Spoříte si na důchod? Na miliardy ve fondech si myslí stát. Chce je na strategické investice

Na peníze, které si lidé odkládají bokem na důchod, by si mohl sáhnout stát. Využívání miliard z penzijních fondů podporují nejen vládní strany, ale také hnutí ANO či Piráti. Peníze by se pak mohly využít například na stavbu vysokorychlostních tratí nebo energetické infrastruktury. Vyřešit by se podle nich musela likvidita a to, aby se peníze investovaly do projektů, které mají vysokou perspektivu návratnosti.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček pro Echo24 řekl, že rozsah tématu je mnohem širší, než jen důchodové fondy a jejich využití pro velké strategické investice v ČR. Problém ČR a vlastně celé EU je podle něj nedostatečně funkční, respektive různými bariérami omezený kapitálový trh jako celek.

„Jeho omezená funkčnost brzdí konkurenceschopnost Evropy a řada zajímavých projektů (start-up projektů) odchází za dostupnějším kapitálem mimo EU, především do USA. Změny pro dynamičtější fungování kapitálového trhu by nejen podpořily podnikání a konkurenceschopnost Evropy, ale měly by také pozitivní vliv na to, od koho a za jakých podmínek si půjčuje stát na své strategické projekty,“ uvedl Vlček s tím, že součástí programu Starostů jsou návrhy na změny fungování kapitálového trhu.

„Toto téma pokládáme jako ekonomicky mimořádně důležité, které má zásadní dopad na hospodářský růst, konkurenceschopnost a podporu podnikání. Rozhýbání kapitálového trhu je také součástí našeho programu pro nadcházející parlamentní volby. Je nutné nejen upravit legislativu, respektive přijmout úplně nové zákony, ale být také velmi aktivní na evropské úrovni. Zásadní je mít v čele státu takové politiky, kteří tématu budou věnovat patřičnou pozornost a prosadí nutné změny a budou velmi otevření komunikaci s odbornou ekonomickou veřejností, která přináší důležité a zajímavé podněty,“ dodal Vlček.

V této souvislosti podporuje také myšlenku tzv. 28. právního režimu EU, což je koncept navrhovaný Evropskou komisí, jehož cílem je vytvořit jednotný právní a daňový rámec pro podnikání napříč Evropskou unií. „Podporovateli tohoto konceptu je i řada odborníků z tzv. Druhé ekonomické transformace, se kterými jsem v kontaktu,“ poukázal ministr.

Ekonomický expert ODS Vojtěch Munzar pro Echo24 řekl, že smysluplnější a efektivnější využití peněz z důchodových fondů je určitě důležitým tématem. „Jedná se o obecnější otázku než jen zužování na výstavbu jaderných bloků či státních investic. Volnější pravidla by pomohla jak investicím v ekonomice, tak lepšímu zhodnocení peněz jednotlivých střadatelů. Už v tomto období jsem po dohodě s ministerstvem financí předložil pozměňovací návrh, který trochu rozvolnil přísné limity pro investování účastnických a alternativních účastnických fondů,“ řekl Munzar.

„Je ale potřeba si uvědomit, že v politických debatách o důchodových fondech vždy ale zaznívají zároveň požadavky na vysokou likviditu a ‚jistotu‘ návratnosti vložených prostředků, což jde proti snahám o uvolnění prostředků. Nicméně osobně se domnívám, že efektivnější využívání prostředků z důchodových fondů by bylo smysluplné,“ dodal Munzar.

S návrhem souhlasí i ekonomický expert lidovců Benjamin Činčila. „Možnost využít penzijní fondy pro investice do strategických oblastí, jako je energetika nebo infrastruktura, určitě já i KDU-ČSL podporujeme. V zahraničí je běžné, že penzijní fondy investují do podobných projektů – a já bych byl rád, kdyby to bylo možné i u nás. Umožnilo by to udržet kapitál doma a podpořit například české start-upy, které dnes často odcházejí za financováním do zahraničí. Důležitá je dlouhodobá výnosnost a diverzifikace,“ řekl Echu Činčila

