Německo je akutně závislé na dovozu elektřiny. Vítr ani slunce nestíhají pokrýt spotřebu

Německo se potýká s rostoucím nedostatkem elektřiny. V říjnu vyrobilo méně energie, než samo spotřebovalo - kvůli slabému výkonu větrných a solárních elektráren – a rozdíl muselo pokrýt dovozem. Vláda kancléře Friedricha Merze přitom chce situaci řešit výstavbou nových plynových elektráren, které by pomohly stabilizovat síť v obdobích bez větru a slunce. Jenže plány narážejí na odpor Evropské unie i koaliční SPD, která prosazuje rychlejší přechod k obnovitelným zdrojům a akumulaci energie. Informuje deník Bild.

Podle odborníků stojí za říjnovým nedostatkem kombinace několika faktorů – nízká výroba z větru a slunce, útlum uhelných elektráren a nedostatečná kapacita záložních zdrojů. „Jednoznačnou příčinou nedostatku je slabá výroba z obnovitelných zdrojů. Německo je nyní na dovozech akutně závislé,“ uvedl ekonom Manuel Frondel z institutu RWI Leibniz.

Podle Andrease Löschela z univerzity v Bochumi sice dovoz elektřiny zatím probíhá na tržní bázi, ale ukazuje, že domácí výroba už nedokáže pokrýt poptávku ani mimo zimní sezónu.

Řešením je budování řiditelných a stabilních zdrojů energie, tedy jaderných, plynových či uhelných elektráren či dostatek zásob v bateriových uložištích. Všech těchto zdrojů má však Německo nedostatek. A to buď z ekologických důvodů nebo z důvodu nedostatečné výstavby infrastruktury.

Německá bateriová úložiště by v současnosti pokryla spotřebu elektřiny pouze na 30 minut, varují experti. Přesto vláda plánuje do pěti let zcela ukončit výrobu z uhlí, čímž se závislost na dovozech ještě zvýší. „Bez nových stabilních zdrojů bude nutné opět spoléhat na uhlí, jinak hrozí výpadky,“ říká Frondel.

Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur upozorňuje, že v zemi chybí až 36 gigawattů výkonu z tzv. řiditelných zdrojů – tedy elektráren, které lze spustit podle potřeby. Ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová (CDU) proto představila plán na výstavbu plynových elektráren o výkonu až 20 gigawattů, které by měly sloužit jako záloha pro období bez větru a slunce.

Jenže tyto plány narážejí na odpor Evropské komise, podle níž by projekt mohl představovat nedovolenou státní podporu. Brusel zatím povolil pouze přibližně 12 gigawattů, tedy zhruba polovinu plánovaného výkonu. Komise argumentuje tím, že plynové elektrárny by fungovaly především jako záložní zdroje a jejich provoz by nebyl ekonomicky udržitelný.

Kritice čelí plán i ze strany koaliční SPD, která upřednostňuje rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a akumulace energie. „Výkyvy ve výrobě musíme vyrovnávat pomocí flexibilní spotřeby a úložišť. Obnovitelné zdroje se dlouhodobě ukazují jako levnější,“ uvedla poslankyně Nina Scheerová (SPD).

Politici CDU však varují, že spoléhání se pouze na vítr a slunce může ohrozit energetickou stabilitu celé země. „Obnovitelné zdroje často vyrábějí více, než je potřeba, ale v obdobích bez větru a slunce vyrábějí málo. Plynové elektrárny jsou nezbytné pro zajištění spolehlivých dodávek,“ zdůrazňuje energetický expert CDU Andreas Lenz.

Česká republika právě i v reakci na zvyšující se spotřebu elektřiny v ČR, ale i v okolních zemích, které jsou na českou síť napojeny, letos v červnu schválila novelu zákona přezdívaného Lex Plyn, který významně zkracuje dobu výstavby paroplynových elektráren. „Kvůli mnoha okolnostem, mimo jiné i kvůli nečinnosti předchozích vlád, se Česká republika dostala do situace, kdy musí řešit úbytek uhelných elektráren, a to nejen z ekologických, ale i ekonomických důvodů. Náš budoucí energetický mix bude stát na jádru, obnovitelných zdrojích a plynu. Abychom tento přechod zvládli bez ohrožení energetické bezpečnosti země, je nezbytné urychlit výstavbu právě paroplynových elektráren,“ uvedl dosavadní předseda hospodářského výboru a poslanec ODS Ivan Adamec.