Nejistota před volbami, nejistota po nich. Co se vůbec děje na Slovensku?

Echo Prime

Nejistota před volbami, nejistota po nich. Co se vůbec děje na Slovensku?speciál
Volebním lídrem strany SMER - sociálna demokracia je nikoli její zakladatel a předseda Robert Fico, nýbrž premiér Peter Pellegrini. Foto: Foto: Profimedia.cz
3
Svět
  • Jaroslav Daniška
Sdílet:

V sobotu 29. února budou na Slovensku parlamentní volby a zdá se, že s nimi skončí jedna epocha, generačně i politicky. Přiblížit dnes výchozí situaci českému čtenáři není úplně jednoduché, především kvůli dvěma fenoménům – Kotlebovi a Matovičovi. Ale i kvůli podání českých televizí, v nichž stále dominuje bizarní most nad Dunajem držený pilířem a lany z jednoho břehu a slovenskou politiku tu komentují skoro výlučně Magda Vášáryová nebo Martin Bútora. Podvědomě už jen čekáte, že někde na pozadí zahraje Elán, případně Meky Žbirka.

Ani pěkný obrázek prezidentky Čaputové, krásné panny rodícího se liberálního Slovenska, k pochopení reality příliš nepomůže. Slovensko je parlamentní demokracie, rozhodující jsou proto parlamentní volby a hlavně lídr koaliční většiny. Kromě toho máme tradici poněkud skrytého kancléřského systému, za prezidenty si volíme muže a ženy, co nepolarizují, nevyrušují a často ani nikoho zvlášť nezajímají.

Nejprve hrubý kontext. Za čtyři roky se toho stalo příliš mnoho, než aby Smer mohl zůstat u vlády. Notabene když Fico se svou stranou, s výjimkou roku a půl, vládne už od léta 2006. Zlomový moment byla samozřejmě vražda Jána Kuciaka a jeho snoubenky, k níž došlo přesně před dvěma roky. Vraždu nelze spojovat se Smerem, zato zločinecké vztahy, které byly odkryty v pozadí, ano.

V novém vydání Týdeníku Echo autor Jaroslav Daniška přibližuje poněkud opomíjené Slovensko před parlamentními volbami a to trochu jinak, než jsou Češi zvyklí z mainstreamových medií, v čase hluboké krize elit a nástupu protestních a protisystémových politických uskupení..

Je v tom jistý paradox: několik hlavních postav celého skandálu je tak či onak spjato s bývalou pravicí. Podnikatel Marián Kočner, žalovaný z objednání vraždy, sehrál důležitou roli po vraždě Roberta Remiáše v roce 1996 poskytnutím pomoci klíčovému svědkovi Oskaru Fegyveresovi v časech hlubokého mečiarismu, bývalý generální prokurátor Dobroslav Trnka byl původně kandidátem Dzurindova tábora, bývalý novinář Peter Tóth, v jistém smyslu nejbližší člověk Mariána Kočnera, byl původně hoch z prostředí tajné církve, posléze prominentní komentátor deníku SME a šéf kontrarozvědky za Dzurindovy vlády.

Pro Kočnera sledoval některé novináře včetně Kuciaka, aby je mohl veřejně kompromitovat, vražda ale byla tabu i pro něho, tak začal spolupracovat s policií. Právě důkazy získané s pomocí Tótha otevřely Pandořinu skříňku a v ní množství podob zla a kdesi na dně naději.

Celý článek naleznete na webu EchoPrime nebo v Týdeníku Echo, který je v prodeji na stáncích.

Foto:

e

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit