Piráti jako KSČ 21. století: daň ze vzduchu, vyhazov za názory, zákazy aut i kotlů

NÁZOR ČTENÁŘE

Piráti jako KSČ 21. století: daň ze vzduchu, vyhazov za názory, zákazy aut i kotlů
Piráti ve sněmovně, snímek ze stranického facebooku. Foto: Pirátská strana
Názory čtenářů

Ondřej Tůma

ÚHEL POHLEDU: Když začal Babiš pomlouvat Piráty, byl to pro ně dar z nebes – protože společně s Babišovými pomluvami mohou do jednoho koše hodit i nepohodlnou pravdu. Pravdu, že podle jejich vlastních oficiálních rozhovorů a studií chtějí politici Pirátů chtějí zavést cíleně likvidační nové daně, zakázat auta a kotle, omezit základní lidská práva a principy právního státu a reálně v EU hlasovali i pro onu hlasitě diskutovanou masovou nelegální migraci. Fakta jsou ovšem fakta a když si je nehlídá Bartoš, Piráti se pochlubí a sami na sebe je rádi prozradí. Pojďme se jim tedy podívat na zoubek a pořádně pirátský extremismus zviditelnit.

Zavedení mnoha nových daní, které všechny ožebračí (vyjma Zelených baronů a nevládek)

Piráti se sice navenek tváří jako strana, která je pro snižování daní – ale ve skutečnosti horlivě chtějí zavést minimálně 4 úplně nové daně v extrémně vysoké výši, které sáhnou velmi hluboko do peněženek občanů. Dělají to nikoli s cílem si nahrabat, ale s výslovným cílem daněmi potrestat občany za nesprávný životní styl „cílenými spotřebními daněmi“, které „budou motivační“ – ať se jedná o to, že jste podle Pirátů příliš bohatí nebo málo zelení.

Nejmenší z nových daní, kterou Piráti systematicky podporují a která skoro nestojí za řeč, je daň z plastových obalů. Po zavedení nové daně Piráti volali již v roce 2019 a když ji v roce 2021 navrhla EU, jediná námitka Pirátů bylo že daň nepocítí dost důrazně spotřebitelé a tak nebude „motivační“. Daň je zdánlivě nízká, znamená zdražení v řádu halířů až korun na obal, jenže její výše odpovídá ceně obalu samotného, takže pro dodavatelské řetězce znamená 100% zdražení. Trest pro obchody je navíc nikoli za samotné obaly, ale za jejich nerecyklované množství. Taková daň tedy vyvolá kaskádu nezamýšlených negativních následků v čele např. se zálohováním plastových lahví, kde byste již nesměli PET lahve zmáčknout a odnést do tříděného odpadu pár metrů od domu, ale museli byste je skladovat prázdné plné vzduchu a vozit nazpět do supermarketu. To představuje ohrožení systému recyklace tříděného odpadu, který v Česku představuje světovou špičku.

Piráti chtějí také zavést digitální daň a daň z finančních transakcí – což se zdánlivě dotkne jen „zlých velkých firem“, jenže fakticky to zaplatí obyčejní lidé, kterým velké firmy své náklady zvýšené o pirátské daně pochopitelně naúčtují. Třeba Google již oznámil, že inzerentům zvedne ceny o tuto daň, což se pochopitelně negativně dotkne všech mladých lidí, kteří vydělávají na reklamách z Youtube nebo blogu. Co na to Piráti? „Na hry Googlu ale nesmíme přistupovat“ – ale doplatíte na to vy, drazí občané.

To všechno jsou ale jen nepodstatné drobnosti ve srovnání s opravdovou daňovou atomovou bombou.

Koaliční smlouva Pirátů se STAN výslovně potvrzuje to, co Piráti prosazují již dlouho: Prověříme možnost zavedení uhlíkové a ekologické daně.

„Prověříme“ v hantýrce politiků znamená „vší silou zkusíme prosadit“. Ekologická daň znamená trest za jakoukoli aktivitu, který se Zeleným radikálům nelíbí – fakticky daň za to, že se opovažujete žít. Podle piráta Michalíka jsou ekologické daně „Daně, které postihují něco, co je škodlivé. Co nechceme.“

Podle Michalíka jde v prvé řadě o ještě další zdanění paliv, topiv a surovin. Již nyní je např. benzin zdaněn dodatečnou spotřební daní ve výši 38%, která je právě „trestem“ za to, že lidé jezdí auty – již spotřební daň byla prezentována jako ekologická daň a bez ní by litr benzinu i včetně DPH stál jen 20 Kč namísto 33 kč. Když tedy Piráti chtějí zavést ještě další ekologickou daň na paliva a topiva, reálně můžeme čekat benzin za 40 kč/l nebo i dražší. Ostatně ekonomickým tlakem nepřímo zakázat lidem jezdit normálními auty je oficiálně přiznaný hlavní cíl zelené politiky.

Také to znamená zdanění leteckých paliv a radikální zdražení leteckých dovolených – zde si Piráti s Matějem Stropnickým vysloveně notují. A velmi drsně taková daň uškodí i starším lidem na vesnicích, kde neexistuje jiná alternativa k topení uhlím než extrémně nákladné elektrické akumulačky. Chudé lidi, kteří nemají deseti- až statisíce na tepelné čerpadlo a zateplení celého domu, Piráti nechají ve jménu ekologie buď mrznout, nebo zbytečně vytvoří novou sociální dávku „topné“ kterou absurdně nahradí to, co lidem předtím sami sebrali ekodaní.

