Úspory na účtech se kvůli covidu znásobily. Češi ale ignorují inflaci a investování se bojí

ČEŠI A INVESTICE

Úspory na účtech se kvůli covidu znásobily. Češi ale ignorují inflaci a investování se bojí
Češi se stále bojí investic, raději spoří. Foto: Shutterstock
Ekonomika

Markéta Malá

Covidová uzávěra obchodů a služeb významně posílila objem peněz na účtech většiny Čechů. Ti mají nyní podle dostupných dat v bankách přes tři biliony korun, což je zhruba o 16 procent více než před pandemií. Nárůst úspor kromě nemožnosti utrácet ale způsobil i strach z dalších lockdownů a zastavení ekonomiky, domácnosti proto nečinně nechávají peníze na spořících účtech, kde se jim kvůli nízkým úrokům a pozvolně přicházející inflaci znehodnocují. Poslední rok tak ukázal, že především starší generace se stále příliš nežene do investování. Výjimkou jsou jen dlouhodobé investice v podobě nemovitostí a drahých kovů. Díky „vynuceným“ úsporám však mnoho lidí ušetřilo prostředky k získání hypotéky, jejichž počet v posledních měsících skokově narostl.

Vládními opatřeními sužovaná ekonomika způsobila růst cen u řady komodit od potravin po pohonné hmoty. To ještě více vystupňuje přicházející vyšší míra inflace. Ta se zatím ještě významněji neodchyluje od předcovidových hodnot, do budoucna ale bude růst a tím se budou lidem znehodnocovat úspory nastřádané během doby lockdownů.

I přesto, že sílí hlasy po zvyšování, zůstane velmi pravděpodobně úroková sazba centrální banky ještě dlouho na minimu a nynější hodnota 0,25 procenta se bude zvyšovat jen pomalu. Banky tak nebudou schopny nabízet u spořících účtů významnější úroky, které by peníze proti inflaci alespoň částečně ochránily.

Cesta k ochraně úspor logicky může vést skrze investice. Ekonomové doporučují především investování do různých typů fondů, které budou mít s ohledem na postcovidovou ekonomiku větší příležitost k zhodnocování než například vložení volných prostředků do drahých kovů.

„Vzhledem k tomu, že se k drahým kovům uchýlil již celý svět, tak jako je tomu vždy při nejistotě a inflaci, nemusí být dnes další investice tolik výhodná a také bezpečná. Zejména ve srovnání s aktivnější investicí například do „nedrahých“ kovů, které jsou dnes vlastně drahé a budou ještě zdražovat. Obří investice plánované euroatlantickým světem se z něčeho musejí vyrobit, a jejich těžba a výroba byly nutně oslabeny. Covid narušil jak dopravní cesty vlastních surovin, tak cestu pracovníků do dolů a hutí,“ uvedl pro deník Echo24 hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Nemovitosti stále jako největší jistota

České domácnosti jsou však z pohledu investic považovány spíše za konzervativní a peníze raději nechávají na spořících kontech. Na běžných a spořících účtech a termínovaných vkladech mají podle dostupných dat ČNB celkem 3,2 bilionu korun, což je o 16 procent více než před pandemií.

„Před covidem bylo normální, že Češi spořili zhruba 13 procent svých příjmů. Bylo to až překvapivě stabilní číslo. Ale za zhruba rok s lockdowny jsme se dostali na téměř dvojnásobek, někam k 24 procentům,“ uvedl Bartoň.

Až dvojnásobně narostly úspory zejména lidem s vyššími příjmy. Zároveň je zde však skupina nízkopříjmových, kde se i kvůli rostoucí nezaměstnanosti úspory snižovaly, a také lidé, jejichž obor zaměstnání nebo podnikání pandemie nejvíce poškodila. Jde hlavně o oblast gastronomie a cestovního ruchu, kde lidé často museli obětovat veškeré úspory či se ještě zadlužit. Celkový nárůst úspor proto bude zřejmě mít mnohem proměnlivější vliv na investiční chování, než by měl v normální době, upozorňují ekonomové.

Za nejjistější investici lze nyní v Česku považovat nemovitosti. „Máme velmi vysokou míru vlastnického bydlení, takže téměř platí, že co Čech, to investor do nemovitostí. V pravém slova smyslu to však investice není, spíše bydlení spotřebováváme. Kdybychom jedinou střechu nad hlavou prodali, stejně za utržené peníze budeme hledat jiné bydlení. Ti, kdo peníze mají, ale nemovitosti nakupují rádi. V prostředí nízkých výnosů však lidé nekupují nemovitosti kvůli výnosům z pronájmu, ale jako čistou spekulaci na růst jejich ceny. Stále častěji také lidé vyhledávají zprostředkované investice do nemovitostí, typicky přes nemovitostní fondy, objevují se ale i zajímavé fintechové společnosti, které nabízí investice do nemovitostí skrze aplikace v telefonu či jiným způsobem než na pobočce v bance,“ vyjádřil se pro Echo24 ekonom platební instituce Roger Dominik Stroukal.

V souvislosti s nemovitostmi dochází už od loňského roku k obrovskému nárůstu sjednaných hypoték. Ukazuje to na to, že nárůst úspor domácnosti využily často právě k tomuto účelu. Nahrály tomu i velmi nízké úrokové sazby hypoték, které se u některých bank s hodnotami i pod 1,5 procenta ročně dostaly na historické minimum. Nyní však přichází především kvůli oslabené ekonomice a vyšší rizikovosti žadatelů o úvěr opět postupný nárůst sazeb, počet hypoték se tak začne zřejmě vracet do běžných čísel.