Hrozba pro soukromí na internetu. Vrací se návrh na povinné šmírování v konverzacích

„Nesmrtelný“ návrh se už poněkolikáté vrací. Kontroverzní snahu umožnit prolomení šifrovaných konverzací uživatelů komunikačních aplikací jako je WhatsApp či Signal se po dřívějších neúspěšných pokusech snaží prosadit nové dánské předsednictví v Radě EU. Povinnost platforem skenovat konverzace svých uživatelů je součástí legislativy týkající se boje proti dětské pornografii na internetu. Pro dánské předsednictví jde o jednu z hlavních priorit, pokusí se tak jako několik předsednictví předtím najít kompromis, který by podpořily unijní státy.

Původní návrh Evropské komise i následující kompromisní návrhy už několik let naráží na neshodu mezi unijními státy. Myšlenkou návrhu, který od počátku vzbudil kritiku odborníků i některých politiků, je reagovat na celosvětový trend rostoucího počtu příspěvků zobrazujících sexuální zneužívání dětí.

Možné prosazení návrhu v dosavadních podobách je snem pro bezpečnostní složky a zároveň noční můrou pro zastánce internetu jako svobodného prostoru. Proti samotnému cíli návrhu nikdo neprotestuje, kritici však upozorňují na to, že za zcela neefektivní způsob boje proti dětské pornografii návrh zcela obětuje právo na soukromí. A přinese zároveň obrovské množství neprávem obviněných lidí, kteří se dopustí „zločinů“, jako je sdílení fotografií z dovolené.

Zásadní problém návrhu i dosavadních kompromisních variant je podle kritiků jak to, že ho nelze dosáhnout bez prolomení takzvaného koncového šifrování, tak značná nespolehlivost nástrojů, které by se ke kontrole využívaly. To tak znamená jediné: úředníci by kontrolovali soukromé fotografie či videa u zcela bezúhonných lidí, kteří nic neprovedli.

Poslední pokus polského předsednictví, které skončilo s červencem, byl prosadit návrh pouze na dobrovolné bázi. Maďarské předsednictví zase zkoušelo přijít s kompromisem, že automatická detekce dosud neobjevených případů dětské pornografie má zůstat pouze dobrovolnou. Hledat se mělo šíření už známých materiálů. Předchozí návrh z pera belgického předsednictví chtěl uživatelům služeb jako je Messenger, Signal či WhatsApp dát na výběr: buď budou souhlasit se skenováním fotografií, videí či odkazů v konverzacích, nebo o možnost využívat tyto funkce přijdou.

Dánsko se však vrátilo s návrhem, který by uvaloval na technologické platformy povinnost kontrolovat plošně i šifrovanou konverzaci mezi uživateli komunikačních aplikací, uvedl server Euractiv. V původním návrhu se pak mluvilo i o skenování textových konverzací či datech na úložištích, dánský návrh se vrací v už dřívější kompromisní podobě, která chce „omezit“ skenování jen na vizuální obsah či hypertextové odkazy.

Řada organizací i expertů pak už v minulém roce přišla s požadavkem na úplné stažení návrhu. „Je čas stáhnout nynější návrh a zvážit nový přístup, který by učinil online platformy bezpečnějšími pro děti, který zároveň nepovede k plošnému monitorování a prolamování šifrování,“ uvedla ve výzvě téměř padesátka organizací, které se zabývají digitálními právy. Řešení tak podle výzvy vidí například v posilování prevence, vstřícnějšímu soudnímu systému k dětem či ve vzdělávání, případně ve vývoji nových technických i netechnických řešeních, která budou „zákonná, cílená a technicky proveditelná“.

Mezitím už se začíná „klubat“ další podobná obava. Evropská komise v dubnu představila novou strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie, zaměřenou zvláště na zlepšení boje proti kriminalitě organizované v digitálním prostředí. Plán počítá s posílením role evropské policejní agentury Europol či možností zpřístupnit v budoucnu policejním orgánům část šifrované komunikace z mobilních aplikací. Zatímco podle komise tyto nástroje policie potřebuje například pro efektivnější stíhání terorismu či dětské pornografie, kritici návrhu se obávají nepřiměřených zásahů do soukromé komunikace Evropanů.

Patrně největší diskuse totiž opět vyvolává plán poskytnout bezpečnostním orgánům širší možnosti nahlížet do šifrované komunikace v telefonech a dalších zařízeních. Někteří europoslanci dali najevo obavy, aby plán neposílil policejní pravomoci na úkor soukromí obyvatel. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová je ujišťovala, že přístup policie k datům z komunikace bude vždy vyvážený s požadavky ochrany soukromí.