2 komentář

Vysvětlují Listopad těm, kdo ho zažili

komentář

Témata:

Jednou z akcí k výročí listopadu 1989 byla oslava třicátin týdeníku Respekt, který vznikl v pohnutých revolučních dobách. Do sálu Lucerna přijeli při této příležitosti diskutovat tak slavní lidé, jako je americký historik Timothy Snyder, jeho britský kolega Timothy Garton Ash a bývalá šéfredaktorka francouzského Le Monde Natalie Nougayrèdeová, které doplnili tři redaktoři zmíněného týdeníku. Obsahem debaty byla v první řadě připomínka, jak je nutné bojovat za svobodu a jak jsme na to v uplynulém třicetiletí zapomněli. Nestačilo jen vyhrát v revolučních časech roku 1989.

Pamětníka starých časů Respektu zarazila jedna okolnost. Časopis byl do značné míry produktem prostředí undergroundu, tedy lidí, kteří se vědomě postavili na okraj normalizační společnosti, kde se s větším či menším úspěchem snažili vytvořit alternativní kulturu. Často spočívala v něčem, co bychom dnes ani kulturou nenazvali – včetně schválně zanedbaného zevnějšku a dlouhých vlasů nebo častých návštěv hospodských zařízení. Přesto byli tito lidé připraveni přispět k pádu utlačovatelského režimu a účastnit se aktivit na podporu svobody včetně práce pro nový časopis. K romantice těchto časů se ještě dnes někteří hlásí.

Je možné jen spekulovat, co by si takový příslušník undergroundu pomyslel o debatě v Lucerně. Nejspíš by jí vůbec nerozuměl, protože byla vedena anglicky – a sluchátka s překladem by si pochopitelně nevzal. A pokud by podle slovních spojení typu „fighting for freedom“ pochopil, že se vyzývá k boji za svobodu, pak by zase nechápal, jak tento boj souvisí s osvíceným sálem, kde sedí na pódiu elitní intelektuálové a hovoří jazykem, který se normální člověk ve škole nenaučil. Třeba by přesto porozuměl slovům o tom, jak musí novináři a městští vzdělanci opustit své vytopené kanceláře, snažit se pochopit starosti obyčejných lidí a pak je získat pro svobodu – ovšem zase by nechápal jejich smysl.

Nedorozumění se svobodou

Příklad jedné debaty s kvalitní mezinárodní účastí ukazuje nešťastný rozměr oslav třicátého výročí. Vzpomínky na události roku 1989 se stávají záležitostí vzdělané vrstvy, jejíž příslušníci se snaží stát se lídry jakéhosi hnutí za svobodu. Přitom se pojem svobody za posledních třicet let posunul. Rok 1989 byl vedle let 1914 a 1939 jedním ze tří nejdůležitějších letopočtů minulého století, na tom se shodnou historici bez rozdílu státní příslušnosti. Jeho protagonisty byli občané východního bloku, kteří stejně jako bezejmenný příslušník undergroundu byli připraveni svrhnout komunistické režimy při první příležitosti. Svoboda pro ně byla praktická věc, díky které mohou cestovat, mluvit a scházet se bez dohledu úřadů. V tom si před třiceti lety rozuměli vzdělanci i obyčejní lidé, nakonec příslušníci undergroundu byli ti nejobyčejnější z obyčejných.

Z pohledu západních intelektuálů je ovšem svoboda něco jiného, mnohem více abstraktní pojem, který především obsahuje povinnost chránit práva jednotlivců i menšin různého typu, a obsahuje dokonce nárok na určitý příjem. Západní pojem individualistické a menšinové svobody se dostává do přímého konfliktu se zážitkem svobody z období protikomunistických revolucí před třiceti lety, protože v některých případech posiluje úřední dohled a regulaci obyčejných životů. Z pohledu těch, kdo nezažili revoluce 1989 na vlastní kůži, je však tento pojem svobody nadřazen všem ostatním výkladům.

Proto se západní vzdělanci rozhodli exportovat svůj „lepší“ výklad svobody do východoevropských zemí. Automaticky se k nim přidávají intelektuálové z východu, kteří zcela pochopitelně obdivují vyšší kultivovanost západní liberální elity a přáli by si k ní také patřit. Zároveň si ovšem vnímavější z těch, kdo chtějí osvítit nevzdělané východoevropské obyvatelstvo, všímají, že jim jen málokdo rozumí, a pak se cítí být tak trochu opuštění. Vinu za to pochopitelně dávají nevzdělancům okolo, které vyzývají, ať konečně vystoupí ze své zabedněnosti a poslouchají ty, kdo se ve světě opravdu vyznají. Tito elitáři by se ale ještě předtím, než začnou obyčejným lidem radit, měli poučit o tom, jak východ před třiceti získal a vybojoval svou svobodu.

Další texty Petra Holuba si přečtěte ZDE

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.