Uhlíková daň zase znamená přirážku za nákup jakéhokoli zboží nebo majetku, přirážku za nákup jídla či pití (zejména masa a alkoholu), a samozřejmě další přirážku k ceně paliva.

A protože to Pirátům stál nestačí, chtějí ještě zavést „uhlíkové clo“ na importované zboží, takže elektronika z Číny nebo oblečení z USA se vám může zdražit klidně o 10% nebo i více.

Milí mladí, mysleli jste si, že budete žít život v pohodlí, s pěknými věcmi a cestováním? Nebudete, Piráti vám to znemožní. Máte být chudí ve jménu dekarbonizace. Připravte si peněženky na uhlíková cla a daně, zaplatíte je totiž vy.

Piráti vám neznárodní domy. Napaří vám za ně takové daně, až je sami rádi odevzdáte.

Další vysoké daně mají Piráti přichystané pro vlastníky nemovitostí. I tam jsou daně motivovány primárně cílem „postihovat něco co Piráti nechtějí“ – a stále více se zdá, že Piráti kopírují KSČ ve snaze nedovolit, aby běžní lidé vůbec směli vlastnit nemovitosti.

Velkou kauzou roku 2019 byl pirátský plán zdanit prázdné byty a kvůli tomu je šmírovat „smart“ sledováním spotřeby elektrické energie. Když se skandální návrh provalil do médií, Piráti začali vehementně popírat, že něco takového kdy chystali, a neustále tvrdili, že jim šlo jen o „zjištění zda existuje problém“ a že celá kauza je údajně „hoax“. Jenže byli usvědčeni z naprostého vědomého lhaní.

Již v roce 2017 totiž měli v pirátském sněmovním programu zdanění prázdných bytů – ale největší bomba byla videonahrávka primátora Hřiba, ze kterého plyne že ono pirátské „jen zjišťujeme data, je hysterie tvrdit že chceme zdanit“ je naprosto účelová lež. Hřib totiž doslova řekl:

Legislativní nástroj, který by existoval, je založený na reformě daně z nemovitosti. To je nástroj, kterým to řešili například ve Vancouveru nebo v jiných světových metropolích. Myslím, že není úplně vyloučeno, že i na toto dojde, protože to patří k mixu těch nástrojů. K tomu, abychom někoho přesvědčili že je to skutečně potřeba takto řešit, tak je potřeba získat nějaké údaje o tom, kolik těch bytů je prázdných, takže tam bude potřeba využít nějaká data, nějaké anonymizované statistiky o spotřebě.

Tedy: Piráti plánovali zavést likvidační, komunistickou daň z prázdné nemovitosti ve výši 1% z hodnoty nemovitosti, protože právě tak to řešili ve Vancouveru. A „pouhé zjišťování dat“ bylo ve skutečnosti výslovným prvním krokem k „přesvědčování“ zákonodárců, aby Pirátům „vancouverskou daň 1% z hodnoty nemovitosti“ dovolili.

Jenže se nejedná jen o prázdné nemovitosti. Pracovní skupina Pirátů navrhla zavedení každoroční daně 1 % z nemovitosti i pro obydlené nemovitosti s tím, že „vedlejším kladným efektem vyššího zdanění nemovitostí je například lepší regulace trhu s bydlením“.

Pokud Piráti opakovaně systematicky vytahují jednoprocentní daň z hodnoty nemovitosti při každé možné příležitosti, očividně je to pro ně podstatné téma. A nutně se zde objeví historická vzpomínka. Když se ve volbách roku 1946 dostali k moci komunisté, neznárodnili hned všechny malé farmy a hospodářství, ale udělali to oklikou: nařídili jim de-facto daně – materiální odvody mléka, obilí atd. – tak vysoké, že je téměř nikdo nedokázal splnit. A jakmile je nedokázal splnit, měl na výběr: buď jej zavřeli do vězení (formálně za nesplnění odvodů a „okrádání státu“)… Nebo se vzdal svého majetku a stal se součástí JZD.

Představte si teď prodavače v Lidlu, který žije v domě po babičce. Absurdní „tržní“ hodnota domu na nafouknuté bublině realitním trhu je 10 milionů, takže má podle Pirátů prodavač každoročně platit daň z nemovitosti 100 000 Kč. To nemá s čistou měsíční mzdou 23 tisíc Kč žádnou šanci zaplatit – je to vlastně „nájem za bydlení ve vlastním“ ve výši 8300 Kč měsíčně.

Jednoprocentní daň z nemovitosti znamená platit ročně statisíce Kč nikoli z příjmů, nýbrž jako trest za to, že vlastníte střechu nad hlavou. To si nemůže dovolit nikdo kromě nejbohatších. Každý by se pak musel svého domu vzdát – ať by se jednalo o barabiznu po babičce, nebo o rodinný domek v satelitu u Prahy na hypotéku za nyní průměrnou „tržní“ nafouknutou cenu 11 milionů. Ale komu by svůj dům prodal, když žádná soukromá osoba by jej nechtěla koupit protože nikdo by neměl na tak vysoké daně? A z čeho by zaplatil daň z převodu nemovitosti?

