Lokální finanční požáry jsou stále častější

ÚHEL POHLEDU

Lokální finanční požáry jsou stále častější
Na akciovém trhu vládne něco, čemu se říká „medvědí nálada“, tedy převládá pesimismus srážející akciové trhy v průměru stále níž, ale pokles nikdy netrvá bez přerušení, píše Markéta Šichtařová. Foto: Shutterstock
1
Úhel pohledu

Markéta Šichtařová

ÚHEL POHLEDU: Finanční trh je v posledních dnech opravdu hodně rozkolísaný. Prudké propady burz se střídají s ještě prudším růstem a pak se znovuobnovenými propady. Není výjimkou mezidenní skok i přes čtyři procenta. A stejně jako příčinou poklesů jsou povětšinou spekulace na vývoj úrokových sazeb hlavně ve Spojených státech, příčinou růstu burz je to samé – opět spekulace na budoucí vývoj úrokových sazeb, jenom se vždy v daný den spekuluje na druhou stranu. Například se spekuluje o tom, že by americký Fed nemusel být tak přísný při zvyšování úrokových sazeb, tedy nemusel by tak „zdražovat peníze“, tedy nemuselo by být „tak drahé“ investovat do akcií.

V zásadě jde jen o nepodložené výkyvy nálad sem a tam. Na akciovém trhu vládne něco, čemu se říká „medvědí nálada“, tedy převládá pesimismus srážející akciové trhy v průměru stále níž, ale pokles nikdy netrvá bez přerušení. Takových drobných záchvěvů optimismu je dobré využít pro zmenšení akciového portfolia, protože nemám pochybností o tom, že akciové i dluhopisové trhy budou v následujících týdnech dál upouštět páru. A s tím, jak bude pokračovat ústup od rizikových aktiv, bude kapitál dál proudit směrem za bezpečným dolarem a ten bude dál vůči euru i koruně sílit.

Ovšem s tím, jak se šíří odpor vůči riziku, také stoupá v posledních dnech poptávka po zlatu. Spíš než ve vyjádření v korunách či v eurech, které je vychýlené ještě pohybem té které měny, vynikne pohyb zlata vyjádřený v dolarech. Řada lidí hledá korelaci mezi pohybem ceny zlata a fází hospodářského cyklu; řada by zase intuitivně přísahala na to, že cena zlata bude záviset na tom, jak jsou alternativní investice úročené, takže období zvyšování úrokových sazeb bude pro zlato negativní. Realita je ale taková, že nejcitlivější je cena zlata na strach. Kdybychom spočítali vzájemnou korelaci ceny zlata a indexu VIX, kterému se přezdívá index strachu, vyšla by nám v jednotlivých obdobích velmi silná korelace.

A právě k tomu dochází nyní. Cena zlata roste – stejně jako index VIX se už delší čas udržuje v pásmu 20–30 bodů. Jakmile index strachu VIX vyletí nad třicet bodů, je to už opravdu hodně a ukazuje to, že se na trhu „něco“ děje. Ale jednodenní ustřelení indexu neznamená nic, ono „něco“ může být dáno třeba i obyčejným časovým nesouladem poptávky a nabídky dluhopisů v tom kterém dni. Jakmile se ale hodnoty indexu strachu VIX drží v tomto pásmu mezi 20 a 30 body chronicky, už to znamená hodně. Značí to dlouhodobě, chronicky zjitřenou náladu na trhu. Takto dlouhodobě se index VIX držel na zvýšených hodnotách během roku 2008 před pádem Merrill Lynch.


Ve společnosti tedy můžeme různými způsoby objektivně měřit rostoucí napětí – skrze ceny zlata, skrze index VIX nebo skrze různé indikátory důvěry v ekonomiku. Podniky by proto měly být připravené na zvýšení úrokových měr třeba korporátních dluhopisů, na ještě větší přiškrcení ochoty bank poskytovat úvěry, na pokles ceny průmyslových komodit typu měď, ropa, zato cena zlata je už asi blízko dna a během roku 2023 by zlato mohlo zase růst. Podobně blízko dna, i když ne úplně na něm, jsou nejspíš už kryptoměny. Ovšem ať to vezmeme z kterékoliv strany, nikdo nepochybuje, že situace na finančních trzích je velmi rozbouřená. Kurzy jednotlivých měn jsou vrtkavé, to samé platí pro vývoj na akciových nebo dluhopisových trzích.

Na jednotlivých lokálních trzích budou vznikat jednotlivé lokální požárky. Horší bude, až jeden z těchto požárků přeroste v jeden velký požár, který vzplane napříč globálními trhy. Do role hasičů se doposud pasovaly centrální banky. Ty na jedné straně hasí inflační požár zvyšováním úrokových sazeb, na druhé straně se ale snaží vyhlazovat s tím související výkyvy na trzích. Nedávno Evropská centrální banka musela hasit doutnající požár na italských státních dluhopisech. Růst jejich výnosů musela Evropská centrální banka v době zvyšování úrokových sazeb zbrzdit novým programem, TPI, proti fragmentaci dluhopisového trhu. Tím to neskončí. Příští měsíce budou obdobím dalších intervencí centrálních bank. Nemusí přitom jít jen o intervence na devizovém trhu, jak předvádí Česká národní banka. Intervence se budou stále víc dotýkat také dluhopisového trhu. Jestliže totiž dluhovou krizi definujeme tak, že během dluhové krize není dlužník schopen splácet své závazky bez pomoci zvenčí, pak jih Evropy se již v této dluhové krizi nachází.