Ekonomika po čtyřech letech Fialovy vlády: Dopad ozdravného balíčku či „zbytečně štědré úlevy“

Končící ministr Zbyněk Stanjura (ODS) představil s největší pravděpodobností poslední makroekonomickou predikci ministerstva financí pod jeho vedením. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle MF letos zvýší o 2,4 procenta, zatímco v srpnu čekalo růst 2,1 procenta. Příští rok ekonomika podle ministerstva poroste o 2,2 procenta. Listopadová predikce je příležitostí bilancovat vliv vlády Petra Fialy (ODS), která tento týden podala demisi, na českou ekonomiku v uplynulých čtyřech letech. Pro deník Echo24 jej zhodnotili oslovení ekonomové.

Předseda výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 za klíčový přínos Fialovy vlády v ekonomické sféře označil změny v parametrech penzijního systému, díky nimž se podle něj podařilo oslabit riziko vysokých budoucích deficitů českých veřejných financí. „Přetrvávajícím problémem je řada zbytečně štědrých daňových úlev třeba ohledně prahu pro povinnou registraci k DPH. Další brzdou prosperity je nedostatečná efektivnost veřejné správy, jejímiž známými příklady jsou nepodařená digitalizace stavební řízení a přílišná rozdrobenost samospráv,“ uvedl Skořepa.

Takzvaný konsolidační nebo ozdravný balíček, který Fialova vláda schválila v roce 2023, měl podle Skořepy jednoznačně příznivý vliv v tom, že aspoň částečně přiblížil český státní rozpočet k ideálnímu stavu, v němž jsou dluhem financovány jen výdaje na investice, a nikoliv na běžnou spotřebu, takže nynější generace daňových poplatníků tolik nezhoršují situaci generací pozdějších. „Příznivě bych hodnotil i neochotu Fialovy vlády v období drahých energií nějak radikálně zasahovat do cenového systému, díky čemuž nedošlo k takovému rozkolísání inflace, jaké jsme viděli třeba v Maďarsku,“ popsal dále Skořepa.

Obecně ale podle něj platí, že relativně malá otevřená ekonomika, jako je ta česká, vždycky byla a bude hodně citlivá na dění kolem ní. „Vliv zdejších vlád je jen jedním a často ani ne hlavním faktorem jejího vývoje. To platí pro výrazný propad ekonomiky v době covidu, za který tehdejší vláda do značné míry nemohla, stejně jako pro vysokou inflaci v letech 2022-2023, které zas do značné míry nemohla zabránit dosluhující vláda, ba ani ČNB,“ vysvětlil Skořepa.

Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky se česká ekonomika nachází na dobrém místě. „Letošní růst ekonomiky v reálném vyjádření dle nové prognózy MF ČR dosáhne 2,4 %, což je v rámci evropského srovnání nadprůměrné tempo. Růst nad 2 % by si měla naše ekonomika udržet i v dalším roce. Odhady růstu prošly revizí proti poslední prognóze a obě shodně směrem vzhůru,“ uvedl Peterka s tím, že v běžném období bychom se z růstu mezi 2,2 až 2,4 % tolik neradovali.

„Ekonomika České republiky se stále rozvíjí a má ambice konvergovat k bohatšímu západu Evropy. K naplnění těchto ambicí je třeba vyšší tempo růstu. Jenže Evropa i Česká ekonomika prochází náročným obdobím, kdy nás nejprve zasáhla pandemie, následně energetická krize a nyní se pohybujeme v prostředí obchodních válek Donalda Trumpa. To se podepisuje na zpomalení růstu, s výjimkami, na celém kontinentu. V tomto prostředí lze očekávaný růst vnímat jako dobrou zprávu,“ popsal Peterka.

Svižný růst ekonomiky a mezd, který je očekáván v letech 2025 a 2026, je ale podle něj částečně doháněním restů z předchozích období. V roce 2023 česká ekonomika totiž stagnovala a v roce 2024 rostla tempem 1,2 %. „Pohled na vývoj reálných mezd ukazuje, že se na úroveň z předpandemického roku 2019 dostaneme pravděpodobně až v roce 2026. A to i přes svižný růst mezd v letošním roce. Zatímco většina zemí EU na tuto hodnotu už dosáhla,“ poukázal ekonom.

Makroekonomická prognóza podle něj podtrhuje kus práce, který končící vláda učinila v oblasti konsolidaci veřejných financí. „Z – 5% salda sektoru vládních institucí v roce 2021 se v roce 2025 zřejmě podíváme na – 1,9 %. To je 2,6x méně ve srovnání se stavem v jakém vláda Petra Fialy přebírala veřejné finance,“ popsal

Úsporná opatření a odolání tlaku na výraznější dotace cen energií během energetické krize, které by se jistě propsalo do dluhu, lze podle Peterky pochválit. „Je docela dobře možné, že ‚dočasné‘ opatření dotace ceny energií např. skrze přísnější cenové stropy by bylo po odeznění krize těžké zrušit, což by opět prohloubilo každoroční schodek rozpočtu a zhoršilo stabilitu veřejných financí. Na druhé straně vidíme Polsko a další evropské země, které v době krize na dluh podporovaly ekonomický růst a dosahovaly tak lepších výsledků než naše ekonomika například v letech 2023 a 2024,“ řekl Echu Peterka s tím, že s tímto novým dluhem a v zásadě permanentním zakotvením některých výdajů se ale budou muset nyní Poláci vypořádat.

Prognóza MF podle něj podtrhuje známá rizika obchodních válek, geopolitických konfliktů a volatility cen energií. Riziko Peterka vidí i v optimistickém pohledu na kondici německé ekonomiky v dalším roce, kde má výrazně pomoci plánovaný masivní fiskální balíček. „Rychlejší růst Německa má podpořit náš růst o 0,2 procentního bodu. Pokud se ale fiskální plány nenaplní, budou mít zpoždění či se jednoduše nenaplní jejich růstový potenciál, tak lze očekávat zhoršení výhledu pro naší ekonomiku. Výhled naší ekonomiky je plný optimismu. Jen je třeba nezapomínat na rizika,“ uzavřel svůj rozbor Peterka.