Zbývá jediná entita: stát. Extrémní, nezaplatitelné daně z nemovitosti by způsobily, že většina lidí by byla donucena vzdát se své nemovitosti a převést ji bezúplatně na stát nebo obec. Z jejich soukromých domů a bytů by se rázem staly obecní domy a byty. Slovy Pirátů: „lepší regulace trhu s bydlením“. A tím bychom se rázem ocitli nazpět v nejtužším komunismu 50. let, kdy prakticky celý bytový fond patřil státu a ten „sociálně spravedlivě“ rozhodoval o tom, kdo bude kde bydlet, podle libovůle úředníků (a samozřejmě vašeho kádrového profilu, politické angažovanosti a správných postojů na manifestacích).

Ale protože komunismus se vyznačuje i nenávistí k soukromému podnikání, Piráti prosazují i trest za úspěch a dřinu. Když vybudujete z nuly obchůdek nebo třeba internetovou firmu, Pirátům nestačí že jste každý rok platili daně ze zisků firmy – ne, ještě vás chtějí ožebračit přídavnou 15 až 23% daní v okamžiku, kdy svou celoživotní a již jednou důkladně zdaněnou práci zkusíte třeba před důchodem prodat.

Vysloveně zvrácené jsou v tom výroky poslance Ferjenčíka, že údajně „23% zdanění není likvidační“ (sic!) a že firma uspěje nikoli v prvé řadě kvůli tvrdé práci, nýbrž protože „jim stát vytváří nějaké podmínky pro to, aby mohli své podnikání vybudovat„. Jako bych slyšel poslance Grebeníčka. Jenže oni Piráti jsou taková modernizovaná KSČM…

Zrušení právního státu: konec presumpce neviny i advokátní mlčenlivosti

Piráti mají i poněkud bolševický přístup k justici – trnem v oku je jim advokacie a zdá se, že jim imponuje komunistické pravidlo, že „obhajoba je součástí obžaloby“. Opakovaně a systematicky tak požadují zrušení základních pilířů právního státu jako je Presumpce neviny či Advokátní mlčenlivost.

Zrušení advokátní mlčenlivosti byla křížová výprava poslanců Jakuba Michálka a Mikuláše Ferjenčíka, která je však i symptomatická pro celkový diskurs Pirátů. Michálek i Ferjenčík vehementně tvrdili, že jakákoli kritika je „hoax“, dokonce i respektované instituce jako Česká Advokátní Komora „šíří hoaxy“ a jejich návrh se týká jedině finančních transakcí prováděných přes advokáta, nikoli advokátního poradenství apod. Jenže to nebyla pravda. Pirátská návrh by uzákonil prolomení advokátní mlčenlivosti u jakéhokoli dokumentu obsahujícího jakýkoli identifikační údaj klienta, tzn. i spisů obhajoby v trestních řízeních a čehokoli jiného; prostě úplně ze všeho, co měl advokát, který mimo to i provádí finanční transakce, na papíře a figurovalo v tom jméno či RČ dotčeného:

(1) Povinná osoba podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to i v případě, že se jedná o osobu podle § 57, je povinna na vyžádání správce daně poskytnout tyto údaje nebo dokumenty:
a) údaje získané při provádění identifikace klienta,
b) údaje získané při provádění kontroly klienta podle § 9 odst. 2 písm. a) až c) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
c) údaje o způsobu získávání údajů podle písmen a) a b),
d) dokumenty obsahující údaje podle písmen a) a b).

Hoaxy tedy vypouštěli Piráti, když za „hoax“ nepravdivě označovali veškerou kritiku která se jim nelíbila. Stejně jako když nepravdivě prohlašovali, že nechtějí zdanit prázdné byty jako ve Vancouveru když to měli v programu a systematicky to plánovali.

Michálek krom toho tvrdil, že by že jeho instrument byl používán jen v případech, kde reálně docházelo ke zločinům a že „naopak posílili práva pojistkami“ – jenže fakticky napsal text svého návrhu tak, aby žádné omezení neexistovalo, neboť finanční správě umožňoval aktivovat jej kdykoli si FÚ bez jakýchkoli důkazů vymyslí pouhé vágní podezření či domněnku, že by hypoteticky kdykoli v libovolně vzdáleném budoucnu mohlo dojít ke krácení daní:

„v případě zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že ze strany daňového subjektu, kterého se údaje a dokumenty týkají, nedošlo nebo nedojde ke splnění daňové povinnosti “

Empiricky lze dedukovat, jak by to vypadalo v praxi, na instrumentu zajišťovacích příkazů, který byl stejně gumový a proto byl přesně stejně zneužíván pro „zaklekávání“ firem, které sice nic špatného neudělaly, ani o tom nebyly žádné signály, jenže FÚ usoudil že by hypoteticky v budoucnu mohly a tak jim obstavil účty a přivedl je k bankrotu.

To vše ovšem Pirátům nestačilo. Jsou největší čeští propagátoři a zastánci ratifikace Istanbulské úmluvy, která se opět snaží prolomit advokátní mlčenlivost Článkem 28 tak důkladně, že i Česká Advokátní Komora opět bila na poplach. Zastánci IÚ sice tvrdí, že nic takového nehrozí, avšak v úmluvě pro to není žádný podklad, jedná se tedy jen o ničím nepodložené sliby. Jak takové sliby dopadají v praxi si můžeme empiricky ověřit na příkladu roku 2005, kdy poslanci a homoaktivisté výslovně slibovali, že pokud ČR zavede registrované partnerství, „nikdy nebudou požadovat manželství homosexuálů ani adopci dětí“ – a co že to tu máme po 15 letech? Víte, dnešní aktivisté a politici přeci nemohou být vázáni sliby, které před 15 lety dali úplně jiní poslanci a aktivisté!

