Vyšší schodek kvůli ztrátě sněmovní většiny. Schillerová chce mít vatu více než 70 miliard

STÁTNÍ ROZPOČET

Vyšší schodek kvůli ztrátě sněmovní většiny. Schillerová chce mít vatu více než 70 miliard
Ministryně financí Alena Schillerová také uvádí, že si zadlužení můžeme dovolit, kvůli špatné zdravotní situaci. Foto: Jan Zatorsky
1
Domov
Ladislav Šustr
Sdílet:

Šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) notně nafoukla schodek státního rozpočtu, který má v letošním roce vyrůst na 500 miliard korun. Počítá s tím nová kalkulace rozpočtu, která obsahuje navýšení původně plánovaného schodku 320 miliard o dalších 180 miliard korun navíc. Důvodem je, že je v materiálu konečně započítán dopad snížených daní a s tím spojené rušení superhrubé mzdy. Stále ale skoro 80 miliard přebývá. To zaskočilo i odborníky, podle kterých peníze mohou být využity i na předvolební dárky.

Stát velmi dlouho čekal na aktualizaci státního rozpočtu a došlo k ní nakonec až v polovině února. Stávající rozpočet totiž nepočítal s nižšími daněmi, které měly způsobit snížení příjmů až o 100 miliard korun. Odborníci a ekonomové se shodovali, že nový schodek rozpočtu se bude pohybovat okolo čísla 400 až 420 miliard korun. Všechny proto překvapilo, když Alena Schillerová představila schodek ve výši 500 miliard korun.

Obecně se totiž mělo za to, že schodek by měl být menší než v minulém roce, aby nedošlo k dalšímu citelnému zadlužení. V loňském roce zejména kvůli dopadům koronavirové krize a vypnutí ekonomiky dosáhl rozpočtu schodku 367 miliard, i když se také plánovalo se sekerou ve výši 500 miliard jako letos. Babišova vláda si tak připravuje finanční polštář, který zřejmě na konci roku bude citelně menší než jak se plánuje.

Aktualizovaný rozpočet totiž měl odrážet jen prosincové snížení daní. „V novém rozpočtu jsou skutečně příjmy nižší o 102,7 miliardy, což zhruba odpovídá makroekonomické predikci daňové změny – podle prosincového, při dnešních znalostech příliš pesimistického odhadu stavu ekonomiky. Ekonomika je na tom ve skutečnosti lépe, než se tehdy myslelo, ale ministerstvo může chtít být raději opatrné. To by však znamenalo, že po započítání daňových změn měl být nový deficit 422,7 miliard,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

V návrhu tak chybí 77,3 miliardy korun, které tvoří navýšení výdajů. „Jde tedy o politickou snahu dostat do rozpočtu nové výdaje – které se tam možná měly dostat salámovou metodou někdy v létě tak jako tak, ale kvůli ztrátě sněmovní většiny je potřeba je tam dostat pod rouškou vypořádání prosince,“ řekl dále Bartoň.

Důvodem také mohou být blížící se podzimní volby. Už dříve se ozývaly z menšinové vlády ANO a ČSSD hlasy o tom, že by se důchodcům znovu přidalo v jednorázové platbě, jako tomu bylo v minulém roce u tzv. rouškovného. Tehdy dostali senioři každý příspěvek ve výši 5 tisíc korun. Nové by mohlo dosáhnout až 7 500 korun a státní kasu by to vyšlo na 23 miliard korun.

Podle hlavního ekonoma BH Securities ale může státní kasa počítat s dalšími problémy, které může přinést tento rok. Stále totiž ekonomika bojuje s koronavirovou krizí a značná část podniků je přiškrcená restrikcemi. „Vlivem daňové reformy zůstane více peněz u lidí. Výběr daní bude navíc silně ovlivněn průběhem pandemie a na něm závislém vývoji nezaměstnanosti. Z těchto důvodů lze očekávat vážné problémy při naplňování příjmové strany státního rozpočtu,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Ministryně financí Alena Schillerová argumentuje tím, že Česká republika patří mezi země s nejnižším zadlužením a nejlepšími ratingy. Stále ale roste zadlužení, kdy v příštím roce dosáhne poměr veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu úrovně 45 procent a v roce 2024 pak 48 procent.

Šéfka státní kasy také uvádí, že si zadlužení můžeme dovolit, kvůli špatné zdravotní situaci. „Ačkoliv deficit s novelou naroste, jsem přesvědčena, že tyto vyšší výdaje nejsou ničím jiným než investicí do co nejrychlejšího návratu k normálu. Ve výsledku se České republice vrátí,“ řekla Schillerová.

Podle Bartoně by se ale nemělo stát normou, že rekordní schodky budou naplánovány stejně dva roky za sebou. „Deficit 2020 měl být výstřední, v následujícím roce měl být mnohem menší a v následujících letech se dále snižovat. Opětovným půl bilionem by se tady půl bilionu normalizoval, a v dalším roce už by snad bylo i přípustné jej i o něco navýšit, když půl biliónu je nový normál. Půl bilionu je více než třetina toho, co všechno stát potřeboval před covidem. Více než třetina důchodů, škol, silnic, úředníků, všeho. To nesmí být nový normál.​​​​​,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články