Skandinávie dává sbohem štědré sociální politice. Seveřané přitvrdí i vůči migrantům

Skandinávské země, dlouho považované za symbol štědrého sociálního státu, obracejí kormidlo. Vlády ve Stockholmu, Helsinkách i Kodani v poslední době představily nebo prosadily opatření, která omezují sociální dávky a zpřísňují pravidla pro migranty.

Průkopníkem v tvrdé restriktivní politice ve Skandinávii je Dánsko. Tamní konzervativní vláda už v roce 2016 zavedla zákon, který měl podporu napříč politickým spektrem a který umožnil zabavení šperků, hodinek a dalšího osobního majetku migrantům, přesahující hodnotu 1300 eur. Zároveň zavedl lhůtu tří let, než může dojít ke sloučení rodin migrantů v Dánsku.

Dánsko také v posledních letech zpřísnilo pravidla pro udělení občanství. Žadatel musí dokázat, že je finančně soběstačný a být zaměstnán na plný úvazek několik let. V samotném Dánsku pak musí bydlet osm let. Země v minulosti zkoušela marně zavést deportace neúspěšných žadatelů o azyl do Rwandy, nabízí proto žadatelům o azyl finanční pobídky, pokud se do vlasti vrátí dobrovolně. Na evropské úrovni pak Dánsko dlouhodobě podporuje, aby žadatelé o azyl čekali na rozhodnutí ve třetích zemích.

Dánský přístup hájí současná premiérka Mette Frederiksenová. Levicová politika podle ní závisí na kolektivních řešeních, v nichž se voliči cítí být součástí společné komunity nebo národa. Jinak nebudou akceptovat vysoké daně, které financují silný sociální stát, uvedla. „Být tradičním sociálnědemokratickým myslitelem znamená, že nemůžete dovolit, aby se k vaší společnosti připojil každý, kdo chce. Jinak je nemožné mít udržitelnou společnost, zejména pokud jste sociální stát, jako jsme my,“ uvedla nedávno pro The New York Times Frederiksenová. Upozornila také, že vysoká úroveň imigrace může tuto soudržnost narušit.

A ostatní skandinávské státy začínají přijímat podobná opatření. Například ve Finsku politici omezili dávky pro nově příchozí. Prodloužili také dobu, kterou v zemi musí žadatel o občanství strávit, z 5 na 8 let.

Změny se však netýkají jen migrantů, vláda z finančních důvodů například výrazně omezila podporu bydlení, tak aby na ni nedosáhly vysokopříjmové domácnosti. Vláda v Helsinkách také začala snižovat dávky v nezaměstnanosti. Po dvou měsících bez práce dochází ke snížení o 20 % a pokles následně pokračuje. Snížila také dávky pro studenty nebo mladistvé.

Argumentem pro škrty jsou především narůstající státní výdaje, kdy se za 15 let finské zadlužení zdvojnásobilo.

Podobné kroky nyní činí i ve Švédsku. Reforma, která je součástí návrhu státního rozpočtu na rok 2026, zavádí tzv. strop pro sociální podporu. Nejvíce by se dotkla rodin s více dětmi. Příspěvky na čtvrté a další dítě se mají snížit o 75 procent, u samoživitelů o 40 procent. Rodina se dvěma nezaměstnanými rodiči a pěti dětmi by tak přišla zhruba o 8200 švédských korun (asi 18 000 Kč) měsíčně. Obcím má být zároveň zakázáno, aby podobné rodiny podporovaly z vlastních rozpočtů.

„Tato reforma zajistí, že více dětí ráno uvidí své rodiče odcházet do práce. Není možné, aby rodiny po léta žily ze sociálních dávek,“ uvedla při představování reformy ministryně sociálních věcí Anna Tenje. Součástí reformy, která má motivovat obyvatele k tomu, aby si sehnali práci, je i snížení daně z příjmu.

Nová pravidla zpřísňují také udělování dávek cizincům. Migranti, kteří se do Švédska přistěhují, získají právo na sociální dávky až po pěti letech pobytu nebo po určité době zaměstnání s minimální mzdou. Do té doby nebudou mít nárok na rodičovské příspěvky, nemocenskou ani podporu na bydlení. Opatření má začít platit v roce 2027.

Podle švédské vlády je nepřijatelné, aby lidé, kteří do země teprve přicházejí, okamžitě využívali velkorysý systém sociálního zabezpečení. Podobné kroky už dříve prosadila i finská pravicově-konzervativní vláda. Jedná se už o několikáté zpřísnění politiky vůči nově příchozím do Švédska. V minulých měsících Švédsko začalo nabízet až 350 000 švédských korun (přibližně 770 000 Kč), tě migrantům, kteří se dobrovolně vrátí do vlasti.