Pro advokacii je však největším rizikem článek 28 Istanbulské úmluvy, podle něhož „strany učiní nezbytná opatření, aby pravidla důvěrnosti vyplývající ze zákonů dané země nebránila pracovníkům určitých profesí… ohlásit kompetentním organizacím či úřadům, že mají důvodné podezření, že došlo ke spáchání závažného násilného činu, spadajícího do působnosti této úmluvy, a lze do budoucna očekávat, že budou spáchány další závažné násilné činy.“ Hrozí tedy prolomení advokátní mlčenlivosti, pročež se proti ratifikaci Istanbulské úmluvy vyjádřila i Česká advokátní komora.

Istanbulská úmluva ale i jinak narušuje spravedlivý proces. V situaci, když až 1/3 obvinění z domácího násilí jsou prokazatelně křivá obvinění, požaduje Článek 56, aby žalující strana jednak v žádném případě nesměla odvolat své obvinění ani pokud si uvědomí, že bylo křivé a vznesené např. v hněvu; a aby žalující strana mohla svá obvinění předkládat soudu na dálku nebo dokonce jen skrze prostředníka, což výrazně ztěžuje až znemožňuje kriticky přezkoumat obvinění a ověřit jeho pravost. A článek 54 zase výslovně přikazuje omezit okruh důkazů, které jsou přípustné – samozřejmě v neprospěch žalované strany. To vše opět kritizovali advokáti, ale Piráti se s jejich důvodnými obavami bez jakýchkoli důkazů „vypořádali“ tím, že je bez jakýchkoli důkazů nebo argumentace proč prohlásili za nepravdu a advokáty po bolševicku dehonestovali.

A konečně do třetice, velmi varovný je i charakter reakcí Pirátů na výhrady ČAK, který je možné s naprostou vážnosti srovnat s bolševickou rétorikou z poúnorového komunismu: Piráti výslovně prohlásili, že advokáti „nemají na mysli blaho občanů ale jen své vlastní zájmy [1], Advokátní komoru vedou „zkompromitované postavy“ atd. atp. Jako bych slyšel soudruha prokurátora Urválka.

Stejné historické reminiscence na stalinistickou éru však vyvolávají i další vystoupení Piráta Michálka – např. když soudy zprostily obviněné pro naprostý nedostatek důkazů, což Michálka Michálka opět nesmírně rozčílilo protože Piráti právní stát s principem in dubio, pro reo zdá se neuznávají a do vězení chtějí lidi posílat za drby a pocity.

I kdyby pirátské návrhy byly vedeny pouze pomýleností a „syndromem brouka pytlíka“, který si nedokáže připustit vlastní chybu, bolševickou rétoriku proti advokacii Pirátům nikdo neodpáře a sama o sobě je stejně varovná, jako stejně nenávistná proti-advokátská rétorika KSČ ve 40. letech. Komunisté totiž také advokáty prohlašovali za zaprodance buržoazie, kteří slouží jejím zájmům namísto zájmu společnosti. Také horovali za demontáž základních principů právního státu jako presumpce neviny, mlčenlivosti apod. A když se komunisté dostali k moci, poslali advokáty kopat krumpáčem na Most inteligence a k Černým baronům a namísto toho vytvořili nové „lidové advokáty“, pro které byla obhajoba součást obžaloby. Poučíme se z historie?

Pirátská dekarbonizační ideologie: daň z dýchání

Pro svobodu a blahobyt nejnebezpečnější ideologií, která se dnes rozmáhá v Evropě, je dekarbonizace (je klíčové důsledně rozlišovat mezi ochranou přírody, environmentalismem a dekarbonizací – dekarbonizace přírodě vysloveně a prokazatelně škodí, viz biopaliva, škody na životním prostředí v důsledku výroby baterií elektromobilů, lifecycle ekologické náklady zelených model jako elektromobility a OZE, viz EROEI solárních elektráren, viz nerecyklovatelnost větrných elektráren, viz vyšší emise zdraví škodlivých NOx přímo kauzálně způsobené tažením za snížení CO2 atd. atp.)

Dekarbonizační hnutí říká, že je nutné radikálně snížit emise CO2 – jenže úplně všechno, co lidé dělají vytváří více či méně CO2, z čehož logicky plyne, že je ve jménu dekarbonizace je nutné lidem zakázat nebo omezit úplně všechno co v životě dělají. (To je mimochodem jedna z definic totality – „totalita je podřízení každého aspektu života všech lidí politice“, jinak řečeno, nic není vaše soukromá věc, do všeho co v životě děláte vám bude někdo z pozice moci mluvit, zakazovat, přikazovat a převychovávat vás.)

Daně z CO2 jsou doslova „daněmi ze vzduchu“ potažmo „daněmi z dýchání“, které zasahují úplně všechno.

  • Výrobu – a tak dekarbonizátoři požadují „uhlíkové daně“ a emisní povolenky, které by byly jako druhá DPH a radikálně zdražily úplně vše, co si kupujete.

  • Dopravu – a tak jsou tu uhlíkové daně na dopravu a zákazy spalovacích motorů i cílená likvidace malých levných aut.

  • Jídlo – a tak dekarbonizátoři požadují zákazy masa a nařízené vegeteriánství, protože má údajně násobně nižší emise CO2.

