Váš mozek na hormonální antikoncepci

KOMENTÁŘ

Váš mozek na hormonální antikoncepci
Hillová zmiňuje opakované příběhy žen, které začnou vztah, když jsou na pilulce, rozhodnou se založit rodinu, pilulku vysadí a následně zjistí, že už je partner nepřitahuje, píše Tereza Šimůnková. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Tereza Šimůnková
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Nekritizovat nahrazování přirozeného hormonálního provozu syntetickým patří k elementárním, zdaleka ne jen feministickým dogmatům a vlastně se ani nutně nemusí jednat o kritiku jako takovou. Nevybavuji si ani mikroskopický náznak racionální debaty nad tím, co dlouhodobě přineslo oddělení sexu od reprodukce. Do jaké míry pozitiva toho, že ženy mohou a snad i mají prožívat sex a vztahy stejně jako muži, převážila nad negativy – a jestli vůbec. Pamětníci doby před pilulkou umírají a příběh se vypráví jediným způsobem.

Jako kolem horké kaše se velice dlouho chodilo i kolem vedlejších účinků syntetických hormonů, i když slovo „vedlejší“ se v případě léků jeví vždycky trochu problematické. Farmaceutické firmy nějaké šťourání samozřejmě nepodněcovaly, ale dlouho o něj nestály ani vděčné zákaznice, zřejmě podle moudrého rčení Kdo se moc ptá, moc se dozví. Když Tereza Tara v roce 2007 natočila Hormonální akvárium o tom, jak syntetická hormonální rezidua ve vodě mění pohlaví u ryb, dost lidí na to koukalo jak puk.

 

To už tak úplně neplatí. Rostoucí povědomí o rizicích vedlo třeba u nás k radikálnímu poklesu užívání hormonální antikoncepce, podle listopadového průzkumu společnosti Ipsos pro Seznam Zprávy u žen v plodném věku z 62 procent v roce 2008 na polovinu. (Důvodů bude samozřejmě víc včetně konzumace sexu přes počítač, kdy pak antikoncepce jaksi ztrácí opodstatnění.) Nová rezervovanost nastává i jinde ve světě, ale právě protože tím vyvikláváme nosný pilíř naší současnosti, vyvolává to protitlak. The Washington Post nedávno nazval svůj tematický článek „Ženy přestávají brát antikoncepci kvůli dezinformacím“, čímž ale tak naštval čtenářky na Instagramu, že vypnul komentáře. Jak totiž v době covidu slavně napsaly zase The New York Times, „kritické myšlení se přeceňuje“.

V těchto dnech (konkrétně 11. května) si můžeme připomenout šedesáté čtvrté výročí uvedení prvních antikoncepčních pilulek na americký trh. Optimální čas představit evoluční psycholožku a výzkumnici Sarah Hillovou a její populárně-vědeckou publikaci se slibným názvem „This is your brain on birth control“ a s podtitulem Překvapivá věda o ženách, hormonech a zákonu nezamýšlených následků. Hillová v ní rozporuje jiné dogma: že hormonální antikoncepce neovlivňuje mozek.

Už dvacet let se ví (píše Hillová – autorka tohoto textu na to kouká jak puk), že ženy na hormonální antikoncepci preferují muže, kteří vypadají víc feminně. Ženy totiž v průběhu cyklu přitahuje rozdílná míra maskulinity. Vědci vzali fotky stejných mužů, kterým počítačově zesílili nebo naopak zúžili čelisti. Ženy ve fertilní fázi nepřekvapivě preferovaly hranatější, dominantnější obličeje. Jenže ženy na hormonální antikoncepci ve fertilní fázi nejsou nikdy.

Hillová zmiňuje opakované příběhy žen, které začnou vztah, když jsou na pilulce, rozhodnou se založit rodinu, pilulku vysadí a následně zjistí, že už je partner nepřitahuje. Partner se nezměnil – ale jejich hormonální profil ano. Jak moc je současný feminismus, současný svět formován tím, že ženy rutinně berou pilulku, takže je „mužští muži“ buď nezajímají, nebo je dokonce vyloženě odpuzují? Jaké kvůli tomu volí politiky? Hormony jsou naším elementárním základem, žádným make-upem. Hillová se dále věnuje třeba souvislostem se vznikem deprese (zvýšené i po vysazení), sexualitou, s chováním, ale i vyloženě ontologickým prožíváním sebe sama: hormony jsou součást toho, co mozek používá, aby vytvořil… nás.

Možná nejpodivuhodnější je ale případ chybějícího kortizolu, důvod, proč Hillová knihu napsala. Hormon kortizol se vyplavuje v náročných situacích a pomáhá obnovit homeostázu. Na antikoncepční pilulce ale tato reakce neproběhne. Její konzumentky kortizol nevyplaví. Důsledky kupodivu nikdo pořádně nezkoumal, jeví se souvislost se vznikem zánětů a autoimunitních nemocí (kterými skutečně trpí mnohem víc ženy). Kortizolová reakce na stres chybí také lidem, kteří prošli závažným traumatem. Odborná literatura o fenoménu ví od 90. let – ale i expertka Hillová se to dozvěděla čirou náhodou. „Když jsem o tom neměla potuchy já se svou expertizou, jak o tom mají vědět ostatní? A o čem jiném se v souvislosti s hormonální antikoncepcí ještě neví?“

×

Podobné články