Týdeník Echo: Úpadek sociálních sítí, Turecko na prahu krize a Bulharsko na cestě k euru
Týdeník Echo
Co nabízí nové číslo
1
Jak se změnily sociální sítě v poslední době a jak změnily svět? Co se dá čekat od vývoje v Turecku a máme se bát ještě většího sucha? To jsou jen některá z témat nového Týdeníku Echo.
Titulním tématem (Rok, kdy sociální sítě ztratily charisma) přispěl do nového čísla Týdeníku Echo Martin Weiss. V úvodu svého článku připomíná: „Sociální sítě jsou něco víc než jen úspěšné firmy. Jsou symboly doby. Tím, že změnily náš svět, způsob, jak spolu lidé komunikují, jak prožívají své spojení se světem a lidskou blízkost. (...) Kultura těchto internetových gigantů byla v americkém kontextu, široce řečeno, levicová či levicově libertariánská. Převládal názor, že se mohly zrodit jedině v politické kultuře akcentující maximální individualismus, kosmopolitánství, toleranci a permisivnost. Že volit levici a být „digitální domorodec“ k sobě neodlučně patřilo. Hlasujte pro politiky, kteří chtějí nahnat ženy zpátky do kuchyně a cenzurovat subverzivní umění, a nebudete mít Facebook a iPhone. Nástup Baracka Obamy v roce 2008 byl označován za první „facebookové prezidentství“. Volby v roce 2012 pak potvrdily, že republikáni ztratili kontakt s mladou generací i s digitálními technologiemi a že jedno s druhým souvisí.“ Jenže, dodává autor, „tenhle obraz se v posledních pár letech zakalil“.
„Po létech 2003 a 2015 prožívá Česko už třetí mimořádné sucho během krátké doby,“ píše Petr Holub v úvodu Salonu Týdeníku Echo, do něhož tentokrát pozval bývalého ředitele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a současného předsedu Českého národního výboru pro omezování následků katastrof Ivana Obrusníka spolu se soukromým zemědělcem Vladimírem Kunclem, profesorem České zemědělské univerzity Vilémem Podrázským a Martinem Možným z observatoře ČHMÚ v Doksanech. Jejich rozprava se snaží odpovědět na klíčovou otázku, jak zachránit vodu v krajině.
Aktuální politickou a ekonomickou situaci v Turecku rozebírá v rozhovoru s Lucií Sulovskou politolog Emil Aslan z Univerzity Karlovy.
Článkem o bulharském úsilí o společnou evropskou měnu přispěl do čísla viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl (Potupná cesta do eurozóny). A o své cestovatelské dojmy, tentokrát z Polska, se opět dělí Jiří Peňás.