  • Bydlení – a tak EU prosadila povinnost stavět pouze nízkoenergetické domy, čímž se bydlení výrazně zdraží a nedosáhne na ně ještě více lidí, zejména mladých.

  • Politiku – dekarbonizátoři z Extinction Rebellion vznáší požadavky na „omezení demokracie“ protože je jim jasné, že jejich extremismus by lidé demokraticky odmítli.

  • A nakonec i samotný život – a tak dekarbonizátoři požadují omezení počtu dětí, které máte/smíte mít.

Co na to Piráti? Pro pirátskou europoslankyni Markétu Gregorovou je prioritou klimatická neutralita – tzn. absolutní dekarbonizace včetně totálního zákazu normálních aut se spalovacími motory, přísný zákaz vypouštění CO2 bez placení zelených odpustků. Gregorová výslovně říká, že se bude muset „poprat s protesty členských států“ – čímž myslí Českou republiku!

Rozumíte tomu? Piráti výslovně slibují bojovat proti nám samotným, proti naší ekonomice, proti svým vlastním občanům, proti našim zájmům, proti našim majetkům – to vše ve jménu fanatického boje za jejich proto-totalitní dekarbonizační ideologii.

Když se 7.10.2020 v Europarlamentu hlasovalo o dekarbonizaci – příkazu EU, aby všichni omezili emise CO2 do roku 2030 o nejméně 55 % oproti roku 1990, což je technicky nemožné bez likvidačních dopadů pro ekonomiku i svobodu? Dekarbonizační fanatici navrhli nesplnitelný cíl ještě zvýšit na 60 % a téměř všichni čeští europoslanci hlasovali v souladu s výhradami ČR proti – jedinou výjimku představovali všichni pirátští europoslanci, kteří naopak hlasovali pro (společně se Zelenými, liberály a socialisty.) Ostatně Piráti se v Europarlamentu dobrovolně zařadili do frakce evropských Zelených.

Přímým dopadem takovýchto restrikcí je zákaz prodeje aut se spalovacími motory a úplný konec levných malých aut pro sociálně slabší rodiny a mladé. K tomu zavedení brutálních skrytých daní – emisních povolenek, které prodraží úplně všechno od energie přes hromadnou dopravu až po výrobu a prodej zboží. Také zdražení importu, protože jakékoli levné zboží importované do Evropy má být napříště zatíženo uhlíkovými cly, které je radikálně zdraží.

Zákaz kotlů na tuhá paliva včetně nejnovějších

Pirátka Balcarová je nejen dekarbonizační fanatička, která jde úmyslně proti zájmům ČR i Čechů a požaduje, aby se vláda v dekarbonizaci přizpůsobila nátlaku aktivistů z Extinction Rebellion, ale proslavila se hlavně tažením za zákaz úplně nových kotlů.

Až do roku 2020 se totiž legálně prodávaly úplně nové kotle na tuhá paliva 4. emisní třídy. Již dva roky předtím, v roce 2018, ovšem Balcarová požadovala, aby bylo úplně nově koupené kotle 4. emisní třídy zakazováno používat:

Tento návrh považuji za velmi slabý. Kotle 1. a 2. emisní třídy jsou ty nejšpinavější, už dnes se nemohou dodávat na trh a do roku 2022 bude jejich používání úplně zakázáno. Návrh sám o sobě tedy nic neřeší. Úplně vynechává kotle 3. a 4. emisní třídy, které jsou z hlediska kvality ovzduší rovněž velmi problematické.

Legálně smíte koupit, ale pak vám je zakážeme používat – to je pošlapání principů právního státu, a samozřejmě brutální útok na občany, kteří v dobré víře koupili nový kotel a pak by si jím podle Balcarové nesměli zatopit – asi mají buď umrznout, nebo se zadlužit u Cetelemu na vytápění elektřinou. A samozřejmě úplně totéž mohou očekávat majitelé kotlů 5. emisní třídy v okamžiku, kdy bude uzákoněna a vyvinuta 6. emisní třída – tažení Pirátů za okamžitý zákaz všeho, co není absolutní špička, i když by se ještě směly prodávat.

Všichni voliči Pirátů z vesnic se budou velmi divit – protože se neobtěžují přečíst si oficiální rozhovory a materiály strany, kterou chtějí volit. Každý svého štěstí strůjcem…

Uzákonění ideologie genderu, presumpce viny, převýchovy dětí

Piráti jsou nejhorlivějšími, nejzarytějšími a nejvíce dezinformujícími podporovateli a prosazovateli uzákonění Genderové ideologie v ČR. Pirátský poslanec František Kopřiva vyzýval k „co nejrychlejší ratifikaci Istanbulské úmluvy“ o které sám výslovně napsal, že slouží „k řešení problému genderově podmíněného násilí“. A skutečně – viz preambule Istanbulské úmluvy, kde říká že se zabývá „násilím založeným na genderu“ a genderem výslovně není synonymum pro pohlaví, nýbrž „sociálně vykonstruované role, chování, aktivity a atributy“, tzn. „žena je kdokoli se za ženu považuje/prohlašuje“. Dále Kopřiva psal, že o genderu a genderových stereotypech se:

V zemích západní či severní Evropy už diskuse na této úrovni nějakou dobu vede, tabu se bourají a o stereotypech se mluví otevřeně. Společnost se tam očividně nijak nehroutí, jak prorokují někteří zarputilí ochránci tradičních hodnot. Výsledkem je spíše větší porozumění.