„To je také cesta, jak prostředky účastníků spoření lépe zhodnotit – a to je nesmírně důležité. Fondy samozřejmě nikdy nepůjdou do ztrátových nebo projektů, který nemají dobrý potenciál – vždycky se budou dívat na výnos a bezpečnost, to je jasné a je to v pořádku. Nicméně zahraničí ukazují, že penzijní fondy lze využívat podstatně lépe, než jako pasivního správce majetku,“ dodal Činčila

Pokud jde o legislativu, největší překážkou je podle něj současné nastavení zákona o doplňkovém penzijním spoření, které dnes podobné investice v podstatě neumožňuje. „Tady bude nutné otevřít debatu a upravit pravidla tak, aby fondy měly větší volnost, ale zároveň zůstala zachována odpovědnost vůči střadatelům,“ dodal.

Podpora i v opozici

Podporu by návrh našel i v opozici. Stínový premiér Karel Havlíček (ANO) pro Echo24 řekl, že smysl dává vytvořit spořící pilíř se státní garancí, který by byl dobrovolný. „Osobně se mi pak líbí skandinávský model, kdy stát využívá tyto zdroje místo bankovních půjček na výstavbu například energetické infrastruktury. Není nezbytně nutné to spojovat, ale je to k diskusi,“ uvedl Havlíček.

Šéf Pirátů Zdeněk Hřib pro Echo24 řekl, že strana podporuje možnost investic do oblastí, kde potřebujeme jako stát dostat finance. „Nasměrování části peněz z fondu je jedním z pilířů naší strategie ‚kde na to vzít‘. Nicméně nebudeme fondy ani lidi nutit, aby tam posílali své peníze, budeme pracovat na tom, aby přesun investic tímto směrem bylo vzájemně výhodné jak pro stát, tak pro účastníky fondu. Každopádně mělo by jít spíš o možnost investice do projektů, které mají nějakou vlastní návratnost a nikoliv o skrytou půjčku pro stát,“ uvedl Hřib.

Hnutí Stačilo! podle své volební lídryně Kateřiny Konečné prosazuje jako naprostý základ robustní průběžný důchodový systém. „Různá spoření založená na dobrovolnosti jsou v pořádku jako doplněk. Nerada bych ale, aby celoživotní úspory lidí – byť v soukromých fondech – skončily v nějaké nezdařené investici,“ uvedl

Ekonom: Pozor na změny politických názorů na investice

Analytik České spořitelny a předseda výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že možnost penzijních fondů investovat do dlouhodobých veřejných investičních projektů může být jedině ku prospěchu. „Fondům to přinese příležitost pro diverzifikaci rizik jejich investic a pro zajištění dlouhodobě stabilních výnosů, ekonomice to přinese nový zdroj pro financování veřejných statků. Klíčovou podmínkou samozřejmě je kvalitní příprava a realizace těchto investic – není-li tato podmínka splněna, hrozí do budoucna riziko změny pohledu politické sféry na danou investici a riziko komplikací s návratností investice,“ řekl Echu Skořepa.

Deník Echo24 například nedávno upozornil, že bývalý ministr dopravy Karel Havlíček (ANO) nyní odmítá výstavbu vysokorychlostních tratí jako neufinancovatelnou, sám ji přitom ve funkci připravoval. Šéf ANO Andrej Babiš zároveň tratě nadále podporuje.

Skořepa předpokládá, že by například Národní rozvojová banka vydávala dluhopisy určené jmenovitě k financování daného projektu. „Fondy by začaly nakupovat tyto dluhopisy nejspíš zejména na úkor jejich investic do státních dluhopisů. Pro vlády by ale z čistě finančního hlediska tato částečná rotace penzijních fondů do infrastrukturních dluhopisů neměla být fatálním problémem, protože pokud půjde o dobře připravené investice a pokud budou návrhy státních rozpočtů správně zachycovat dopady splácení všech dluhopisů, nových zájemců o dluhopisy takto rozumně hospodařícího státu se najde dost,“ dodal Skořepa.

Z pohledu klientů penzijního spoření a jmenovitě klientů alternativních fondů, které by směly do infrastrukturních dluhopisů investovat, by dopady zavedení této možnosti podle Skořepy závisely na konkrétních parametrech, a zejména samozřejmě na výnosu, který by takové speciální dluhopisy nabízely. „Předpokládám ale, že by o žádný dramatický posun nešlo,“ míní ekonom.