Žádná pomoc od státu. Firmy přežily díky rezervám, ne vládním programům

Žádná pomoc od státu. Firmy přežily díky rezervám, ne vládním programům
Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
Ekonomika

FIRMY PO KORONAVIRU

Ladislav Šustr

I přes slibovanou masivní pomoc si pražské firmy během koronavirové krize musely vystačit pouze se svými úsporami. Drtivá většina společnosti kvůli vypnuté ekonomice musela okamžitě řešit problémy s výpadkem cash flow. Nalévání peněz do firem přitom vláda Andreje Babiše slibovala a nabízela k tomu různé státní programy. Ty ale využily jen jednotky procent z celkového počtu podnikatelů.

Babišův kabinet prezentuje koronavirovou pomoc firmám jako vysoce účinnou a dostupnou pro všechny, kdo o ni zažádá. Opak byl ale pravdou. Podnikatelé se totiž ze dne na den ocitli bez peněz a jakýchkoliv příjmů. Dovolávali se tak rychlé pomoci, která měla nalít peníze do prázdných pokladen jako tomu bylo u příkladu Švýcarska či Velké Británie.

Tuzemská pomoc přišla s programy Covid I až III, které se však rozjížděly postupně a mnohdy i zdlouhavě. První vlna žádostí přitom byla vyřizována pomalu, protože státní Českomoravská záruční a rozvojová banka neměla prostředky ani pracovníky pro odbavení velkého množství žádostí. Třetí vlna slibující až 500 miliard korun začala v červnu, kdy se s problémy potýkali podnikatelé již 3 měsíce.

Podle průzkumu Hospodářské komory si tak většina firem musela vystačit se svými prostředky. Šetření proběhlo mezi 135 firmami, které odpovídaly na dotaz, jak vyřešily problémy s cash flow. „Většině firem, tedy 61 procentům, se podařilo zvládnout problémy s cash flow zejména díky vlastním rezervám. Tento fakt platí pro mikro, malé, střední i velké firmy, a to bez ohledu na obor podnikání. Celkem 13 % respondentů si chválilo především přístup dodavatelů nebo odběratelů,“ řekl mluvčí komory Miroslav Diro.

Jen mizivý počet společností přežilo díky protikrizovým programům, mezi které se řadí i Antivirus na náhradu mezd. Mezi dotázanými se ocitlo pouze 5 procent firem. Jenom o procento méně bylo společností, které si vzaly standardní úvěr u banky. Pražské firmy přitom byly ve značné nevýhodě, protože se jich netýkal program Covid II. Může za to postup státu, který do programu využil evropské peníze z chudších regionů, kam Praha statisticky nepatří. Po delší době se tak rozjel program Covid-Praha, ze kterého je dodnes vyplacena necelá miliarda korun.

Celorepublikový průzkum pak dopadl obdobně. Ze 790 společností bylo 57 procent těch, které si vystačily se svými rezervami. Patnáct procent firem nemělo problémy s cash flow a dvanáct procent společností si pochvalovaly vstřícnost od svých dodavatelů a odběratelů. Vládní program pak pomohl 6 procentům firem.

„To, že celých 57 procent respondentů zvládlo největší krizi v novodobých dějinách díky vlastním úsporám, svědčí o dobré kondici a zodpovědnosti tuzemských podnikatelů, kteří nežijí z měsíce na měsíc a myslí na zadní kolečka,“ řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Podle odborníků bylo otálení s pomocí hazardem, který se nemusí v budoucnu vyplatit. Ostatní státy totiž poskytovaly rychlou pomoc, kterou firmy hojně využívaly. To může mít dopad na vlastnickou strukturu společností, protože zahraniční společnosti navyšují svůj zájem o vstup do tuzemských firem.