Jak takové „bourání tabu“ a „větší porozumění“ vypadá v praxi je vidět na norském zákonu, který trestá až 3 lety vězení urážlivé používání pojmů „gender“, genderová identita aj. To žádný exces nebo výjimka – obdobný zákon platí v Kanadě, a pokud v Británii jen naznačíte, že transgenderové „ženy“ nejsou skutečné biologické ženy, podle genderových aktivistů je to „předsudečná nenávist“ za kterou si na vás Policie posvítí stejně, jako to dělala StB v komunistickém Československu – přijde a vysvětlí vám, že „musí zkontrolovat vaše názory“ a že jste sice neporušili zákon ale že jste stejně „na seznamu“.

A pak přijde za vaším zaměstnavatelem a naznačí mu, že člověka s tak špatnými názory a pošpiněným kádrovým profilem by neměl zaměstnávat ale měl by jej propustit. Přesně tak to dělala StB, až dotyční skončili coby topiči v kotelně. A mimo trestněprávní rovinu je to ještě drsnější – když si spisovatelka Rowlingová dovolila naznačit, že existují biologické, nejen genderové ženy, byla prohlášena za „trans-fobku“, fanoušci jejích knih ji smazali a zaměstnanci nakladatelství chtěli bojkotovat publikaci jejích knih.

Toto je jen rychlý průřez empirickou zkušeností uzákonění Genderu jako státní ideologie na Západě, který Pirátští poslanci v čele s Kopřivou prosazují i u nás. Nevěříte? Tak nechme opět promluvit fakta. Pirát Kopřiva byl garantem semináře v Poslanecké sněmovně pořádaného 26. září, na němž mluvily radikální genderové a feministické aktivistky z České ženské lobby proFemu – a na který byl zakázán vstup všem odpůrcům včetně poslankyně Niny Novákové (sic!)

Radikální aktivistky společně plošně a bez důkazů označily jakoukoli opozici za lži, hoaxy a fake news (když Pirát Kopřiva demokraticky zakázal opozici vč. poslanců vstup, aby se nemohla hájit, takové osočení je snadné). Jak takové očerňování cenzurované opozice nazývají Piráti? „Diskutovat racionálně, bez argumentačních faulů a nepravd“. Inu, smysl pro ironii Pirátům vskutku nechybí. (Nepleťte si tento „pirátsko-genderově-feministický“ seminář 26. září s pozdějším otevřeným seminářem 16. října, kde naopak odpůrci IÚ prokázali rozpory a faktickou existenci přesně těch nebezpečných ustanovení IÚ, které předtím za jejich zády Kopřiva s proFemem bez argumentů prohlašovali za „hoax“).

Co se týče státní převýchovy mužů, chlapců a dětí, kterým má být do hlav povinně vtloukána kontroverzní ideologie jako za komunismu – články. 12(1) a 14(1) Istanbulské úmluvy výslovně říkají:

„Strany podniknou nezbytná opatření pro podporu sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů s cílem vymýtit předsudky, zvyky, tradice a další praktiky, jež jsou založeny na předpokladu podřízenosti ženy anebo na stereotypním pojímání rolí žen a mužů.“

„Strany podniknou kroky k tomu, aby ve formálních osnovách na všech úrovních vzdělávání existoval materiál k tématům, jako je rovnoprávnost žen a mužů, nestereotypní genderové role“

Genderová teorie totiž říká, že mezi preferencemi, mozkem, důrazy, schopnostmi a chováním žen a mužů nejsou a nesmí existovat žádné rozdíly, protože jakýkoli rozdíl je pouze umělý „sociální konstrukt“. Pokud si chlapečci hrají raději s autíčky a holčičky s panenkami, je to právě takový škodlivý „genderový stereotyp“, jaký Úmluva ve článku 12 požaduje „vymýtit“. Jak? Třeba holčičky donutit hrát si s autíčky a chlapečky s panenkami. Povinnou ideologickou převýchovou na školách. Už jsem říkal, že že Piráti jsou nápadně podobní KSČ?

Piráti hlasovali na podporu nelegální ekonomické migrace a migračních kvót

V říjnu 2019 projednával Europarlament návrh usnesení který výslovně požadoval aby členské státy EU „evakuovaly detenční zařízení v Libyi a přesunuly migranty jinam, a to i do EU“, „zavedly humanitární koridory do Evropské unie“ a „své přístavy nechávaly otevřené pro plavidla nevládních organizací“.

Dále usnesení vyzývalo Radu EU, aby „urychleně předložila svůj postoj k mechanismu spravedlivého a udržitelného přerozdělování lidí, kteří byli zachráněni na moři nebo se do EU dostali bez pomoci“, a Komisi k „zajištění toho, aby plánované obnovení procesu revize pravidel v oblasti azylu zahrnovalo rovněž udržitelný a spravedlivý mechanismus relokace osob, které připluly po moři“.

Jednalo se tedy o uzákonění masové nelegální migrace do EU. Usnesení neprošlo o dva hlasy a všichni čeští MEPs hlasovali proti – až na tři pirátské MEP, kteří hlasovali naopak pro. Opět Markéta Gregorová, k tomu Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa.

