babiš potřeboval přeběhlíky

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) se dostává do nejvážnější politické krize za celé své funkční období. Aféra kolem přijetí daru v bitcoinech od odsouzeného podnikatele Tomáše Jiřikovského otřásla pozicí ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který kvůli skandálu rezignoval. Opoziční hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem však míří výš: chce svrhnout celou vládu. Otázka dne zní – může bitcoinová kauza skutečně vést k pádu kabinetu?

Jak prohlásila šéfka poslanců ANO Alena Schillerová: „Fialova vláda ztratila legitimitu vládnout.“ To ale zatím neznamená, že už ztratila i parlamentní důvěru. Odpověď dá až hlasování – a v tuto chvíli se zdá, že vláda ještě může přežít. Ale pokud ano, bude křehčí než dřív.

Co říká ústava: proces vyslovení nedůvěry

Vyslovení nedůvěry vládě je zakotveno v článku 68 Ústavy ČR. K jeho vyvolání je třeba:

• Podpis nejméně 50 poslanců pod návrh na vyslovení nedůvěry.
• Pro schválení návrhu pak musí hlasovat nejméně 101 poslanců (tedy nadpoloviční většina všech 200 členů Sněmovny).
• V případě, že je nedůvěra skutečně vyslovena, je vláda podle ústavy povinna podat demisi. Následný postup je v rukou prezidenta republiky, který má klíčovou roli při jmenování nové vlády.

Realita Sněmovny: opozice na pád vlády nestačí

Hnutí ANO má aktuálně 72 poslanců, SPD dalších 20. Společně tak disponují 92 hlasy – na vyslovení nedůvěry je ale třeba 101 hlasů. To znamená, že bez podpory některých zákonodárců z koalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN) či nezařazených poslanců (např. bývalých Pirátů) nemají šanci vládu sesadit.

Vláda Petra Fialy dříve měla poměrně pohodlnou většinu 108 hlasů z 200, o tu se však na podzim loňského roku připravila roztržkou s Piráty, jejichž odchod snížil vládní stavy na 104. I kdyby Piráti hlasovalo pro sesazení kabinetu, stále je třeba několik hlasů. Ty by mohli případně dodat Starostové, kteří to ale odmítají. Ve hře jsou i lidovci, jejichž místopředseda Jan Bartošek nechtěl zatím „nic předjímat“. Ministr práce Marian Jurečka uvedl, že „je velmi naštvaný“ a bude chtít znát odpovědi na otázky.

Přesto ANO s podporou SPD oznámilo, že požádá o svolání mimořádné schůze, která se má konat ve čtvrtek 5. června. Pokud zde nezískají požadovanou demisi kabinetu, jak předpokládají, budou podle svých slov iniciovat formální hlasování o nedůvěře.

Babiš: „Tohle je zločinecká vláda“

Andrej Babiš (ANO) kvůli Blažkově kauze vystupuje mimořádně ostře. „Fiala je hlava hydry, hlava mafie,“ uvedl v rozhovoru pro Deník. Dodal, že Blažek, Stanjura i Fiala tvoří „korupční Ligu mistrů“ a že ODS je „zločinecký spolek, který měl být dávno zakázán“.

Před poslanci byl Babiš o něco umírněnější, nicméně trvá na tom, že vláda by měla skončit. Zdůraznil, že případ nelze srovnávat s jeho vlastní kauzou Čapí hnízdo a že má „čistý stůl“.

Reakce vlády: Hlasování ano, pád ne

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil plánované hlasování za „předvolební divadlo“. Podle něj vláda nadále drží většinu a neexistuje důvod pro její pád: „Pád vlády kvůli bitcoinové kauze určitě nehrozí.“

Stanjura přiznal, že od Blažka obdržel na konci ledna žádost o schůzku, ale podrobnosti daru kryptoměny se dozvěděl až později. „Věděl jsem, že darovací smlouva byla podepsána, ale doporučil jsem, aby se podle ní nepostupovalo kvůli reputačním rizikům,“ uvedl. Ministerstvo financí podle něj nemá v podobných věcech kompetenci jednat.

Co je známo o aféře: kryptoměna od zločince

Jádrem kauzy je dar miliardy korun v bitcoinech, který nabídl státu Tomáš Jiřikovský – dříve odsouzený za zpronevěru, obchod s drogami a držení zbraní. Ministerstvo spravedlnosti dar přijalo a většinu kryptoměny prodalo v aukci, z čehož získalo téměř miliardu korun.

Problémem není jen morální otázka přijetí daru od kriminálníka, ale i bezpečnostní a právní důsledky. Policie a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vyšetřují podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti, zneužití pravomoci i možného napojení na organizovaný zločin.

Navíc existují vážné pochybnosti o tom, kdy byla peněženka zpřístupněna a kdo s ní mezitím manipuloval. Podle zjištění médií peníze z peněženky začaly odcházet ještě před jejím oficiálním otevřením, a to na účet Jiřikovského.

Koaliční stabilita: prošla horšími krizemi

Kabinet Petra Fialy už čelil třem pokusům o vyslovení nedůvěry a jedenácti personálním výměnám, včetně odchodu Pirátů z vlády. Přesto zůstává vnitřně semknutý, především díky tomu, že vládní strany nemají alternativu, jak stabilní vládu bez ODS sestavit. Po odchodu Pirátů v říjnu 2024 zůstává koalice čtyřčlenná, ale většinová.

Naposledy padla vláda po hlasování o nedůvěře v roce 2009 (kabinet Mirka Topolánka), tehdy během českého předsednictví EU. Od té doby sice byly pokusy opakované, ale žádný další kabinet hlasování nepodlehl.

Kdyby vláda důvěru skutečně ztratila, prezident Petr Pavel by podle ústavy převzal iniciativu. Uvedl, že se bude řídit výsledkem voleb a podporou ve Sněmovně. „Nepůjdu proti ústavě,“ uvedl loni v rozhovoru pro deník Blesk.

V případě pádu vlády by prezident nejprve přijal demisi a kabinet by zřejmě dovládl v demisi do podzimních voleb. Možností je také úřednická vláda. Po volbách by prezident pověřil sestavením nové vlády vítěze voleb nebo toho, kdo získá většinu ve Sněmovně. Pavel zdůraznil, že jeho cílem bude formování stabilní a odpovědné vlády.