Slováci drtivě odmítli kontroverzní Istanbulskou úmluvu

Istanbulská úmluva

Slováci drtivě odmítli kontroverzní Istanbulskou úmluvuNOVÉ
Svět

Echo24

Slovenská sněmovna dnes velkou většinou hlasů přítomných poslanců odmítla istanbulskou úmluvu o potírání násilí na ženách. Spory okolo tohoto mezinárodního dokumentu zasáhly v zemi pod Tatrami do kampaně před sobotními parlamentními volbami. Prezidentka Zuzana Čaputová, která se před zvolením hlavou státu netajila svými liberálními názory, už dříve ohlásila, že rozhodnutí sněmovny bude respektovat.

Istanbulskou úmluvu podepsalo Slovensko už v roce 2011, až do dneška ale sněmovna v rámci ratifikačního procesu o dokumentu nehlasovala. Právě na to upozorňovala Čaputová, kterou například šéf parlamentu a vládní Slovenské národní strany Andrej Danko v uplynulých týdnech opakovaně kritizoval, že nehodlá oznámit Radě Evropy i Evropské unii odmítavý postoj Slovenska k úmluvě. Dokument je prezidentským typem smlouvy.

Loni slovenský parlament sice schválil dvě usnesení proti istanbulské úmluvě, podle slovenské prezidentky ale šlo o politické deklarace a nikoliv o hlasování o samotném dokumentu. Proti němu dříve v tomto měsíci protestovaly v centru Bratislavy stovky věřících.

Někteří slovenští právníci dříve upozornili, že sněmovna by podle jednacího řádu neměla o úmluvě hlasovat dříve než 30 dnů po jejím předložení do parlamentu vládou. Kabinet premiéra Petera Pellegriniho tak učinil teprve před dvěma týdny.

Úmluva vznikla v roce 2011 a odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se v ní zavazují k uzákonění kroků proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli.

Foto:

e

Podle slovenských kritiků se text úmluvy nezabývá pouze předcházením násilí na ženách, ale je v rozporu s definicí manželství jako svazku muže a ženy ve slovenské ústavě a zabývá se "rodovou ideologií", tedy genderovými otázkami.

Úmluvu podepsalo v roce 2016 také Česko, kde dokument rovněž vyvolal rozporuplné reakce. Česká republika patří k zemím, které dokument dosud neratifikovaly. Podle kritiků, k nimž patří - stejně jako na Slovensku - především konzervativci či katolická církev, není úmluva zapotřebí, neboť by proti sobě stavěla muže a ženy. Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a ukotvila poskytnutí pomoci.