Von der Leyenová čelí dalšímu hlasování o nedůvěře, nespokojenost s jejím vedením roste

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová bude v krátkém sledu po sobě čelit dalšímu hlasování o vyjádření nedůvěry ze strany Evropského parlamentu. Podobně jako v červenci se očekává, že von der Leyenová hlasování ustojí, nicméně nespokojenost s jejím vedením roste, včetně její domácí Evropské lidové frakce, která je v europarlamentu nejsilnější. Hlasování budou hned dvě, jedno na popud Patriotů pro Evropu, druhé na základě žádosti frakce Levice. Vadí jim například netransparentnost, špatný výsledek ochodních dohod s USA a Jižní Amerikou, ale také třeba přístup k situaci v Pásmu Gazy.

I když poslanci Evropského parlamentu, včetně některých z její vlastní Evropské lidové strany, stále častěji kritizují vedení von der Leyenové, spíše využijí pondělní debatu k vyjádření svých stížností, než aby se ve čtvrtečním hlasování spojili s Patrioty či Levicí. „Existuje mnoho dobrých důvodů kritizovat Ursulu von der Leyenovou. Nevěříme však, že nástupce by byl nutně lepší než současná předsedkyně Komise,“ uvedl německý lídr Zelených v EP Erik Marquardt pro server Politico.

Tak rychlé opakování pokusu o vyslovení nedůvěry je v historii EU bezprecedentní. Naposledy se o něm hlasovalo v červenci. Ukazuje to nejen na sílu opozičních politických bloků, které považují podobné návrhy za užitečný nástroj, ale také na rostoucí nespokojenost s vedením Komise. Tentokrát budou 9. října probíhat dvě oddělená hlasování – jedno navržené krajně pravicovou skupinou Patrioti pro Evropu a druhé Levicí, která stojí na politickém spektru dále vlevo od hlavních socialistů a demokratů.

Evropský parlament má 719 poslanců a k odvolání předsedkyně Komise je třeba dvoutřetinová většina zúčastněných. Patrioti, Levice a samostatná krajně pravicová frakce ESN mají dohromady 158 poslanců, což znamená, že k dosažení cíle by museli získat výraznou podporu ze středu. Podle oslovených zákonodárců a parlamentních úředníků se sice objevují známky narůstající nespokojenosti i v centristických řadách, ale nejsou dostatečné, aby vedly k pádu von der Leyenové.

Navrhovatelé obviňují předsedkyni Komise z oslabování EU, nedostatku transparentnosti, špatného úsudku při uzavírání obchodních dohod s USA a Latinskou Amerikou, postoje ke konfliktu v Gaze, zanedbávání farmářů či oslabování klimatických pravidel. Kritici se nacházejí i mezi stranami, které ji původně podpořily – tedy v řadách socialistů, liberálů, Zelených i v samotné EPP.

V její vlastní straně vyvolalo nespokojenost například oznámení, že EU přeruší vztahy s Izraelem a navrhne sankce v reakci na jeho invazi do Gazy, které nebylo dopředu konzultováno. „Někdy je těžké její kroky strávit,“ uvedl jeden z představitelů EPP. Další poslanec za tuto stranu hovořil o „rostoucí opozici“ v rámci národních delegací. Nespokojení zákonodárci napříč politickým spektrem sdílejí pocit, že von der Leyen prosazuje agendu ve spolupráci s národními vládami, čímž obchází Evropský parlament.

Předchozí pokus o vyslovení nedůvěry, který předložili polští a rumunští poslanci z evropských konzervativců a reformistů, neuspěl, ale ukázal na vlažnou podporu Komise: zúčastnilo se 553 poslanců, z nichž 175 hlasovalo proti von der Leyen. V červenci mnozí centristé vyjádřili frustraci, ale raději nehlasovali, zdrželi se nebo ji podpořili, protože nechtěli posílit krajní pravici. Pouze dva centristé se tehdy vyslovili proti.

Středové subjekty se bojí o své komisaře

Tentokrát se očekává, že více poslanců bude ochotných hlasovat proti. To zahrnuje i Patrioty, jejichž lídr Jordan Bardella, blízký spojenec Marine Le Penové, slíbil podporu návrhu. Podle projekcí vycházejících z předchozího hlasování a signálů z delegací by se k návrhu mohla přidat i část konzervativců a reformistů. V nejhorším scénáři pro von der Leyen by se proti ní mohlo vyslovit až 305 poslanců, což je stále méně než potřebných 480.

Zelení, kteří v létě hlasování bojkotovali, tentokrát plánují hlasovat pro odvolání. Jejich hlavní výhradou je obchodní politika vůči USA a Latinské Americe, která podle nich ohrožuje životní prostředí. „Musíme najít způsob, jak zastavit tuto politiku, jež znamená jak ztrátu suverenity, tak velké ekologické škody,“ řekla poslankyně Marie Toussaintová.

Také mezi socialisty panuje nespokojenost, ačkoliv vedení skupiny oznámilo podporu pro von der Leyenovou. Některé národní delegace či jednotliví poslanci by mohli přesto hlasovat proti, zejména kvůli její obchodní politice, postoji ke Gaze nebo ústupkům v rámci Zelené dohody. „Některá témata mohou mobilizovat a přesvědčit část členů S&D, aby podpořili příslušný návrh,“ uvedl místopředseda parlamentu Victor Negrescu.

Pro mnohé zákonodárce je však rozhodující, že případné odvolání by mohlo vést k nástupu horšího kandidáta a zároveň by znamenalo pád komisařů z jejich vlastních stran. Komise je sice většinově obsazena lidovci, ale čtyři komisaři pocházejí od socialistů a pět od liberálů. Proto i části liberální frakce Renew, které von der Leyen kritizují, jako německá FDP, nakonec hodlají hlasovat pro její setrvání. „Nebudeme se účastnit záměrně destabilizačních her,“ uvedla šéfka německé FDP v Evropském parlamentu Marie-Agnes Strack-Zimmermanová.

Podle irských liberálů padne konečné rozhodnutí až v týdnu hlasování, někteří z nich už v minulosti von der Leyen nepodpořili. Německý socialistický lídr René Repasi naopak potvrdil, že jeho delegace bude hlasovat pro předsedkyni Komise a kritizoval zneužívání hlasování o nedůvěře krajními proudy, které označil za „zápalnou rétoriku“.