ČR a další země kritizují návrh na přednostní nákupy z EU, firmy se obávají další byrokracie

Evropa by si měla chránit určitá strategická odvětví, jako je například ocelářství, zároveň by ale měla zůstat otevřená vůči investicím s vysokou přidanou hodnotou z dalších zemí. Po jednání se svými kolegy z dalších zemí unie to v pondělí v Bruselu uvedl odcházející český ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Česko je jednou z nejhlasitějších zemí, které se staví proti návrhům, aby EU nakupovala produkty jen „made in Europe“. Tento postoj prosazuje zejména Francie. Firmy se obávají dodatečné byrokracie, před čímž varuje i Vlček.

Evropská komise původně plánovala zveřejnit ještě tento měsíc iniciativu snažící se o upřednostnění produktů vyrobených v Evropě. Setkala se ale s odporem členských států, zejména právě Česka, které v této věci podpořilo dalších osm zemí.

Komise se dokonce na základě této aktivity rozhodla sporný návrh odložit až na 28. ledna, informoval list Financial Times. Odklad je podle deníku velkou ranou pro francouzského komisaře Stéphana Séjourného, do jehož oblasti návrh spadá. Právě Paříž se již dlouhá desetiletí snaží chránit domácí výrobu před levnými dovozy z Asie, zejména v oblasti čistých technologií a některých těžkých průmyslových odvětví. Německo dlouho stálo na straně Francie, nicméně nedávno zmírnilo svůj postoj ve snaze zastavit úpadek svého automobilového průmyslu i dalších odvětví.

Pro menší země s liberálnější obchodní agendou je to však podle serveru Politico nepřijatelné. Tvrdí, že jejich ekonomiky mohou zůstat konkurenceschopné pouze tehdy, pokud si budou moci svobodně vybírat nejlepší produkty za nejlepší ceny – i když to znamená nakupovat od Číňanů nebo Korejců.

Český poziční dokument spolupodepsalo šest členských států a na Radě jej podpořili další země, uvedlo české MPO v komentáři zaslaném redakci. Materiál zdůrazňuje, že případná opatření tohoto typu by měla být pečlivě zvážena, ideálně časově omezená a zaměřená jen na jasně vymezené strategické sektory. Zároveň by evropská preference neměla znevýhodnit firmy usazené v EU vlastněné subjekty z důvěryhodných třetích zemí, které v EU řádně fungují, dodržují všechny předpisy a neohrožují evropskou bezpečnost. Ministr Vlček upozornil také na riziko nadměrné byrokratické zátěže při ověřování původu komplexních výrobků a na možné negativní dopady na obchodní vztahy EU se třetími zeměmi.

Upřednostňování produktů „made in Europe“ by podle textu mohlo rovněž ovlivnit mezinárodní obchodní vztahy EU. „V současné geopolitické situaci bychom měli diverzifikovat, prohloubit a rozšířit vztahy s našimi podobně smýšlejícími partnery, a tím posílit evropskou bezpečnost, odolnost a prosperitu,“ dodává text. Při širokém uplatňování prý navíc existuje riziko, že evropské společnosti a evropští spotřebitelé budou zbaveni možnosti výběru a konkurence, což povede k vyšším cenám a slabším inovacím.

Připravovaná iniciativa by podle zdrojů FT mohla společnosti z EU stát ročně více než 10 miliard eur kvůli tomu, že budou nuceny kupovat dražší evropské komponenty. Evropská komise se proto nyní snaží návrh zmírnit. Obává se totiž dopadu na konkurenceschopnost unie a nadměrného využívání veřejných prostředků na nákup produktů vyrobených v Evropské unii, jako jsou elektrické autobusy a solární panely, dodal deník.

Firmy se obávají neúměrné byrokracie

Předseda asociace dánských podnikatelů (Danish Entrepreneurs) Peter Kofler varoval před „ochrannými bariérami, které izolují firmy od globální reality“. „Zavedení ‚evropské preference‘ dříve, než budou naše řešení na světové úrovni, nás uvězní v ekonomice druhé kategorie,“ uvedl Kofler podle serveru Politico.

Jiné obchodní skupiny signalizovaly otevřenost vůči požadavkům na místní preference, ale mají obavy z toho, jak by byly implementovány, nebo se obávají, že by mohly být vnímány jako další administrativní zátěž, což by bylo proti avizovaným snahám šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byrokracii omezit.

Federace technologického průmyslu Orgalim se vyslovila obecně pro návrh, ale uvedla, že je třeba se vyhnout „další administrativní a regulační zátěži, která dusí průmysl v době, kdy zoufale potřebujeme flexibilitu k inovacím a konkurenci“. “

V dřívějším stanovisku Polsko uvedlo, že požadavky na místní obsah mohou být „důležitými nástroji“, ale že jejich úspěch bude „do značné míry záviset na jejich kalibraci“. Poláci vyzývají k flexibilnímu přístupu k „Made in Europe“ a varují, že země, které jsou nejdále v přechodu na zelenou energii, by z toho mohly mít neúměrný prospěch.