Kdo byl první? Babiš s Hřibem se veřejně hádají, kdo dostal stejný nápad dřív

NOVÝ OBJEKT V PRAZE

Kdo byl první? Babiš s Hřibem se veřejně hádají, kdo dostal stejný nápad dřív 1
Domov
Echo24
Sdílet:

Roztržka o to, kdo byl první, vznikla mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti). Politici se konkrétně předhánějí v tom, kdo dostal dříve nápad oživit nevyužívané karlínské kasárny. Předseda vlády v pátek řekl, že by z kasáren mohly vzniknout studentské koleje, Hřib kontroval tím, že chtěl s objektem něco provést už před časem, ale že Babiš jeho plán zamítl. A premiér nyní tvrdí, že karlínské kasárny chtěl řešit už před rokem a půl, ale odmítl to Hřib.

Vedle kolejí by mohly v budově sídlit i kanceláře státní správy, řekl při návštěvě areálu po akci k otevření Negrelliho viaduktu Babiš. „Byla by to dobrá služba, stát by na tom netratil, zhodnotil by majetek. A co víc si přát, než aby mladí lidé tu měli vyžití," komentoval záměr studentských kolejí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který nápad podle Babiše dostal.

"Pan ministr dostal na místě fajn nápad. V Praze je podle něj málo studentských kolejí, a tak by je mohl stát postavit tady. Místo je to skvělé," uvedl premiér.

Proti tomu se ohradil primátor Hřib. Babiš se prý snaží o něco, co už hlavní město navrhovalo. „Super, že se inspiroval naší snahou je oživit. Vážíme si místních kulturních aktivit a řešili jsme využití Kasáren pro bydlení nebo ubytování studentů. Jenže pan premiér naši nabídku spolupráce nedávno odmítl,“ napsal na Twitter Hřib.

Předseda vlády teď ale tvrdí, že kasárny Hřibovi nabízel už dávno. „Kasárna jsem Vám nabízel už před rokem a půl, už mohly být dávno Vaše. Změníte tedy ten územní plán, podle kterého je to místo určené pro armádu, a ne pro bydlení? Dík,“ vzkázal mu v odpovědi.

Že by muselo dojít ke změně územního plánu, si myslí i generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu. Areál je v něm totiž stále zapsán jako objekt pro vojenské účely. Za reálné Arajmu považuje provést změnu územního plánu při shodě s hlavním městem během dvou let. „Rekonstrukce samotná potrvá pět šest let,“ řekla novinářům.

Kasárny v Karlíně postavené v letech 1845 až 1848 přestaly sloužit svému účelu po přelomu tisíciletí, i když je ministerstvo obrany ještě nějakou dobu využívalo. Úplně prázdný je objekt od roku 2013. Poté o budovu projevilo zájem ministerstvo spravedlnosti, které tam chtělo vybudovat justiční palác. Z toho nakonec sešlo a loni nemovitosti převzal ÚZSVM. Budova je z velké části dochována v původním stavu. Památkově chráněná je od roku 1958.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články