Od farmářů často za zlomek toho co v obchodě. Podpořit konkurenci se ale stát nechystá

Ceny potravin se vracejí na dřívější hodnoty především tam, kde je větší konkurence. Tak by se dalo shrnout zjištění analýzy Svazu obchodu a cestovního ruchu, který si prošel data Českého statistického úřadu (ČSÚ) o výkupních cenách zemědělců a konečných cenovkách v obchodech. Podle prezidenta svazu Tomáše Prouzy by ministerstvo zemědělství mělo konkurenci posilovat omezením zbytečných dotací a napnout sílu vůči investicím tam, kde to má smysl, aby byla šance, že ceny začnou klesat celoplošně. To nicméně resort alespoň podle svého vyjádření v nejbližších letech neplánuje.

Například u mouky podle svazu za posledních 12 měsíců stále rostly ceny zpracovatelů, zatímco u zemědělců i v obchodech klesaly. Podobná situace je podle něj i u mléka. Podle dříve zveřejněných dat úřadu ceny zemědělských výrobců v srpnu meziročně klesly o 16,4 procent, potraviny pro spotřebitele meziročně zdražily o 7,5 procenta.

2/8 Začněme politicky nejžhavější položkou: pšenicí a moukou. Za poslední rok klesala cena pšenice v průměru o 3,5 procenta každý měsíc - ale výrobci tuto mouku z levnější a levnější pšenice přitom každý měsíc o něco zdražili. Že by nedostatek konkurence? pic.twitter.com/yQcED0ZGfE

— Tomáš Prouza (@ProuzaTomas) October 2, 2023

Prouza tvrdí, že podle jeho výpočtů vycházejících z dat ČSÚ klesla u zemědělců cena pšenice každý měsíc za poslední rok v průměru o 3,5 procenta. „Ale výrobci tuto mouku z levnější a levnější pšenice přitom každý měsíc o něco zdražili,“ napsal s tím, že ceny výrobců mouky rostly za posledních každý měsíc v průměru o 0,77 procenta. V obchodech ceny klesaly o 1,4 procenta.

Podle něj by pomohla vhodná a cílená podpora ministerstva zemědělství, která by jen nedistribuovala peníze, ale skutečně rozvíjela konkurenci tam, kde například vládnou velcí hráči.

„Rozhodně by měl výrazně narůst podíl investičních dotací, protože potřebujeme tlačit na modernizaci zemědělství a potravinářství, abychom mohli rychleji snižovat ceny potravin a zvyšovat kvalitu produkce. A vždycky by mělo platit, že stát má jasno v tom, co za každou korunu dotací získá zpátky, musí mít jasná a měřitelná kritéria, podle kterých dokáže daňovým poplatníkům obhájit utrácení jejich peněz,“ řekl deníku Echo24 Prouza.

Ministerstvo změny příliš nechystá

Podle ministerstva zemědělství je nicméně stav věcí daný na roky dopředu. „Hlavní zdroj dotací na resortu zemědělství obsahuje Strategický plán společné zemědělské politiky (SP SZP), ve kterém jsou finanční alokace stanoveny na celé programové období až do roku 2027,“ uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Podle něj byl plán schválen ze strany Evropské komise a celkovou strategii nelze měnit. „Přímé investiční výdaje/opatření mají ve strategickém plánu rozpočet cca 1,340 miliard eur. Jsou zde zahrnuty například investice do zemědělských podniků, potravinářských podniků, lesního hospodářství, inovací a nezemědělských investic, podpory podnikatelských plánů mladých zemědělců a diverzifikace a pozemkových úprav. Tento rozpočet bude zachován a neplánuje se jeho snižování,“ dodal Bílý.

Je tak otázkou, co to udělá se stále poměrně vysokými cenami potravin v tuzemsku. Podle Prouzy je totiž podobná situace i u mléka, kde klesají výkupní ceny zemědělců v průměru o 1,1 procenta měsíčně. Ceny zpracovatelů podle svazu rostly v posledních 12 měsících v průměru o 0,57 procenta každý měsíc, v obchodech ceny rostly o 0,27 procenta, uvedl. „Obchody do konečných cen promítají jen část zdražení dodavatelů,“ doplnil. Lepší je situace naopak u cen kuřecího a vepřového masa, doplnil.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se ve svém letošním zjišťování cen základních potravin zabýval i cenami mouky. Tržní strukturu zpracovatelů pšenice, tedy hlavně mlýnů, označil za oligopolní. To znamená, že na trhu existuje jen málo výrobních firem. ÚOHS poukázal na to, že na trhu jsou dva významní hráči a několik menších. Zároveň uvedl, že 80 procent nabídky tvoří takzvané privátní značky obchodních řetězců.

Dotace se moc nekrátí

Ministerstvo zemědělství by příští rok mělo hospodařit s výdaji 53,7 miliardy korun. Oproti letošnímu rozpočtu je to pokles o 3,8 miliardy korun, tedy o 6,6 procenta. Podle návrhu má letos na podporu agrárního sektoru z rozpočtu směřovat zhruba 39 miliard korun, letos bylo v rozpočtu 39,44 miliardy korun.

V materiálu, který vláda poslala do Sněmovny, je na národní dotace do zemědělství určeno 2,5 miliardy korun. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že by měly klesnout minimálně a chce je udržet na této úrovni. V letošním rozpočtu bylo 2,7 miliardy korun. Vláda již zrušila dotaci pro potravinářské podniky, na které se mělo rozdělit 230 milionů korun. Zrušil se také dotační program na chov dojnic a skotu bez produkce mléka, kde se má podle odhadu ministerstva uspořit přes 300 milionů korun.

Analytici jsou optimisté

Podle expertů by pokračující pokles cen zemědělských výrobců měl vést ke zlevňování potravin pro spotřebitele. Naopak mírný růst cen průmyslových výrobců nepovažují analytici za problém pro českou ekonomiku, ceny by podle nich mohly v budoucnu naopak meziročně klesat.

Kupříkladu analytik Raiffeisenbank Martin Kron upozornil, že ceny zemědělských výrobců klesají čtvrtý měsíc v řadě, proti červenci se snížily o 4,5 procenta. „Z těchto čísel lze vyvodit, že ceny potravin by měly dále přispívat k nižší inflaci v dalších měsících. Pokud by tomu tak nebylo, tak ve sporu o tom, zda za vysoké ceny potravin jsou zodpovědní spíše zemědělci, zpracovatelé či obchodníci, o čemž se ve veřejném prostoru horečně diskutovalo, by zemědělci z této otázky vypadli,“ uvedl.