Totální odstřižení od ruského plynu? Eurokomisařka chce nechat otevřené dveře, varují v Bruselu

Španělská eurokomisařka a výkonná místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberová podle několika zdrojů usilovala o zmírnění klíčového návrhu Evropské komise, který má do roku 2027 ukončit dovoz ruského plynu do EU. Pět informovaných osob – tři unijní úředníci a dva diplomaté – uvedlo, že Riberaová opakovaně zasahovala do přípravy strategie kvůli obavám ze žalob ze strany Ruska proti španělským firmám.

Změny návrhu měly za následek poslední úpravu textu, která podle dvou úředníků ponechává otevřenou možnost návratu ruských dodávek v budoucnu. Tento krok podpořily i země tradičně vstřícnější vůči Moskvě – Rakousko, Maďarsko a Slovensko. Informuje o tom bruselský server Politico.

Sama Riberaová, která je v Komisi výkonnou místopředsedkyní a zodpovídá za oblast čistých technologií, podle svých mluvčích jednala v zájmu Evropy. Ti odmítli obvinění jako „absurdní“ a tvrdí, že politička dlouhodobě prosazuje ukončení závislosti na fosilních palivech i výzvy k zastavení nákupů ruské energie. Podle nich Riberaová pomáhala připravit „pevný a právně robustní návrh“, který zároveň zohledňuje potřeby vnitrozemských států, jež mají méně možností alternativního zásobování.

Návrh na zákaz ruského plynu, který Komise zveřejnila v úterý, je součástí snahy EU odstřihnout se od financování ruské války proti Ukrajině. Zatímco sankce vyžadují jednomyslnost všech členských států, tento návrh založený na energetickém a obchodním právu má být schválen kvalifikovanou většinou.

Riberaová podle jednoho z unijních činitelů během pěti týdnů argumentovala, že „nebylo provedeno dobré posouzení a riziko žalob ze strany Ruska je vysoké“. Uvedl také, že politička využila svou funkci v rámci „klastru“ Komise k oslabení návrhu a lobbovala u nejbližšího okruhu eurokomisaře pro energetiku Dana Jørgensena, který pod ni formálně spadá. Jeho tým však podle zdrojů odmítl ustoupit.

Jedním z důvodů postoje Riberaové může být fakt, že Španělsko je třetím největším dovozcem zkapalněného zemního plynu z Ruska v EU. Země má platnou dlouhodobou smlouvu se společností Novatek, která trvá až do roku 2042. V loňském roce Španělsko dovezlo 4,7 milionu tun tohoto LNG, uvedla analytická platforma Kpler.

Komise tvrdí, že navržený zákaz nabízí firmám právní cestu k předčasnému odstoupení od smluv s ruskými subjekty. Podle některých expertů ale hrozí, že unijní dovozci i přesto ponesou právní odpovědnost a budou čelit mnohamilionovým arbitrážím, pokud ve sporech neuspějí. Právnička Agnieszka Asonová z Oxfordského institutu pro energetická studia varovala, že „ruské protistrany mohou zahájit arbitrážní řízení“ a že aktuální návrh „nezaručuje úspěch zákazu“.

Další z unijních činitelů uvedl, že španělská vláda se obávala především toho, kdo ponese náklady případných soudních sporů. Podle něj Riberaová jednala pod tlakem španělského premiéra Pedra Sáncheze. Přestože Madrid návrh veřejně podporoval, podle úředníka byla obava z dopadů na Španělsko výrazná. Dodal, že země „nechce další problémy přicházející z Bruselu“ v situaci, kdy Sánchez čelí domácím korupčním skandálům.

Podle mluvčí kanceláře Riberaové jsou tato tvrzení „zcela nepravdivá“. Zdůraznila, že politička jednala ve své roli výkonné místopředsedkyně Komise, která má připomínkovat návrhy komisařů v jejím klastru, včetně Jørgensena. Dodala také, že výsledný návrh je „mnohem lepší než původní verze“ a „získal širokou podporu“ členských států. Mluvčí španělského ministerstva pro ekologickou transformaci uvedl, že resort „nevyvíjí žádný tlak na evropské komisaře“. Podle mluvčí Evropské komise Anny-Kaisy Itkonenové probíhala příprava návrhu v souladu se „standardní praxí práce v klastrech“.

Nově přidané ustanovení, které umožňuje Komisi pozastavit zákaz ruského plynu v případě ohrožení bezpečnosti dodávek, však vyvolává kritiku. Litevský ministr energetiky Žygimantas Vaičiūnas označil tuto výjimku za „krok zpět“ a varoval, že tím EU vysílá signál, že „za určitých podmínek by financování Putinovy války na Ukrajině mohlo být stále tolerováno“.

Organizace Razom We Stand se sídlem na Ukrajině označila lobbistické úsilí Riberaové za „hluboce znepokojující“. Její zástupce Ivan Hortal Sanchez prohlásil, že Evropská komise by měla jednat v zájmu Unie, nikoliv „ve prospěch společností jako je španělská Naturgy, která dál dováží ruský LNG a posílá miliony eur do Putinova válečného stroje“.