Velká improvizace. Babišova vláda dlouho spala

Echoprime

Velká improvizace. Babišova vláda dlouho spalaEchoprime
Velký nákup. Vykládka čínského zdravotnického materiálu. Praha-Ruzyně 20. března 2020. Foto: Foto: Profimedia.cz
3
Domov
Petr Holub
Sdílet:

Tuzemský model boje proti šíření koronaviru má zvláštnosti, které se dají shrnout souslovím „velká improvizace“. Čechům nic jiného nezbývalo, protože nebyli na příchod epidemie ani v nejmenším připraveni.

Globální stav zdravotní nouze vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) pod vlivem událostí v Číně 30. ledna. Češi reagovali po deseti dnech jen symbolickým zákazem přímých leteckých spojů do Číny. Devatenáctého února fakticky vypukla epidemie v Koreji a o dva dny později v Itálii. WHO mohla už tehdy vyhlásit světovou pandemii, učinila tak z neznámých důvodů ovšem až 11. března a zdejší vláda víceméně čekala až na tento signál.

Jenom 3. března spustila první opatření pro zajištění nezbytného zdravotnického materiálu a teprve o tři dny později byla nařízena karanténa pro ty, kdo se vraceli z dovolené z evropského centra nákazy v severní Itálii. Nečekané zpoždění nabralo testování desítek tisíc navrátilců z italských a rakouských hor. Až ve druhém březnovém týdnu překročil denní počet testovaných hranici sto případů denně.

Časem se snad vysvětlí, proč už okolo 20. února vláda neaktivovala pátý a šestý stupeň pandemické pohotovosti podle platných předpisů, které předpokládají, že existuje na úrovni republiky i regionů plán, jak pandemii zbrzdit, včetně zajištění všech dostupných obranných prostředků.

Místo toho s vyhlášením nouzového stavu čekala až do 12. března, kdy se k výroku o pandemii konečně rozhoupala WHO. Zároveň s vyhlášením nouzového stavu došlo k omezení ústavních práv takovým způsobem, že vzniklo odůvodněné podezření na porušení ústavy.

Nouzový stav byl se zpožděním vyhlášen, přesto nejméně do konce minulého týdne komplikoval efektivitu boje s koronavirem chaos, který zatím nedokázal zastavit ani Ústřední krizový štáb. Premiér Babiš ho svolal až na 17. března, když ještě předtím z jeho vedení vyšachoval ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a nahradil ho subalterním úředníkem Prymulou. 

Tuzemská vláda není v Evropě jedinou z těch, které na rozdíl od Dánska a Švédska nestihly na překotný příchod pandemie včas reagovat, zdejší politici jen častěji než jinde skrývají nervozitu vyhrožováním občanům, píše dále Petr Holub.

Celý text najdete na Echoprime nebo v tištěném Týdeníku Echo.

Foto:

pouták

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články