Od loňska EU navrhuje další migrační pakt EU, který zavádí „povinnou solidaritu“ a naoko se tváří, že neobsahuje povinné kvóty na přijímání migrantů, protože státy si zdánlivě mohou vybrat, zda chtějí migranty přijmout k sobě, nebo zajistit jejich repatriaci do jejich domovských států. To je ovšem brutální manipulace, protože migrační pakt výslovně říká, že pokud se nepovede zajistit repatriaci… Migranty si musí k sobě vzít členský stát kterému se repatriace nepovedla. A EU přitom sama výslovně konstatuje, že drtivou většinu migrantů nepůjde repatriovat protože chybí readmisní dohody a migranti nemají doklady.

Jedná se tedy o další povinné přerozdělování a přijímání migrantů. A co na to říkají Piráti? Že jde o „krok správným směrem“. Sice formálně dodávají, že musí být vyškrtnuty „povinné kvóty“, jenže to je jen tanec okolo meritu věci – podstatou migračního paktu je, že se „musejí zapojit všechny členské státy“ a že kdo nechce přijímat a nepovede se mu repatriovat, stejně musí přijímat.

Vzhledem k historii hlasování Pirátů o migraci je dosti zřejmé, jak budou pravděpodobně hlasovat finálně.

Piráti souhlasí se zákazem kritiky politických názorů a s cancel culture

Pirátští poslanci se hrdě pochlubili, že sami (resp. skrze své asistenty) aktivně prohledávají média a sociální sítě a podávají trestní oznámení na příspěvky, které podle nich šíří nenávist. Nikdo slušný samozřejmě nemůže souhlasit s makabrózními a nechutnými příspěvky, které se radují že při trestném činu zemřeli lidé. Ale aby parlamentní strana zároveň suplovala soudruha prokurátora a aktivně hledala, koho nechá zavřít za názor – byť nechutný a zlý -, to je velmi znepokojující a to v prvé řadě proto, že např. v Německu můžeme pozorovat, jak se takovéto tendence přesouvají ke kriminalizaci jakékoli konzervativní opozice levicových radikálů skrze konstrukt „hate speech“.

Nenechte se mýlit – „hate speech“, v české terminologii přeložený jako „předsudečná nenávist“, nemá vůbec nic společného s opravdovým „hlásáním nenávisti“. Jde o zákaz jakékoli kritiky, neboť „předsudečná nenávist“ je MVČR oficiálně definována jako:

„nesnášenlivost a společenské předsudky vůči … skupině definované … sexuální orientací, politickým nebo jiným smýšlením“ – a to i pokud někdo pouze „slovně zaútočí nebo využije urážlivou symboliku“.

Pro pořádek, podle MVČR se „urážlivými symboly“ rozumí „přeškrtnuté symboly a karikatury.

Pokud tedy řeknete „komunisti jsou svině“, kvalifikuje se to jako „předsudečná nenávist“ – je to totiž „společenský předsudek a nesnášenlivost vůči skupině osob definované politickým smýšlením“.

Přeškrtnutý hákový kříž je také „předsudečná nenávist“ protože je to „urážlivý symbol „znázorňující nesnášenlivost ke skupině definované politickým smýšlením. Srp s kladivem v koši je také předsudečná nenávist. Takovýto antikomunistický článek je přímo čítankovou ukázkou předsudečné nenávisti. Natož karikatura vlajky EU poukazující na organizační podobnost se SSSR. Nehorázná „hate speech“, která akorát v ČR není trestná – „bohužel“, jak říkají „hate free“ aktivisté z progresivní levice.

Na druhou nutno uznat k dobru, že Pirát-europoslanec Peksa se v EU vymezoval proti nikoli mazání příspěvků označených jako „hate speech“, nikoli s trestním stíháním jejich autorů za „předsudečnou nenávist“, ale vystoupil alespoň proti blokování účtů, které údajný „hate speech“ publikovaly.

V praxi se samozřejmě „hate speech“ trestá poněkud nevyváženě podle principů definovaných ideovým otcem-zakladatelem politické korektnosti, slovutným prof. Herbertem Marcuse, v jeho klíčové eseji Represivní tolerance:

Osvobozující tolerance by tedy znamenala netoleranci proti hnutím přicházejícím od Pravice, a tolerance pouze pro hnutí přicházející od Levice. (…) To zahrnuje odepření tolerance svobody slova a shromažďování (…) odepření tolerance regresivním hnutím a diskriminační tolerance vůči progresivním hnutím (…) politika nerovného zacházení by chránila radikalismus Levice proti radikalismu Pravice.

Jak to dopadá lze bez teoretizování, empiricky v praxi, opět pozorovat v USA, kde je za „hate speech“ označován takřka jakýkoli konzervativní názor a konzervativci (ale i liberálové kteří nejdou s progresivní ortodoxií) jsou za své názory vyhazováni z redakcí novin a magazínů. Učitelé, děkani a rozhlasoví hlasatelé jsou vyhazováni z práce za prohlášení že „záleží na všech životech“, tedy nejen na těch černých. To vše je samozřejmě další reminiscencí na bolševismus, protože i Marcuse coby marxista se výslovně odvolává na třídní boj a osvobození utlačovaných menšin. Vždy, když Piráti mluví o „nenávisti“, si vzpomeňte, že to v realitě nakonec končí bolševickými vyhazovy z práce za nesprávné názory. Kdo četl od Václav Bendy „Malou lekci z demokracie“ v Nočním kádrovém dotazníku, je doma.

