Jurečka: Češi platí za energie o 60 procent víc než před dvěma lety

Průměrná domácnost platila v červnu za energie o 15 pct víc než před rokem a o 62 pct víc než před dvěma lety. Nejvíc zdražení postihlo penzisty, rodiny neúplné, s nízkým příjmem či z malých obcí a také vlastníky domů. Zjištění Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) v pondělí na tiskové konferenci představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj se díky zastropování cen energií i příspěvku na bydlení podařilo situaci zvládnout, je ale potřeba se připravit na přicházející topnou sezonu a dál podnikat úsporná opatření. Zveřejněná čísla je nicméně do jisté míry složité ověřit, mnohé zprávy z loňského roku hovoří o výraznějším navýšení cen.

Podle statistického úřadu má průměrná domácnost 2,29 členů. V Česku je celkem 4,49 milionu domácností.

Energie začaly prudce zdražovat před dvěma lety po krachu společnosti Bohemia Energy, kdy muselo kolem 900 000 jejích odběratelů přejít k dodavatelům poslední instance. Zálohy se jim pak násobně zvedly. Stejně na tom byli i klienti dalších firem, které s dodávkami skončily. Loni byl za růstem cen ruský vpád na Ukrajinu a válka.

Na české domácnosti stále dopadají vysoké ceny energií, zejména na seniory a samoživitele. I nadále budeme pokračovat v cílené pomoci. Máme relevantní data a díky nim jsme společně s @mzpcr schopni pomoc přesně zaměřit na lidi, kteří ji opravdu potřebují. https://t.co/qA8Ym5IMFE

— Marian Jurečka (@MJureka) August 28, 2023

Podle Jurečky takzvaná energetická inflace – tedy zdražování energií – postihlo nejvíc lidi v důchodu. Energie je letos v červnu stály o 73 procent víc než před dvěma lety. Důvodem je i to, že senioři a seniorky často žijí ve velkých bytech a nemají možnost se přestěhovat do menšího, poznamenal šéf resortu práce. Neúplné rodiny hradí o 66 procent víc než před dvěma lety. Kvůli růstu cen energií za poslední dva roky domácnosti přišly o 5,6 procenta svého čistého příjmu. Penzisté mají k dispozici po úhradě energií o devět procent peněz méně, domácnosti s nejnižšími příjmy, neúplné a z menších obcí i vlastníci domů pak zhruba o sedm procent, zjistil RILSA.

„Za celé to období jsme se snažili opravdu dělat kroky tak, abychom dokázali české společnosti, domácnostem, veřejnému sektoru i firmám pomoci. Jenom v letošním roce pomoc ze strany státního rozpočtu bude činit víc než 120 miliard korun právě na zastropování cen energií… Teď je potřeba se na topnou sezonu zase soustředit, hledat cesty a opatření, jak snižovat náklady. Je důležité také dělat opatření, která jsou cílená. Není možné pokračovat v opatřeních plošných,“ uvedl ministr.

K cíleným opatřením podle něj patří podpora na zateplování domů, výměnu oken a dveří či na pořízení fotovoltaiky. Z tohoto programu ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám light se dosud vyplatilo 33.118 žadatelům celkem 3,7 miliardy korun. Průměrná podpora činila 110 514 korun, upřesnil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Vláda kvůli výraznému zdražování energií stanovila cenové stropy pro elektřinu a plyn od začátku letošního roku. Platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce, k finální ceně pro odběratele je nutné připočítat ještě distribuční poplatky. Zastropování cen by vláda měla podle předpokladu ukončit na konci roku.

Ceny by měly klesat, říkají experti

Ceny energií pro odběratele by mohly podle současných očekávání analytiků v příštích týdnech zřejmě dál klesat. Výraznější vliv by na to zatím neměly mít ani současné výkyvy na velkoobchodním trhu, především velcí dodavatelé totiž tvoří ceny podle dlouhodobého vývoje na trhu, který je od začátku roku příznivý. Nové tarify pod vládou stanovenými limity začali dodavatelé v ČR nabízet od začátku roku, v posledních týdnech někteří z nich opět představují nové nabídky.

Soutěž mezi dodavateli energií, která tlačí ceny dolů, by měla podle analytika společnosti ENA a výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiřího Gavora pokračovat i v následujících týdnech. A to i přes poslední růst cen plynu na velkoobchodním trhu. „Dodavatelé totiž netvoří ceny pro maloodběr na základě okamžitých výkyvů na krátkodobém trhu. Rozhodující je dlouhodobý vývoj ceny dodávky na příští rok, a ten je už od počátku tohoto roku velmi příznivý,“ vysvětlil Gavor. Podle něj lze už nyní najít na trhu nabídky velmi hluboko pod vládním cenovým stropem, zároveň však očekává, že mnozí dodavatelé výhodnější nabídky ještě připravují.

Podle energetického experta Jana Szabó ze společnosti bezDodavatele domácnosti stále platí za energie výrazně více, než by mohly. Upozornil, že ceny energií pro spotřebitele budou vždy se zpožděním kopírovat tržní situaci. Aktuální snížení cen přitom přisuzuje spíše společenské poptávce u větších dodavatelů, zatímco pro menší dodavatele je situace po krizi stále složitá. „Nebude tedy takový tlak na další snižování fixovaných cen v nejbližších letech. I proto si myslím, že je spíš chvíle přejít spotové ceny než fixovat. Když fixovat, tak na co nejkratší období,“ tvrdí Szabó. V následujících měsících pak očekává, že ceny plynu a elektřiny budou vzájemně korelovat.