Rouškovné, sedačkovné či vouchery na lázně. Babišova vláda pomáhá jen vybraným

Žádná masivní ekonomická pomoc v podobě investic se nekoná, místo toho se rozhazují peníze vybraným skupinám. Tak vypadá na první pohled strategie vlády Andreje Babiše (ANO), která se s 500 miliardovým rozpočtem rozhodla vypořádat s koronavirovou krizí. Zatímco podnikatelé dostali finanční pomoc v kompenzačních bonusech, jednotlivé obory dostávají navíc cílenou pomoc. Samotnou kapitolou je pak přidání 5 tisíc korun důchodcům, které bylo nejprve prezentováno jako rouškovné a poté vysvětleno tím, že senioři mají vyšší výdaje než na začátku roku.

Vládní představitelé vedení premiérem Andrejem Babišem sborově tvrdí, že ze současné koronavirové krize je nutné se proinvestovat. Namísto toho se ale porcuje obří rozpočet se schodkem 500 miliard, ze kterého se snaží vlivné skupiny kus odkrojit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) spolu s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem (za ANO) dříve tvrdili, jak podnikatelé snadnou dosáhnou na program Covid III, pomocí kterého se v ekonomice roztočí na 495 miliard korun. Odčerpáno je ale zatím okolo pouhých 21 miliard.

Mnohem radši se ale vláda obrací na jednotlivé skupiny, kde rozdává cílené dotace. Hned na začátku státní karantény podpořilo ministerstvo zemědělství agrární holdingy, které získaly kompenzaci 4,3 miliardy korun. „Peníze z dotace mají téct hlavně do výrobních kapacit potravinářského průmyslu, do investic zemědělských podniků a na zlepšení životních podmínek zvířat. Navýšené dotace na 4,4 miliardy korun pak mají z drtivé většiny sloužit také na zpracování potravin a zvýšení soběstačnosti.

Ministerstvo pro místní rozvoj k tomu rozjelo program Covid-lázně, kde přispívá lidem na lázeňské pobyty. Přitom některá lázeňská zařízení o tuto podporu vůbec nežádala, protože už tak měla 80 procentní kapacitu plnou. Podobně je tomu i v případě Covid-ubytování, kde bude stát poskytovatelům ubytovacích zařízení kompenzovat ztrátu za 72 dní, kdy museli mít kvůli koronaviru zavřeno. Příspěvek bude ve výši 100 až 330 korun za pokoj za noc.

Ministerstvo dopravy se pustí do tzv. sedačkovného, prý podle vzoru Německa. Resort Karla Havlíčka by podporu koncipoval jako u hotelů a penzionů, kdy by se příspěvek počítal místo postele na sedačku. „Připravujeme na ministerstvu dopravy program pro téměř 2 tisíce zájezdových dopravců. Jde zejména o malé rodinné firmy, které jsou v existenčních problémech. Zahraniční zájezdy, školní výlety ad. jsou navíc kvůli Covid v ohrožení i v dalších měsících,“ uvedl ministr Karel Havlíček.

Jednotlivé dotace také dostávají v oblasti kultury či profesionální sportovní týmy. Přitom před jednorázovými dotacemi varovali v minulosti odborníci, podle kterých záleží pouze na tom, kdo křičí nejhlasitěji. Přitom v době koronavirové krize tratili všichni bez rozdílu.

„Vláda se vydává špatným směrem. Bude hůř. Novela rozpočtu s 500 miliardovým schodkem přidala zhruba 130 miliard do pokladny bez bližšího určení. Tenhle medvěd k naporcování samozřejmě láká supy ze zájmových skupin, kteří přispěchají s vlastními přehnanými analýzami toho, jak moc právě oni peníze potřebují a jak se investovaná suma rozpočtu královsky vrátí,“ řekl dříve pro Echo24 hlavní ekonom Roklen Dominik Stroukal.

Podle něj se nacházíme po polovině roku, přesto se podobná pomoc vyskytuje v čím dál větší míře. „A s analýzou toho, jak moc by pomoc pomohla, může dorazit kdokoliv, protože je ekonomika zasažená napříč všemi odvětvími. A kdykoliv si to prolobuje jeden, budou chtít i ostatní. Je navýsost pravděpodobné, že medvěd stačit nebude a do konce roku uvidíme ještě jedno nebo dvě navýšení plánovaného rekordního schodku,“ dodal Stroukal.

Podobně na selektivní pomoc nahlíží i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Byl vymyšlen neefektivní systém dotací. Ten vede k tomu, že některé firmy na trhu podporu získají a jiné nikoliv. Vzniká tím enormní míra nespravedlnosti. Obávám se, že rozdávání dotací je jen první krok. Následovat bude zvyšování daní, aby se zkrotil schodek státního rozpočtu. To koneckonců již navrhují komunisté v rámci daně z příjmů právnických osob. Systém, kde na jedné straně stát rozdává dotace na základě pochybných kritérií a na druhé straně vybírá vysoké daně, je výrazně vzdálen od systému volného trhu a svobodného podnikání. Ve svých důsledcích je neefektivní a nákladný na správu,“ řekl dříve pro Echo24 Křeček.

Podle něj koronavirus dopadl tvrdě také na vlastnickou strukturu firem. Tím, jak stát otálel s pomocí, tak poskytl výhodu zahraničním firmám. „Postupně registrujeme zvýšený zájem zahraničních společností o vstup do českých firem. Zahraniční společnosti většinou již obdržely pomoc od svých vlád a některé z nich ji využijí k expanzi. V České republice je pomoc od vlády selektivní a pomalá, proto mnohé tuzemské firmy hledají jiné možnosti, jak se dostat z finančních problémů. Některé z nich pravděpodobně využijí nabídek zahraničních společností a vymění firemní podíly za dodatečný kapitál,“ dodal Křeček.