A opět – Piráti ochotně sami předvedou, že přesně o to jim jde i v ČR. když byla do patnáctičlené Rady ČT zvolena katolička Lipovská, Pirát-europoslanec Kolaja se okamžitě pohoršeně odvolával do Bruselu, aby se „zabýval situací ohledně voleb“ a „zajistil svobodu médií“. Zvolení konzervativně smýšlející členky do rady, kde do té doby prim hráli levicově-progresivní členové v čele s vysloveně radikálním levicovým progresivcem Šarapatkou, je totiž podle Piráta Kolaji ohrožení „názorové vyváženosti a objektivity v Radě ČT“. ČT přitom prokazatelně, podle RRTV, není ani objektivní, ani vyvážená – viz např. RRTV prokázanou lež ČT, že EU nechystá zákaz olověných střel, zatímco EU výslovně říkala že jej chystá. Jenže zatímco Rada ČT nevyvážená doleva Pirátu Kolajovi nevadí, menšina nových členů Rady s potenciálně konzervativními nebo pravicovými názory mu vadí extrémně a chtěl by jejich vyhazov.

A pak tu máme likvidaci skrze sociální sítě. Zatímco předevčírem byli lidé po bolševicku „zrušeni“ na schůzích, kde zastrašení kolegové odhlasovali vyhazov „problémového jedince“, dnes se vše přesunulo na sociální sítě. Tam se na člověka, jenž má být za své názory zlikvidován, nakydají křivá obvinění („Rasista! Sexista! Transfob! Homofob!“), úplně překroutí a dezinterpretují co skutečně řekl, a pak je sepsána petice za jeho vyhazov ze zaměstnání a křivé obvinění se zatepla napráskají šéfovi dotyčného jako důvod k okamžitému vyhazovu. Pokud to nestačí, křivá obvinění se protlačí do médií, aby byl tlak větší a „cancel“ byl spolehlivě zajištěn. To je dnes primární nástroj progresivní levice na Západě – a pražští Piráti se přesně k tomu uchýlili v ČR (resp. uchýlily – šlo o dvě zastupitelky Pirátů).

Rekapitulace: Piráti jsou jako KSČ pro 21. století

Pojďme si shrnout vše, co jsme právě dozdrojovali.

Piráti chtějí zavést gigatické nové daně včetně „daně z dýchání“ z CO2, výslovně s cílem „potrestat“ spotřebitele a jejich luxus – jako KSČ, která se plamenně vymezovala proti „zhoubnému kapitalistickému konzumu“.

Piráti nevynechají jedinou příležitost navrhnout znárodnění bytového fondu skrze likvidační každorodční 1% daně z nemovitosti – a po bolševicku to prezentují jako „regulaci bydlení“. Stejně jako to udělala KSČ s nesplnitelnými odvody a zestátněním bytového fondu.

Piráti nesnáší advokacii a opakovaně útočí jak na advokátní mlčenlivost, tak na presumpci neviny, a zuří vzteky když je obhajoba úspěšná. Na advokátský stav a ČAK opakovaně útočí vysloveně s rétorikou že jsou advokáti nepřátele lidu – stejně jako KSČ v 50. letech.

Piráti požadují zavést do škol výslovnou ideologickou indoktrinaci a převýchovu dětí – stejně jako KSČ, akorát jinou ideologii – a ve snaze ji prosadit fyzicky blokují parlamentní opozici v budově Sněmovny. Veřejně se hlásí k Západu v tom, že za pouhý verbální nesouhlas s touto ideologií jsou lidé zavírání do vězení a policie „naznačuje“ zaměstnavatelům, aby hříšníky vyhodili z práce – jako to dělala KSČ a StB v 70. letech.

Piráti v EU slibují výslovně jít proti zájmům ČR jak v oblasti zelené politiky, tak nelegální migrace – jedině proto, že nad zájmy ČR a Čechů upřednostňují politickou ideologii a mezinárodní internacionálu podobných stran – stejně jako KSČ a komunistická internacionála. Dokonce si tak výslovně říkají – mají „Internacionálu pirátských stran“ která výslovně požaduje zavedení utopického komunismu kde každý dostává stejné peníze ať dělá cokoli, mají své politické Komisaře jako v SSSR, a pikantní shodou okolností jí předsedal člověk jménem Engels!

Piráti prosazují kriminalizaci „předsudečné nenávisti“, podle oficiální definice MVČR tedy zákaz nesouhlasu a kritiky politických názorů a hnutí (v praxi ovšem vymáhaný diskriminačně selektivně) – jako KSČ. A stejně jako KSČ se politici Pirátů, europoslanec Kolaja a zastupitelky na Praze 4, domáhají vyhazovu a kariérní popravy lidí, s jejichž názory nesouhlasí.

Piráti jsou strana „progresivní levice“ – radikálů a extremistů, kteří narozdíl od staré sociální demokracie nejdou jen po vyšších daních a přerozdělování, ale jsou fanaticky oddáni novým nenávistným ideologiím založeným na modernizovaném komunismu a marxismu.

Politické požadavky Pirátů jsou modernizovaná politika bolševické předlistopadové KSČ, ale před volbami hrají skvělé PR divadlo: pokud někdo upozorní na jejich excesy a extremismus, buď vše nepravdivě popřou coby údajný „hoax“ (Hřib a Michálek), nebo se uchýlí k PR strategiím „spin doctoring“ resp. „straw man“ – odvést pozornost od svých problematických činů vehementním vyvracením nesmyslů, které sice nikdo neřekl ale které spolehlivě odvedou pozornost od nepohodlné pravdy.

Autor je korporátní analytik.